Vštěpování slova

„Přijměte s mírností vštěpování slova, které může zachránit vaše duše.“ — Jak. 1:21, NS.

1. Proč „nová morálka“ otřásla důvěrou mnohých lidí v Bibli?

JEŠTĚ před několika desetiletími byla náboženství věnována všeobecně velká pozornost. Časy se však mění! Zdá se, že v křesťanstvu je více či méně schvalován nový sofistický postoj duchovenstva ke změnám, jež se odehrávají ve světě. Staré normy jsou zavrhovány a všeobecně je uznávána „nová morálka“. Mnozí vedoucí duchovní zastávají teorii, že „Bůh je mrtev“. Proto je pochopitelné, že někteří příslušníci církví křesťanstva říkají: „Jestliže je Bůh mrtev, pak již také neplatí jeho zákon. Proč bychom se tedy ještě měli držet Bible?“ Většina lidí proto zastává stanovisko: „Žij tak, jak bys ty chtěl žít!“

2. Jak smýšlejí o Bibli jiní a jak dalece odpovídá jejich postoj postoji Ježíše Krista?

² Na druhé straně je nespočetné množství lidí z nejrůznějších národů, kteří mají velký zájem o Bibli a o Boha Bible. Chtěli by se pevně držet biblických nauk, ačkoli snad jejich náboženští vůdcové již otřásli jejich vírou. Vědí, že špatné poměry na světě jsou důsledkem způsobu jednání lidí: pěstování cizoložství, smilstva, homosexuality, krádeží, vydírání a podobných věcí. Mnozí lidé to nepovažují za nic mimořádného. Říkají si: „Proč si dělat starosti, pokud člověk může vyjít beztrestně?“ Svědkové Jehovovi však věří, že Bible, Písmo svaté, je Božím Slovem, a drží se mravního zákona, který v ní je zapsán. Když byl Ježíš Kristus před devatenácti sty lety na zemi, dodržoval Boží dokonalý zákon a svými naukami a způsobem jednání dokázal, že Jehovovo psané Slovo bylo vštípeno do jeho srdce a do jeho mysli.

3. a) Jak smýšlejí svědkové Jehovovi o Ježíši Kristu a proč podle jejich názoru přišel na zem? b) Jakou naději do budoucnosti mají svědkové Jehovovi?

³ Svědkové Jehovovi věří, že Ježíš je Syn Boží, jak to říká Bible, a že je tím, jehož Bůh, jeho Otec, poslal na svět, „aby žádný, kdo projevuje víru v něj, nebyl zničen, ale měl věčný život“. (Jan 3:16, NS) Svědkové Jehovovi dále věří, že Kristus Ježíš během své pokojné tisícileté vlády odejme hřích světa. Světští lidé říkají, že křesťané s takovou vírou jsou naivní, nebo že Jehovovi svědkové jsou zvláštní lidé. Věrní následovníci Krista Ježíše, kteří žili v době, kdy byl Ježíš v těle na zemi, nenacházeli však na této víře nic zvláštního. Kázali Kristovo poselství přes velký odpor. Někteří z nich pro něj dokonce ztratili život. Ani milióny lidí, kteří žili v uplynulých devatenácti stoletích neviděli na této víře nic mimořádného. V našich dnech, které Bible označuje jako „poslední dny“ nebo „kritické časy“ přítomného světa, je však poměrně jen málo lidí, kteří skutečně věří v biblické nauky a doufají, že budou jednou věčně žít na základě hodnoty výkupní oběti, kterou přinesl Ježíš Kristus ve prospěch lidstva. Tato nauka je pro některé lidi skutečně zvláštní; přece však je pravdivá. Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi poslal, o Ježíši Kristu.“ — 2. Tim. 3:1; Jan 17:3, NS.

4. Jak se musí člověk, který by chtěl poučovat druhé, chovat podle rady u Jakuba 1:21?

⁴ Protože svědkové Jehovovi věří, že „celé Písmo je inspirováno Bohem a je užitečné k učení“, dbají rady u Jakuba 1:21, NS: „Odložte proto všechnu nečistotu a to, čeho je nadbytek, mravní špatnost, a přijměte s mírností vštěpování slova, které může zachránit vaše duše.“ (2. Tim. 3:16, NS) V Bibli čteme mnoho o mravní špatnosti. Biblický pisatel Jakub, Ježíšův nevlastní bratr, byl plně přesvědčen o tom, že učitel může s úspěchem vštípit pravdu do srdce a mysli člověka teprve tehdy, jestliže bylo zbaveno všeho, co je špatné nebo převrácené nebo co je v rozporu s Božím Slovem. Dotyčný musí vynaložit čas a musí s mírností přijímat vštěpování Božího Slova. Je-li Boží Slovo skutečně vštípeno do srdce a mysli člověka, může zachránit duši neboli život dotyčného člověka. Ježíš řekl pokušiteli: „Člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází z úst Jehovových.“ (Mat. 4:4, NS; Přísl. 3:13–18) Můžeš souhlasit s těmito slovy?

