ZIMRI

1. Syn Zeracha a vnuk Judy. (1Pa 2:4, 6)

2. Náčelník z kmene Simeon, syn Salua; do izraelského tábora si přivedl Midianku Kozbi a ve svém stanu se s ní dopustil smilstva. Pinechas je za to oba s Jehovovým schválením zabil. Pinechasovo rychlé jednání zastavilo metlu, která již způsobila smrt tisíců provinilých Izraelitů. (4Mo 25:6–8, 14–18)

3. Pátý král desetikmenného izraelského království. Kolem roku 951 př. n. l. vládl Zimri sedm dnů v Tirce. Předtím byl velitelem poloviny dvoukolých vozů krále Elaha. Když však bylo vojsko v Gibbetonu, a král Elah zůstal vzadu, Zimri zabil krále a celý zbytek Baašova domu a učinil se králem. Vládl velmi krátce, protože vojsko ustanovilo králem Omriho, který se ihned vrátil, aby obléhal Tircu. Zimri potom nad sebou spálil královský dům. O Zimrim je napsáno, že činil to, co je špatné v Jehovových očích. (1Kr 16:3, 4, 9–20) Poslední slova Jezábel připomínala to, co postihlo Zimriho. Když Jehu triumfálně přijel do Jezreelu, posmívala se mu z okna: „Vedlo se dobře Zimrimu, tomu, kdo zabil svého pána?“ (2Kr 9:30, 31)

4. Potomek Saula a Jonatana. (1Pa 8:33–36; 9:42) Předpokládá se, že by mohl být totožný s č. 3; je totiž možné, že královskou moc se Zimri (č. 3) pokoušel obnovit proto, že byl členem Saulovy domácnosti.

5. Zjevně nějaké zeměpisné místo, které dnes není známé; někdy je celkem nepodloženě spojováno s Abrahamovým synem Zimranem. (Jer 25:25; 1Mo 25:1, 2)