JABEC

1. [z kořene, jenž znamená „bolest“]. Potomek Judy; jeho matka ho pojmenovala Jabec, protože měla při jeho porodu velké bolesti. Jabec se prokázal být mnohem ctihodnější než jeho bratři a Jehova mu jako odpověď na jeho modlitbu poskytl požehnání a ochranu. (1Pa 4:1, 9, 10)

2. Zřejmě nějaké judské město, jež možná založil muž č. 1. Jabec byl domovem tří rodin písařů. (1Pa 2:55) Jeho přesná poloha dnes není známa.