METUZALÉM

[možná „muž střely“].

Syn věrného proroka Enocha; otec Lameka a děd Noema. (1Mo 5:21–29; 1Pa 1:1–4; Juda 14, 15) Metuzalém byl potomkem Adama a Seta, a patřil k osmé lidské generaci. (Lk 3:37, 38) Těšil se z věku 969 let, což je nejdelší věk zaznamenaný v Bibli, a jeho dlouhověkost je příslovečná. Metuzalém zemřel v roce 2370 př. n. l., v roce, kdy začala potopa. Ale Písmo říká, že Metuzalém „zemřel“, a ne že zahynul při potopě, když Jehova vykonal rozsudek. (1Mo 5:27; viz heslo DÉLKA ŽIVOTA.)