HALLOCHEŠ

[zaklínač; našeptávač].

1. Otec Šalluma. Hallochešův syn byl „kníže poloviny jeruzalémské oblasti“, který společně se svými dcerami pracoval v roce 455 př. n. l. na opravách jeruzalémské zdi. (Ne 3:12)

2. Jeden z představených lidu; jeho potomek, nebo možná on sám, stvrdil písemné vyznání hříchů sepsané za dnů Nehemjáše; pravděpodobně totožný s č. 1. (Ne 9:38; 10:1, 14, 24)