5, 6. a) Jak ukázal Ježíš, že to, co vychází z lidských úst, dotyčného znečišťuje? b) Ukaž, jak texty v Přísloví 18:7 a 5:1, 2 potvrzují Ježíšova slova.

⁵ Ježíš řekl několik výroků o skutečném pokrmu, z nějž člověk žije. Po jednom rozhovoru se zákoníky a farizeji řekl o nich: „Nechte je! Jsou to slepí vůdcové slepců; jestliže však slepec povede slepce, oba padnou do jámy.“ Pokračoval ve svém rozhovoru a pak řekl Petrovi: „Nerozumíte, že všecko, co vchází do úst, postupuje do břicha a vyhazuje se do stoky? Co však vychází z úst, vystupuje ze srdce, a to poskvrňuje člověka. Neboť ze srdce vystupují zlé myšlenky, vraždy, cizoložstva, necudnosti, krádeže, falešná svědectví a rouhání. To poskvrňuje člověka. Ale jísti nemytýma rukama člověka neposkvrňuje.“ — Mat. 15:14–20, NS.

⁶ Není-li srdce člověka v pořádku, ale je naplněno mravní špatností, budou úvahy tohoto člověka v rozporu se vším, co je řádné, poctivé a spravedlivé. Jeho schopnost přemýšlet tudíž není prospěšná ani pro něj, ani pro jeho bližního. V důsledku jeho mravní špatnosti jsou jeho úvahy v naprostém rozporu s Jehovovým zákonem. Moudrý pisatel Přísloví (Přísl. 18:7) proto řekl: „Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osidlem duši jeho.“ Jak Ježíš řekl, není důležité, co vchází do úst, protože to je trávícími orgány opět vyloučeno, ale to, co vychází z úst, to, co mluvíme, neboť z toho je patrné jaký je člověk ve skutečnosti. Člověk obvykle mluví o svých úmyslech. V Přísloví 6:12 je proto psáno: „Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.“ Kdo považuje Boží Slovo za zastaralé a domnívá se, že životní problémy vyřeší bez Boží pomoci, klame se. Moudrý Šalomoun řekl: „Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti [rozlišovací schopnosti, NS] mé nakloň ucha svého. Abys ostříhal prozřetelnosti [schopnost přemýšlet, NS], a rtové tvoji šetřily umění [zachovaly poznání, NS].“ — Přísl. 5:1, 2.

7. Jak je možno chránit schopnost přemýšlet?

⁷ Chceme-li získat o něčem správné informace, je nejlépe obrátit se na nejvyšší autoritu. Proto bychom měli poslouchat Jehovu, absolutně moudrého Boha. Povšimneme-li si toho, co nám říká, poznáme, že se vyplatí dbát jeho rad. Dal ve svém Slově zapsat to, co nyní máme vědět o jeho vůli. Rozumný člověk nakloní ucho, aby slyšel Jehovovy výroky, a bude se snažit přesně poznat, co Bůh od něj vyžaduje. Takto může chránit svou schopnost přemýšlet. Kdo zná správnou cestu a zaměří na ni své myšlenky, zachová svou schopnost přemýšlet; chrání se před špatnými úvahami, před myšlenkami na smilstvo, cizoložství, krádeže a jiné špatné věci. Moudrý člověk neustále zaměřuje srdce a mysl na vznešené zásady pravdy a spravedlnosti. Z úst člověka, který zaměřuje svou schopnost přemýšlet na správné věci, vycházejí také správná slova, slova budující, spravedlivá a čistá.

VZDÁT SE NEČISTÝCH MYŠLENEK

8. Co je nutno odložit, abychom se mohli zabývat správnými myšlenkami?

⁸ Vštěpování správných myšlenek do mysli člověka předpokládá, že z ní byly odstraněny všechny nečisté myšlenky. Musí být odložena všechna nečistota těla a „to, čeho je nadbytek, mravní špatnost“, abychom mohli použít svého času a síly k přijímání vštěpování Božího Slova. Není možné činit obojí v téže době. Z jednoho pramene také neprýští současně sladká a hořká voda. (Jak. 3:11) Kdo by si přál, aby pravda Božího Slova byla vštípena do jeho mysli a aby tam rostla, musí bezpodmínečně změnit svůj způsob myšlení a jednání.

