FILADELFIE

[bratrská náklonnost].

Město v záp. Malé Asii; byl v něm křesťanský sbor, jemuž byl napsán jeden ze sedmi dopisů obsažených ve Zjevení. (Zj 1:11; 3:7–13) Lýdské město Filadelfie leželo na náhorní rovině v pahorkatině na J od řeky Cogamis, asi 45 km na JV od Sard a 80 km na SZ od Laodiceje. Postavil je ve druhém století př. n. l. pergamský král Eumenes II. nebo jeho bratr Attalos II. (Filadelfos), po němž bylo město pojmenováno. Město leželo na horním konci širokého údolí, jež vedlo přes Sardy do Smyrny (dnešního Izmiru) na mořském pobřeží. Silnice ji spojovaly s Pergamem na S a s Laodicejí na JV. Město sloužilo jako brána do středu Frýgie.

Filadelfie byla vzkvétajícím střediskem vinařské oblasti a jejím hlavním božstvem byl bůh vína Dionýsos. V tomto území docházelo často k zemětřesením a jedním z nich byla v roce 17 n. l. Filadelfie zničena. S finanční pomocí Říma bylo město obnoveno a dostalo jméno Neocaesarea (Nová Cesarea) a později Flavia. V dnešní době na tomto místě leží město Alasehir. Starověké město bylo střediskem, z něhož se do Malé Asie šířil helénismus.

Je zřejmé, že tam žili Židé; Zjevení 3:9 se totiž zmiňuje o ‚těch ze Satanovy synagógy, kteří říkají, že jsou Židé‘. Je možné, že to byli lidé, kteří v tom městě působili proti věrným křesťanům tím, že se snažili křesťany, kteří byli rodem Židé, získat zpět nebo je přemluvit, aby si udrželi nebo aby opět začali uplatňovat některé zvyky související s mojžíšským Zákonem. Jejich snahy však byly bezúspěšné. Ježíš chválil křesťany za jejich vytrvalost. Povzbuzoval je, aby ‚se toho dál pevně drželi‘. (Zj 3:9–11)

Pokud jde o Filadelfii v Dekapoli, viz heslo RABBA č. 1.