CHEN

[přízeň; milostivost].

Syn jistého Sefanjáše (nikoli proroka); jeden z těch, kdo se vrátili z vyhnanství v Babylóně. Je o něm zmínka v souvislosti s velkolepou korunou, která měla být vložena na hlavu velekněze Jozua a která potom měla patřit Chenovi a třem dalším mužům jako památka v Jehovově chrámu. (Ze 6:11, 14)

Chen je pravděpodobně totožný s Josijášem, o němž je zmínka u Zecharjáše 6:10. Jméno Chen je pokládáno za (1) vlastní jméno, (2) zkrácení nebo zkomoleninu jména Josijáš a (3) obecné podstatné jméno. V syrštině Pešitě se v obou textech u Zecharjáše 6:10 i 6:14 objevuje jméno Josijáš stejně jako v různých moderních překladech. (Mo, La, AT, He) Ačkoli Zecharjáš 6:14 v hlavním textu American Standard Version zní „Chenovi, synu Sefanjášovu“, poznámka pod čarou uvádí jinou možnost: „Nebo, pro laskavost syna [Sefanjášova].“ Forma „Chen“, uvedená v Překladu nového světa a v dalších překladech, je založena na masoretském textu.