JEREMOT

[z kořene, jenž znamená „být vysoký (vyvýšený)“].

1. Potomek Benjamína a jeho syna Bekera. (1Pa 7:6, 8)

2. Benjamínovská hlava rodiny žijící v Jeruzalémě; jeden z Beriových „synů“. (1Pa 8:14–16, 28)

3. Syn Mušiho a vnuk Merariho z kmene Levi. Otcovský dům, který založil tento člověk, jehož jméno se také píše „Jerimot“, byl zahrnut do nového uspořádání, když David reorganizoval levitskou službu. (1Pa 23:21, 23; 24:30, 31)

4. Syn Hemanův, z levitské větve Kehatovců. Za Davidovy vlády byl Jeremot (Jerimot) vybrán losem jako hlava patnáctého z 24 oddílů chrámových hudebníků. (1Pa 6:33; 25:1, 4, 8, 9, 22)

5, 6, 7. Tři Izraelité ze synů Elama, Zattua a Baniho. V Ezrově době poslali pryč své cizozemské manželky a syny. (Ezr 10:25–27, 29, 44)