AŠKALON

[možná „místo odvažování (placení)“].

Námořní přístav ve Středozemním moři a jedno z pěti hlavních filištínských měst. (Joz 13:3) Je ztotožňován s místem zvaným Askalán (Tel Ašqelon), které leží asi 19 km ssv. od Gazy. Město bylo vybudováno v místě, kde skály vytvářely jakýsi přírodní amfiteátr, jehož jeden půlkruh směřoval ke Středozemnímu moři. Okolní krajina je úrodná; rostou tam jablka, fíky a malá cibule známá jako šalotka, jejíž jméno je patrně odvozeno právě od tohoto filištínského města.

Město Aškalon bylo přiděleno kmeni Juda a ten ho také dobyl, ale v jeho područí zřejmě nezůstalo dlouho. (Sd 1:18, 19) Za dnů Samsona a Samuela byl Aškalon filištínským městem. (Sd 14:19; 1Sa 6:17) David se o něm zmiňuje ve svém žalozpěvu nad smrtí Saula a Jonatana. (2Sa 1:20) Ve zprávě o dobytí filištínských měst králem Uzzijášem není Aškalon mezi dobytými městy uveden. (2Pa 26:6)

Porážka panovníka Aškalonu byla předpověděna v Amosově proroctví (kolem roku 804 př. n. l.). (Am 1:8) Světské dějiny ukazují, že Tiglat-pileser III. z Asýrie hned v následujícím století udělal z Asqaluna (Aškalonu) vazalské město. O Aškalonu pronesl dvě proroctví Jeremjáš (po roce 647 př. n. l.). Proroctví zapsané u Jeremjáše 47:2–7 se možná částečně splnilo, když toto město na začátku své vlády (kolem roku 624 př. n. l.) vydrancoval Nebukadnecar. Z proroctví u Jeremjáše 25:17–20, 28, 29 však jasně vyplývá, že ke splnění došlo až po pádu Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. Také Sefanjášovo proroctví (napsané před rokem 648 př. n. l.) předpovědělo budoucí zpustošení Aškalonu a dalších filištínských měst, po němž se ostatek z Judy nakonec usadí „v aškalonských domech“. (Sef 2:4–7) Nakonec, asi v roce 518 př. n. l., Zecharjáš prorokoval, že Aškalon zanikne v době, kdy bude zničen Tyros (332 př. n. l.). (Ze 9:3–5)