MOUCHA

[heb. zevuvʹ, mouchy].

Dvoukřídlý hmyz rodu Musca; obvykle klade svá vajíčka na rozkládající se nebo na odpadní látky. Na jemných chloupcích pokrývajících muší tělo a nohy jako i na polštářcích z lepivých chloupků na každé noze se přenášejí baktérie — na jediné mouše domácí jich jsou miliony.

„Mrtvé mouchy jsou příčinou toho, že olej výrobce mastí zapáchá, překypuje,“ napsal shromažďovatel. Mrtvé, zahnívající mouchy působily, že olej odporně zapáchal a kvasil — zkazil se a stejně může malá pošetilost zničit pověst člověka, který je znám svou moudrostí a slávou. (Ka 10:1)

Izajáš říká, že Jehova zahvízdá na mouchy na nejzazším konci nilských kanálů v Egyptě a na včely v asyrské zemi, aby se mohly usadit na srázných říčních údolích, v rozsedlinách skalních útesů, v trnitých houštinách a u všech napajedel v Judě. Očividně to má být chápáno symbolicky: mouchy představují egyptská vojska a včely vojska asyrská. (Iz 7:18, 19)

Jméno boha, kterého uctívali Filištíni v Ekronu, „Baal-zebub“, znamená „Majitel much“. Jeho ctitelé si tedy údajně mysleli, že dokáže tento hmyz ovládat. Baal-zebubovi se přisuzovala věštecká znamení, a proto jiní učenci předpokládají, že jméno popisuje schopnost tohoto boha dát znamení prostřednictvím mušího letu nebo bzukotu. (2Kr 1:2, 6; viz hesla BAAL-ZEBUB; STŘEČEK.)