9. Kterým Ježíšovým podobenstvím bychom se nyní chtěli zabývat a kdo mohl nejlépe vysvětlit toto podobenství?

⁹ Když Ježíš seděl asi před devatenácti sty lety u Galilejského moře, přišly k němu velké zástupy lidí, aby naslouchaly jeho slovům moudrosti. Mluvil tak, jak dosud nemluvil nikdo jiný. Když přicházelo stále více lidí, posadil se do člunu a odrazil poněkud od pevniny. Odtud mluvil přes vodní hladinu, po níž se dobře šířil zvuk jeho hlasu k velkému zástupu lidí na břehu. Ježíš používal velmi často podobenství, aby vštípil svým posluchačům myšlenky, které jim chtěl sdělit; to učinil podle zprávy u Matouše ve 13. kapitole i při této příležitosti. Jedno z podobenství, která řekl zástupům lidí, bylo podobenství o rozsévači. Vyprávěl, že některá semena, jež rozsel rozsévač, padla podél cesty, jiná na skalnatá místa a opět jiná mezi trní. O některých však řekl, že padla na výbornou půdu a přinesla mnoho ovoce. Pokud lidé, kteří slyšeli toto podobenství, použili své schopnosti přemýšlet, mohli přirozeně sami vyvodit určité závěry o jeho významu. Z Ježíšova vysvětlení však mohli poznat skutečný význam.

10. Jaký rozdíl byl mezi Ježíšovými učedníky a Židy všeobecně, pokud jde o jejich přání poznat Ježíšovo učení?

¹⁰ Ježíšovi učedníci chtěli vědět, co to znamenalo, a proto se jej ptali: „Proč k nim mluvíš v znázorněních?“ Ježíš jim odpověděl: „Vám je poskytnuto rozumět svatým tajemstvím nebeského království, ale oněm lidem to není poskytnuto. Neboť každému, kdo má, bude dáno více a bude mít hojnost; ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.“ (Mat. 13:10–12, NS) Dvanáct Ježíšových apoštolů se již mnoho naučilo, chtěli se však naučit ještě více. Používali své schopnosti přemýšlet, aby ‚rozuměli svatým tajemstvím nebeského království‘. Měli již poznání, ale mělo jim být dáno ‚více, aby měli hojnost‘. Ostatním Židům však, kteří byli lhostejní a nevděční, mělo být vzato i to z poznání o Bohu a jeho Slovu, co měli. V roce 70 n. l. ztratili dokonce i Jeruzalém, své svaté město, svůj chrám a přízeň, o níž si mysleli, že ji ještě mají u Jehovy Boha. Tak se ukázala jako pravdivá slova: „Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má.“

11. V jakém ohledu se lidé dnes chovají stejně pokud jde o používání schopnosti přemýšlet?

¹¹ Jako dnešní takzvaní křesťané, tak pravděpodobně i z velké většiny ti, kteří naslouchali Ježíši na onom mořském břehu, neměli příliš velký respekt k jeho slovům, ačkoli byli ve smluvním poměru s Bohem. Proto jim Ježíš dále řekl: „Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo a poslouchali svýma ušima rozmrzele a zavírali své oči, aby nikdy neviděli svýma očima a neslyšeli svýma ušima a aby nepochopili smysl toho svým srdcem a neobrátili se zpět, abych je uzdravil.“ (Mat. 13:15, NS) Kristus Ježíš jistě nenesl vinu na tom, že srdce lidu ztučnělo, takže neslyšel. Ani dnes nechtějí lidé slyšet Boží Slovo. Nechtějí srdcem pochopit jeho smysl. Ježíšovi učedníci však tehdy chtěli pochopit smysl Ježíšových slov. Chtěl bys jej pochopit i ty? Pak si všimni Ježíšových slov: „Šťastné jsou však vaše oči, protože vidí, a vaše uši, protože slyší. Neboť opravdu pravím vám, mnozí proroci a spravedliví toužili vidět věci, které vy vidíte, a neviděli, a slyšet věci, které vy slyšíte, a neslyšeli. Slyšte tedy znázornění „o muži, který rozséval.“ — Mat. 13:16–18, NS.

JEŽÍŠ PODÁVÁ VYSVĚTLENÍ

12. Co musíme činit, chceme-li prozkoumat smysl Ježíšova podobenství?

¹² Jak to bylo od Ježíše laskavé a dobrotivé, že svým učedníkům přesně vysvětlil podobenství o rozsévači. I ty můžeš pochopit jeho smysl, máš-li skutečný zájem o Boží Slovo a sleduješ-li podobenství ve své Bibli. Dobrá rozlišovací schopnost ti pomůže poznat, co chtěl Ježíš říci tímto podobenstvím. Protože si můžeme přečíst nejen podobenství, ale i Ježíšův výklad, jsme nyní v podobně šťastné situaci jako tehdy první Ježíšovi učedníci. Musíme proto věnovat čas na studium Božího Slova a musíme používat svou schopnost přemýšlet. Sledujeme nyní, jak Ježíš vysvětlil toto podobenství.

