AJIN

[pramen; zřídlo].

Toto slovo doslova znamená „oko“, ale analogicky se používá pro přírodní zřídlo nebo pramen. Tím se odliší od studny nebo nádrže vytvořené lidmi — pro tento vodní zdroj se používají hebrejské výrazy beʼerʹ a bór. (1Mo 49:22; 5Mo 8:7; viz hesla CISTERNA; STUDNA.) Jestliže se používá ve složeninách, často se píše jako „En-“, například En-rimmon, En-gedi, En-gannim.

1. Místo, o němž se Mojžíšovi zmínil Jehova, když vymezoval vých. hranici Izraele. (4Mo 34:11) ‚Ribla‘, o které je v tomto textu zmínka, že je „na východ od Ajinu“, zjevně není ta Ribla v zemi Chamat, jež ležela hodně na S od Damašku, protože Ajin je uváděn ve spojitosti s Kinneretským (Galilejským) mořem. Jeho poloha je stanovena sev. od tohoto moře, ale není přesně známa.

2. Jedno z nejjižnějších měst, která byla původně přidělena kmenu Juda (Joz 15:32) a později kmenu Simeon, když podíl pro Simeona byl odebrán z příliš velkého území Judy. (Joz 19:1, 7, 9; 1Pa 4:24, 32) Ajin byl blízko města Rimmon a zdá se, že po vyhnanství v Babylóně, kdy byla tato dvě místa znovu osídlena, byla jejich jména spojena do jednoho: En-rimmon. (Ne 11:29) Toto místo je obvykle ztotožňováno s Chirbet Umm er-Ramamin (Horvat Remalja), které leží asi 15 km na S od Beer-šeby. (Viz heslo RIMMON, č. 2.)

3. V Jozuovi 21:16 je Ajin uvedeno jako jedno z měst, která dostali Levité. Srovnání tohoto textu s texty Jozue 15:42; 19:7 a 1. Paralipomenon 6:59 ukazuje, že zde uvedenému městu se jinde říká Ašan. (Viz heslo AŠAN.)