PYTLOVINA

Hrubé plátno používané k výrobě pytlů nebo vaků, do nichž se ukládalo například obilí. Plátno bylo obvykle utkané z tmavé kozí srsti. (Zj 6:12; Iz 50:3) Hebrejské slovo pro pytlovinu (saq) je také použito k označení vaků, které z ní byly vyrobeny. (1Mo 42:25; Joz 9:4)

Pytlovina byla tradičně smutečním oblečením a poprvé se o ní dozvídáme ze zprávy o Jákobovi, který si ji oblékl přes boky, když truchlil nad údajnou smrtí svého syna Josefa. (1Mo 37:34; 2Sa 3:31) V některých případech ji truchlící lidé použili jako sedátko či jako lehátko, na němž se vyspali. (2Sa 21:10; Iz 58:5; Joe 1:13) Ben-hadadovi služebníci si opásali bedra pytlovinou a na hlavu si dali provazy, když šli prosit krále Achaba, aby jejich krále zachoval naživu. (1Kr 20:31, 32) Někdy ji lidé nosili přímo na kůži pod jiným oděvem (Job 16:15; Iz 32:11; 1Kr 21:27; 2Kr 6:30), zatímco v jiných případech se možná jednoduše „přepásali“ pytlovinou přes spodní oděv. (Ez 7:18; Joe 1:8)

Na základě Jonášova kázání ninivský král vydal výnos, aby podle jeho příkladu všichni lidé z toho města pokryli pytlovinou nejen sami sebe, ale dokonce i ‚domácí zvířata‘. (Jon 3:6–8)

Do pytloviny se občas oblékli také hebrejští proroci, a to v případě, že byli pověřeni, aby nesli varovné poselství a vyzývali lidi k pokání, nebo když se modlili za lid a v modlitbě dávali najevo pokání. (Iz 20:2; Da 9:3; srovnej Zj 11:3.) Králové i lid si na sebe navlékli pytlovinu, když byla doba velmi kritická nebo když dostali neblahou zprávu. (2Kr 19:1; Iz 15:3; 22:12)