JECHIZKIJÁŠ

[znamená „kéž mne Jehova posílí; Jehova mne posílil“].

Přední Efrajimovec, který se postavil proti tomu, aby si Izrael udělal zajatce ze svých bratrů z jižního království, když Izraelité za krále Pekacha porazili Judu, a který zajatcům také poskytl hmotnou pomoc. Jechizkijáš byl Šallumův syn. (2Pa 28:6, 8, 12–15)