JEHUDI

[Žid; z Judy; (patřící k) Judovi].

Úředník krále Jehojakima, kterého judská knížata vyslala, aby k nim přivedl Baruka s Jeremjášovým svitkem. Když tentýž svitek začal Jehudi později číst Jehojakimovi, král z něho kus po kuse odřezával a pálil, až celý svitek zničil. (Jer 36:14, 21–23, 27, 32)

Jehudi byl pravnuk Kušiho. (Jer 36:14) Podle jeho jména a jména jeho předka někteří badatelé usuzují, že nebyl rodem Žid, ale že byl proselyta, protože jméno jeho praděda naznačuje, že jeho rodina pocházela z Kuše neboli z Etiopie. Avšak ti, kdo jsou v rodokmenu mezi nimi, mají typicky židovská jména (jeho otec Netanjáš a jeho děd Šelemjáš), a dokonce jméno Kuši se jinde vyskytuje jako vlastní jméno rodilého Žida. (Sef 1:1) Je tedy velmi pravděpodobné, že Jehudi toto vlastní jméno jednoduše dostal při narození a že to nebylo jméno, které by získal později jako proselyta.