GEZER

[kousek; část].

Královské město ve vnitrozemské části palestinské pobřežní pláně. O Gezeru je první zmínka v souvislosti s tím, že jeho král se neúspěšně pokoušel zachránit Lakiš před izraelskou armádou pod vedením Jozua. (Joz 10:33; 12:7, 8, 12) Gezer byl přidělen jako hraniční město Efrajimovcům (Joz 16:3; 1Pa 7:28), ale ti zcela nevypudili kananejské obyvatelstvo. (Joz 16:10; Sd 1:29) Gezer byl také přidělen Kehatovcům jako levitské město. (Joz 21:20, 21; 1Pa 6:66, 67)

V Davidově době bylo město spojeno s Filištíny, protože David zlomil moc Filištínů „od Geby až po Gezer“. (2Sa 5:25; 1Pa 14:16) V Gezeru se také vyznamenal Chušatita Sibbekai, když ve vítězné bitvě s Filištíny srazil Sippaie, potomka Refaim. (1Pa 20:4) Později z nějakého neuvedeného důvodu vytáhl proti Gezeru egyptský faraón. Město vypálil a kananejské obyvatele vyvraždil. Potom dal toto město věnem Šalomounově manželce. Šalomoun město přestavěl a možná i opevnil. (1Kr 9:15–17)

O Gezeru se často zmiňují i světské prameny. Na stěnách chrámu v Karnaku faraón Thutmóse III. zaznamenal, jak se zmocnil Gezeru. Město později dostalo významné místo v el-amarnských tabulkách. Ty se jmenovitě zmiňují o Gezeru nejméně devětkrát. Faraón Merenptah se na své stéle chlubil, že ‚se zmocnil Gezeru‘.

Učenci se domnívají, že starověký Gezer je novodobý Tell Džezer (Abu Šuše; Tel Gezer), asi v polovině cesty mezi Jeruzalémem a Tel Avivem-Jafo (Joppe). Leží tedy blízko další významné silnice, která po tisíciletí spojovala Egypt s Mezopotámií a sloužila k obchodním i vojenským účelům. Vyvýšená poloha Tell Džezeru na hřebenu Šefely umožňovala, aby město ovládalo obě tyto silnice.

Archeologické vykopávky začaly na tomto pahorku začátkem 20. století. Ten se od té doby stal jedním z nejlépe archeologicky prozkoumaných míst Palestiny. Ke zdejším nálezům patří „šalomounská brána a zeď kasemat“, které byly postaveny na vrstvě trosek, jež někteří učenci považují za pozůstatky toho, jak faraón vypálil Gezer. Architektura Gezeru se považuje za natolik podobnou architektuře, která byla objevena ve stavbách Chacoru a Megidda, že se zdá, že všechna tři města byla postavena podle týchž plánů. Ve starší vrstvě bylo nalezeno mnoho filištínské keramiky. Avšak snad nejslavnější nález, který pochází z Tell Džezeru, je gezerský „kalendář“, destička, která obsahuje něco, co vypadá jako paměťové cvičení školáka. Tento nález poskytl novodobým badatelům velmi cenné informace o zemědělských obdobích ve starověkém Izraeli a umožnil nahlédnout do hebrejského písma a jazyka doby Šalomounovy.