FILIPOVA CESAREA

Město ležící u pramenů Jordánu; dnes je na jeho místě malá osada Banijas. Místo leží v nadmořské výšce 350 m v malebném přírodním prostředí. Osada je ze tří stran obklopena horami, mezi nimiž se na SV majestátně zvedá zasněžený vrcholek hory Hermon, a na Z se rozkládá svěže zelená planina zavlažovaná jedním z hlavních pramenů Jordánu, který prýští z nedaleké jeskyně.

V tomto městě se (asi v roce 200 př. n. l.) odehrála bitva mezi Egyptem a vítěznými vojsky Antiocha III. (Velikého). Na počest pohanského boha Pana, božstva plodnosti, jež tam bylo uctíváno, se tehdy toto město jmenovalo Paneas. V roce 20 př. n. l. dal Caesar Augustus město Paneas Herodovi Velikému, který tam potom vybudoval chrám z bílého mramoru a zasvětil ho Augustovi. Herodův syn, tetrarcha Filip, později město rozšířil a okrášlil na počest Tiberia Caesara. Tehdy dostalo jméno Cesarea, a aby bylo odlišeno od přímořského města téhož jména, bylo pojmenováno Filipova Cesarea. Herodes Agrippa II. později město ještě dále rozšířil a okrášlil a přejmenoval je na Neronias; zanedlouho po Neronově smrti však toto jméno přestalo být používáno. Josephus se zmiňuje o tom, že po zničení Jeruzaléma v roce 70 n. l. zde vojevůdce Titus uspořádal gladiátorské hry, při kterých použil jako oběti židovské zajatce. (Válka židovská VII, 23, 24) Během doby bylo městu vráceno jeho staré jméno Paneas a v arabštině (která nepoužívá „p“) z něho vznikl tvar Banijas.

Cestou do „vesnic Filipovy Cesareje“ se Ježíš ptal svých učedníků: „Co říkají lidé, kdože je Syn člověka?“ Tato otázka dala podnět k důležitému rozhovoru o tom, že křesťanský sbor je založen na skále, a o používání klíčů nebeského Království. (Mr 8:27; Mt 16:13–20)