ŠEFATJÁŠ

[Jehova soudil].

1. Jeden z benjamínovských válečníků, kteří u Ciklagu přešli od Saula k Davidovi; Charifovec. (1Pa 12:1, 2, 5)

2. Pátý z Davidových synů, kteří se mu narodili, když vládl v Hebronu (1077–1070 př. n. l.). Šefatjášovou matkou byla Abital. (2Sa 3:2, 4; 1Pa 3:1, 3)

3. Kníže z kmene Simeon v době Davidovy vlády; syn Maakův. (1Pa 27:16, 22)

4. Syn Jehošafatův, který od svého otce dostal mnoho darů a opevněná města a později byl zavražděn svým nejstarším bratrem Jehoramem. (2Pa 21:2–4)

5. Jedno z judských knížat, která si od krále Sedekjáše opatřila svolení zabít Jeremjáše, kterého pak hodili do cisterny; syn Mattanův. (Jer 38:1–6, 10)

6. Zakladatel jedné rodiny v Izraeli, z níž se 372 mužů vrátilo v roce 537 př. n. l. se Zerubbabelem do Jeruzaléma a v roce 468 př. n. l. s Ezrou dalších 80, jejichž hlavou byl Zebadjáš. (Ezr 2:1, 2, 4; 8:1, 8; Ne 7:9)

7. Rodina ‚synů Šalomounových sluhů‘, která se také vrátila do Jeruzaléma se Zerubbabelem. (Ezr 2:1, 2, 55, 57; Ne 7:59)

8. Benjamínovec; jeden z jeho potomků je uveden jako obyvatel Jeruzaléma v době po vyhnanství v Babylóně. (1Pa 9:7, 8)

9. Potomek Judy, Perecův syn a předek muže, který žil v Jeruzalémě v době, kdy byl místodržitelem Nehemjáš. (Ne 11:1, 2, 4)