AI

[hromada trosek].

V Kralické bibli je město Ai nazváno také „Hai“, kde hebrejský určitý člen slouží jako předpona. Toto jméno se také vyskytuje v ženském rodě ve tvaru Aijat a Aija. (Iz 10:28; Ne 11:31)

1. Královské město Kananejců, druhé město, které Izraelité zabrali při dobývání Kanaánu. Ai ležel „blízko Bet-avenu, na východ od Betelu,“ a na S od Aie byla údolní pláň. (Joz 7:2; 8:11, 12) Na J zřejmě ležel Mikmaš. (Iz 10:28)

Krátce po svém příchodu do Kanaánu si Abraham postavil svůj stan tak, že měl „Betel na západě a Ai na východě“. Potom tam postavil oltář a po svém přechodném pobytu v Egyptě se tam vrátil. (1Mo 12:8; 13:3)

V roce 1473 př. n. l., po vítězství nad Jerichem, zaútočila na Ai malá skupina asi 3 000 izraelských vojáků. Zvědové totiž o obyvatelích Aie řekli, že „je jich málo“. (Joz 7:2, 3) Tehdy však kvůli Achanově hříchu Izraelité utrpěli porážku. (Joz 7:4–15) Když Jozue tuto záležitost uvedl do pořádku, použil proti Ai lsti. Směrem na Z od města postavil zezadu zálohu. Hlavní část vojska napochodovala k městu ze S, kde leží údolí nebo pouštní pláň, a odtud Jozue chystal frontální útok na Ai. Jozuovo vojsko nejdříve vylákalo aiského krále a skupinu mužů z města, a dokud pronásledovatelé nebyli dost daleko od své pevnosti, předstíralo ústup. Záloha pak dostala znamení k útoku, město dobyla a zapálila. (Joz 8:1–27) Aiský král byl popraven a město bylo změněno „v pahorek [heb. tel] trvající na neurčito, jako spoušť až do tohoto dne“. (Joz 8:28)

Za dnů Izajáše, v osmém století př. n. l., bylo toto město, a možná i nějaké přilehlé místo, obydleno a podle proroctví mělo být prvním městem, které při svém tažení do Jeruzaléma dobude asyrský král. (Iz 10:28) Z vyhnanství v Babylóně se Benjamínovci z Aie vrátili společně se Zerubbabelem. (Ezr 2:28; Ne 7:32; 11:31)

Město Ai bývá obvykle ztotožňováno s místem zvaným Chirbet et-Tell (Horvat et-Tel); v tomto názvu zůstává zachován význam názvu starověkého (et-Tell znamená „pahorek; hromada trosek“). Chirbet et-Tell leží 2,3 km vjv. od Betelu (dnešní Beitin). Průzkumy, které tam byly prováděny v letech 1933–1935 a potom v letech 1964–1972, ukazují, že zde bylo velké město, které bylo zničeno kolem roku 2000 př. n. l. a potom zhruba do roku 1050 př. n. l. (podle archeologických metod datování) zůstalo neobydleno. Z tohoto důvodu se různí archeologové snažili upravit smysl biblických zmínek o městě Ai. Archeolog J. Simons však považuje za nepřijatelné, aby Ai byl ztotožňován s Chirbet et-Tell. Jako důvod uvádí velikost tohoto města (Joz 7:3), také to, že sev. od místa Chirbet et-Tell není žádné široké údolí (Joz 8:11) a další jiné důvody. (American Journal of Archaeology, červenec–srpen 1947, s. 311) Pokud je archeologické datování správné, pak město Ai muselo ležet někde jinde. Jeho polohu by však nutně nemuselo určovat samotné jméno. Sir Frederic Kenyon totiž uvádí: „V Palestině bylo běžným jevem, že podle nějakého místa, které bylo zničeno nebo opuštěno, bylo pojmenováno jiné místo, které leželo nedaleko.“ (The Bible and Archæology; 1940, s. 190)

2. Město, které je společně s Chešbonem uvedeno v Jeremjášově proroctví proti Ammonitům. (Jer 49:3) Poloha města není známa.