ZHASÍNADLA

Nástroje ze zlata, které se v izraelském svatostánku a chrámu používaly v souvislosti s lampami na ramenech svícnu. (2Mo 25:37, 38; 37:23; 4Mo 4:9; 1Kr 7:48, 49; 2Pa 4:19–21) Slovo zhasínadla je tvořeno duálem hebrejského slova mel·qa·chaʹjim, které je odvozeno od kořene znamenajícího „vzít“. Použití duálu naznačuje, že zařízení možná mělo dvě části. Slovo mel·qa·chaʹjim u Izajáše 6:6 tudíž označuje „kleště“, jimiž serafín vzal z oltáře žhoucí uhel.

Písmo ukazuje, že mezi ‚zhasínadly‘ a „kratiknoty“, které se používaly v chrámu, byl rozdíl. (1Kr 7:49, 50; 2Pa 4:21, 22) Zhasínadla sice v Písmu popsána nejsou, ale mohly to být kleště, které se používaly k uchopení vyhořelého knotu lampy, kdežto kratiknoty mohly být náčiním, kterým se uhořelé části knotu odstřihovaly. Tyto odřezky, jež byly přidržovány pomocí zhasínadel, se ve svatostánku ukládaly do nádob na oheň, což byly zjevně nádoby, kde se tyto kousky uchovávaly, než byly odstraněny. (2Mo 37:23)