JABIN

[možná „rozlišující; chápající“; nebo „ten, kdo staví“].

Asi jméno nebo titul jedné kananejské královské dynastie v Chacoru.

1. Král Chacoru v době, kdy Jozue vpadl do Zaslíbené země. Jabin vytvořil svazek severních kananejských králů a ti shromáždili proti Izraeli vojenskou sílu v ‚množství jako zrnek písku včetně velmi mnoha koní a válečných dvoukolých vozů‘. Když tito králové tábořili u meromských vod, Jozue je nečekaným útokem porazil a pronásledoval je. Později, když byl Chacor dobyt a vypálen, byl Jabin zabit. (Joz 11:1–14; 12:7, 19)

2. Pozdější kananejský král, jenž vládl nad obnoveným Chacorem; možná potomek č. 1. Jabin byl nazýván ‚králem Kanaánu‘, což může naznačovat, že byl ostatním kananejským králům nadřazen a měl mimořádnou moc a autoritu; zdá se, že ostatní králové byli přinejmenším jeho spojenci. Tímto označením je na druhé straně možná jen odlišen od králů ostatních zemí. Jabinova armáda měla 900 válečných dvoukolých vozů se železnými kosami a vedl ji Sisera, o kterém se ve zprávě mluví častěji než o Jabinovi. (Sd 4:2, 3; 5:19, 20)

Jehova připustil, aby Jabin tvrdě utiskoval odpadlý Izrael po dvacet let. Izrael však prosil o osvobození a Jehova vzbudil Baraka a Deboru, kteří vedli Izrael k vítězství nad Jabinovou armádou. Siseru zabila manželka Kenity Chebera, který byl s Jabinem v míru. (Sd 4:3–22) Izraelité pokračovali v boji proti Jabinovi a nakonec ho usmrtili. (Sd 4:23, 24; Ža 83:9, 10)