ETAM

[místo dravých ptáků].

1. Osada Simeonovců na území kmene Juda. (1Pa 4:24, 32) Její poloha není přesně známa, ale někteří osadu ztotožňují s místem zvaným Tell ʽEitum (Tel ʽAitun), které leží uprostřed území kmene Juda, asi 44 km záp. od En-gedi a stejně daleko na JZ od Jeruzaléma.

2. Skalní útes Etam, kde žil Samson potom, co zapálil pole Filištínů. Samsona, který se nechal svázat, přivedlo z tohoto skalního útesu zpět k Filištínům 3 000 judských mužů. (Sd 15:8–13) Polohu útesu Etam není sice možné přesně určit, ale není ani možné vyloučit určitou spojitost s městem Etam (č. 3 dále). Ale jen asi 4 km vjv. od místa, kde patrně leželo Samsonovo rodné město Cora (Sd 13:2), je osamocený skalní útes ʽAraq Ismaʽin s vysoko položenými jeskyněmi, z nichž je krásný rozhled dolů na Šefelu. To by mohlo, v souladu s významem jména, být místo, kde byl skalní útes Etam.

3. Město v Judě, které leželo pravděpodobně u Chirbet el-Chochu, na jednom kopci asi 2,5 km jz. od Betléma. Je zřejmé, že v Etamu a Betlémě sídlili blízcí příbuzní. (1Pa 4:3, 4; viz heslo ATROT-BET-JOAB.) Josephus uvádí, že král Šalomoun často zrána jezdil ve dvoukolém voze z Jeruzaléma 13 km do Etanu (Etamu), kde byly zahrady a prameny. (Židovské starožitnosti, VIII, 186 [vii, 3]) Etam přestavěl a opevnil Šalomounův nástupce Rechoboam. (2Pa 11:5, 6) Podle Talmudu byl Jeruzalém spojen akvaduktem s jedním pramenem záp. od Etamu. (Babylónský Talmud, Joma 31a; Palestinský (Jeruzalémský Talmud, Joma 41a)