NAARA

1. [dívka; mladá žena]. Manželka Judejce Ašchura, s níž měl čtyři syny. (1Pa 4:1, 5, 6)

2. [z kořene, jenž znamená „setřást“]. Město na hranici Efrajima (Joz 16:5, 7) ztotožňované s Naaranem. (1Pa 7:28) Obecně se soudí, že Naara je identická s městem No·o·rathʹ, o němž mluví Eusebius v díle Onomastikon (136, 24). Podobně se zdá, že Josephus toto město nazývá Neara. Vypráví, že polovina vod města byla odvedena k zavlažování palem blízko Archelaova paláce v Jerichu. (Židovské starožitnosti, XVII, 340 [xiii, 1]) Soudí se, že město je totožné s místem Tell el-Džisr, které leží asi 3 km na SZ od Jericha.