ALŽBĚTA

[řec. E·lei·saʹbet z heb. ʼE·li·šeʹvaʽ, což znamená „můj Bůh je hojnost; Bůh hojnosti“].

Bohabojná manželka kněze Zecharjáše, matka Jana Křtitele. Alžběta sama byla z kněžské rodiny Levity Árona. Ona i její manžel byli ve značně pokročilém věku, když se v chrámové Svaté objevil anděl Gabriel a oznámil Zecharjášovi, že Alžběta porodí syna, který má dostat jméno Jan. Po otěhotnění žila Alžběta pět měsíců v ústraní. V šestém měsíci těhotenství ji navštívila její příbuzná Marie. Při té příležitosti nenarozený Jan v lůně své matky poskočil; Alžběta byla naplněna svatým duchem, požehnala Marii i plodu jejího lůna a nazvala ji ‚matkou svého Pána‘. (Lk 1:5–7, 11–13, 24, 39–43)