Otázky čtenářů
Co byli „démoni v podobě kozlů“, o nichž mluví Bible (NS)?
Hebrejské slovo sa’ir, jež doslovně znamená „vlasatý nebo zarostlý“ se obvykle vztahuje na kozla nebo kozlíka. (1. Mojž. 37:31; 3. Mojž. 4:24) Ve čtyřech textech zastávají však překladatelé všeobecně názor, že toto hebrejské slovo má význam, vymykající se jeho všeobecnému použití. — 3. Mojž. 17:7; 2. Par. 11:15; Iz. 13:21; 34:14.
Ve třetí Mojžíšově 17:7 a 2. Paralipomenon 11:15 je tohoto výrazu (se’irim, množné číslo) použito ve vztahu na věci, jimiž bylo přinášeno uctívání a oběti ve spojení s falešným náboženstvím. V řecké Septuagintě je toto slovo překládáno jako „nerozumné věci“ a v latinské Vulgatě jako „démoni“. Novodobí překladatelé a tvůrci slovníků zastávají tentýž názor, neboť tento výraz překládají jako „démoni“, „kozlí démoni“, „satyrové“ (Elberfeldská Bible; SB; HSK; Herder; Jeruzalémská Bible; Parallelní Bible, poznámka pod čarou) nebo jako „démoni v podobě kozlů“. — NS; Lexicon in Veteris Testamenti Libros, Slovník k hebrejskému Starému zákonu v německém a anglickém jazyce.
Je zřejmé, že Izraelité byli v určité míře ovlivněni falešným uctíváním, jež bylo pěstováno v Egyptě. (Jozue 24:14; Ez. 23:8, 21) Proto se někteří učenci domnívají, že ve 3. Mojžíšově 17:7 a 2. Paralipomenon 11:15 je náznak, že mezi Izraelity se vyskytovala nějaká forma uctívání kozlů, jak byla známá v Egyptě. Herodot tvrdí, že z takovéhoto egyptského uctívání odvodili Řekové svou víru v Pana a Satyry, chtivé lesní bohy, kteří byli znázorňováni s rohy, kozím ocasem a kozíma nohama.
Bible nevysvětluje, co vlastně byli tito „vlasatí nebo zarostlí“. Tento výraz nepoukazuje nezbytně na modly v podobě kozlů, neboť použití výrazu „kozli“ mohlo být pouze vyjádřením opovržení stejně jako výraz pro „modly“ pochází z označení, jež původně znamenalo „koule hnoje“. Je možné, že výrazy „vlasatí“ nebo „kozli“ prostě ukazovaly, že ti, kteří uctívali takové falešné bohy, představovali si je tak, jako by byli podobní kozlům nebo vlasatí co do vzhledu.
Význam slova se’irim u Izaiáše 13:21 a 34:14 není tak zřetelný, neboť zde není přímo odsouzeno falešné uctívání. Izaiáš popisoval pusté místo ssutin, jímž se měl stát Babylón, slovy: „Lítá zvěř tam odpočívati bude, a domové jejich šelmami naplněni budou; bydliti budou tam i sovy, a příšery [démoni v podobě kozlů, NS] tam skákati budou.“ (Iz. 13:21) Je zajímavé, že Septuaginta říká v tomto případě „démoni“; a ve Zjevení 18:2 je v popisu Velikého Babylóna zmínka o tom, že je domovem nečistých ptáků a „démonů“.
Jestliže tedy výrazem se’irim u Izaiáše 13:21 a 34:14 rozumíme něco, co neznamená jen „kozel“, pak je překlad „démoni v podobě kozlů“ vhodný, neboť odpovídá podání ve 3. Mojžíšově 17:7 a 2. Paralipomenon 11:15.
Izaiáš mohl do svého výčtu doslovných zvířat vložit poukaz na démony, což neznamená, že by se byli vtělovali jako kozli, ale že si pohané z Babylóna a Edomu představovali, že jsou tato místa obydlena démony. Dějiny ukazují, že obyvatelé Sýrie a Arábie po dlouhou dobu používali ošklivých tvorů ve spojení s podobnými místy, kde byly ssutiny. A jestliže se na pustých místech Edomu a Babylóna vyskytovala vlasatá zvířata, mohlo to vést pozorovatele k myšlence na démony.