ŠALMAN

[z kořene, jenž znamená „uzavřít mír; nahradit; oplatit“].

Plenitel Arbelova domu; zmiňuje se o něm Ozeáš, když prorokuje proti nevěrnému severnímu království Izraele. Ačkoli ani o Šalmanovi, ani o Arbelovi se v Bibli jinak nepíše, Ozeášova důrazná zmínka o nich naznačuje, že tuto událost měli jeho posluchači v čerstvé paměti. (Oz 10:14)

Nápis na jedné budově, který nechal vytesat Tiglat-pileser III., poukazuje na moabského knížete jménem Salamanu, ale neexistuje žádný historický podklad pro to, aby byl spojován s pleněním v Izraeli. (Ancient Near Eastern Texts, J. Pritchard, ed., 1974, s. 282)

Jméno Šalman se proto nejčastěji považuje za zkrácenou formu jména „Salmanasar“, které mělo pět asyrských králů. Nejpravděpodobnější je, že člověk, na kterého se zde poukazuje, je Salmanasar V., protože ke konci období Ozeášova prorokování tento panovník vpadl do Izraele a obléhal Samaří.