CHANANI

[možná zkrácená forma jména Chananjáš].

1. Jeden ze čtrnácti synů Hemana. Chanani byl v době krále Davida losem určen k tomu, aby vedl ve svatyni osmnáctou skupinu hudebníků. (1Pa 25:4–6, 9, 25)

2. Jasnozřivec neboli vizionář, který napomenul judského krále Asu za to, že se spojil se syrským králem místo toho, aby se spoléhal na Jehovu; byl dán do domu klády, protože krále urazilo to, co řekl. (2Pa 16:1–3, 7–10) Chanani byl podle všeho otec Jehua, proroka, který napomenul izraelského krále Baašu a judského krále Jehošafata. (1Kr 16:1–4, 7; 2Pa 19:2, 3; 20:34)

3. Kněz ze ‚synů Immera‘; byl mezi těmi, kdo dbali Ezrovy vybídky a propustili své cizozemské manželky. (Ezr 2:36, 37; 10:10, 11, 20, 44)

4. Bratr Nehemjáše. Když Chanani spolu s dalšími judskými muži dorazil do Šušanu, obeznámil Nehemjáše se stavem jeruzalémské zdi. (Ne 1:2, 3) Po opětovném postavení zdi Nehemjáš dosadil Chananiho a rovněž Chananjáše do velení nad Jeruzalémem. (Ne 7:1, 2)

5. Levitský kněz a hudebník, který se zúčastnil průvodu uspořádaného Nehemjášem při zasvěcení jeruzalémské zdi. (Ne 12:31–36)