PELAJÁŠ

[Jah jednal podivuhodně].

1. Levita, jenž pomáhal Ezrovi, který Izraelitům shromážděným na veřejném prostranství v Jeruzalémě četl a vysvětloval Zákon. Pravděpodobně to byl tentýž Levita (pokud tím není míněn zástupce rodiny stejného jména), který stvrdil smlouvu o věrnosti, jež byla krátce nato uzavřena. (Ne 8:1, 5–8; 9:38; 10:1, 9, 10)

2. Jeden z poslední generace Davidových potomků, kteří jsou uvedeni v Hebrejských písmech. (1Pa 3:1, 5, 10, 24)