LAHVOVITÁ TYKEV

[heb. qi·qa·jónʹ].

Tento hebrejský výraz označuje rostlinu, kterou Jehova nechal přes noc zázračně vyrůst, aby poskytla proroku Jonášovi stín, když seděl v chýši a čekal na výsledky svého prorokování proti Ninive. Rostlina přinášela Jonášovi velkou úlevu do té doby, než Jehova způsobil, že ji napadl červ a ona uschla. Jonáš byl tudíž vystaven žhoucím paprskům slunce. (Jon 4:5–11)

Všeobecně se předpokládá, že hebrejské slovo qi·qa·jónʹ může představovat dvě rostliny. Některé biblické překlady (EP, ČB-Hč, He) preferují „skočec“ (Ricinus communis), víceletou rostlinu, která rychle roste, dosahuje výšky 3 m nebo i více a má velké listy. Tato preference je založena jednak na Jeronýmově názoru, že qi·qa·jónʹ by mohl být skočec obecný, a jednak na podobnosti mezi tímto hebrejským slovem a egyptským výrazem kiki. Jiní učenci a překladatelé doporučují „břečťan“ (KB, JB-č, ČB) nebo „lahvovitou tykev“ (NS). A Hebrew and English Lexicon of the Old Testament (od Browna, Drivera a Briggse, 1980, s. 884) navrhuje pro zmíněné hebrejské slovo výraz „lahvovitá tykev“. Jedná se o širokolistou rostlinu, která je botanicky klasifikována jako Lagenaria siceraria (dříve Cucurbita lagenaria).

Lahvovitá tykev rychle roste. Dictionnaire de la Bible (sv. 5, sl. 1098) o této rostlině uvádí: „Je známo, že v teplých krajinách roste lahvovitá tykev velmi rychle a užívá se k tomu, aby svou zelení pokryla stěny domů a přístřešků, po nichž se vine podobně jako loubinec pětilistý (psí víno); svými velkými listy a svou spletitostí poskytuje ochranu před horkem . . . Na symbolických kresbách vycházejících z Jonášova příběhu, které byly nalezeny v katakombách, je zobrazena vždy tato rostlina.“ (F. Vigouroux, ed., Paříž, 1912) Lahvovitá tykev sice obvykle roste rychle, ale díky Jehovově moci zázračně vyrostla za jedinou noc, aby Jonášovi poskytla stín před horkými slunečními paprsky.