13. a) Které téma bylo základem Ježíšova podobenství o rozsévači? b) Proč tolik lidí nechápe smysl Ježíšova podobenství?

¹³ Kdo již někdy věnoval čas na čtení Křesťanských řeckých písem, všeobecně nazývaných „Nový zákon“, ten ví, že Ježíš neustále oznamoval poselství o Božím království. Také podobenství o rozsévači pojednává o království. Proto Ježíš řekl, jak čteme u Matouše 13:19 (NS): „Kde někdo slyší slovo o království, ale nechápe jeho smysl, přichází ten zlý a uchvátí, co bylo zaseto do jeho srdce; to je zasetý podle cesty.“ Milióny a milióny lidí v celém světě slyšely poselství o Božím království, ale tito lidé nepochopili jeho smysl. Příčinu lze snadno vysvětlit: „Přichází ten zlý a uchvátí, co bylo zaseto.“ Kdo je ten zlý? Bible jasně poukazuje na to, že satan je bohem přítomného zlého světa a že „zaslepil mysli nevěřících, aby neprosvitlo osvícení slavného dobrého poselství o Kristu, který je obraz Boží“. (2. Kor. 4:4, NS) Tento zlý, satan, ďábel, bůh tohoto světa, se tedy snaží udržet co nejvíce lidí v temnotě. Chtěl bys k nim patřit? Jestliže nikdy nezačneš číst z Bible a studovat, bude tě nadále držet v temnotě. Nepřipouští, aby toto dobré slovo o království vniklo do srdce člověka, jestliže tomu může zabránit. Snaží se vytrhat to, co bylo zaseto. Je pevně rozhodnut, že bude nadále držet lidi ze všech národů v temnotě. I v křesťanstvu má své nástroje, duchovní a kněze, kteří znevažují Boží Slovo. Říkají, že to je knížka pohádek, která nebyla napsána Bohem, ale pouze lidmi.

14. Proč je ďábel dnes tak činný?

¹⁴ Satan a jeho démoni jsou dnes, v „posledních dnech“ tohoto světa, skutečně velmi činní. Ďábel by chtěl, aby nikdo nepochopil smysl poselství o království. Jako „bůh tohoto systému věcí“ podporuje proto nacionalismus. Nechce, aby lidé poznali Boží království. Stará se o to, aby byli zaměstnáni oslavováním vůdců a národů a aby se vzpírali proti „zřízení“, místo aby důvěřovali v nejvyššího vládce celého vesmíru, Jehovu Boha. Lidé, kteří se nacházejí na široké cestě vedoucí ke zničení, jsou zřejmě stále tak zaměstnáni, že jim zůstává jen málo času k tomu, pochopit smysl nebo význam Božího Slova. Ačkoli je svědkové Jehovovi navštěvují, nechtějí poznat smysl poselství, které jim je předáváno. Poslouchal jsi již svědky Jehovovy a pochopil jsi smysl jejich poselství?

15. Vysvětli, co se děje se semenem zasetým na skalnatou půdu.

¹⁵ Potom Ježíš vysvětlil, co znamená semeno, jež bylo ‚zaseto na skalnatá místa‘. Řekl: „To je ten, který slyší slovo a hned je s radostí přijímá. Ale nemá v sobě kořen, po určitou dobu však pokračuje, ale když nastane soužení nebo pronásledování pro slovo, ihned klopýtá.“ (Mat. 13:20, 21, NS) Jak často nacházíš jako křesťanský svědek Jehovův lidi, kteří slyší slovo, pochopí jeho smysl a ihned je s radostí přijímají? Říkají: „Tím mohou být vyřešeny všechny problémy světa“ a začnou mluvit se všemi svými známými o tom, co se naučili. Pravda z Božího Slova jim přináší světlo a porozumění a zdá se, jako by se stávali žáky neboli učedníky. Na skalnaté půdě však semeno nemůže zakořenit. Je tomu tak, jak řekl Ježíš: „Když nastane soužení nebo pronásledování pro slovo, ihned klopýtá.“ Mnozí již pocítili pro pravdu spalující žár pronásledování, jak to Ježíš předpověděl. Ve spojení se svým proroctvím o času konce, jež je zapsáno u Lukáše 21:16, 17 (NS), řekl: „Nad to budete dokonce vydáváni od rodičů a bratrů a příbuzných a přátel, a usmrtí některé z vás; a budete předmětem nenávisti všech pro mé jméno.“ Silné nepřátelství pro pravdu, dokonce i ze strany příbuzných a přátel, přivedlo některé ke klopýtání.

16. Jak dalece se lidé, kteří klopýtají o překážky, podobají semenu zasetému na skalnaté půdě?

¹⁶ Jak Bible ukazuje, je člověk, který slyší slovo, naplněn radostí, ale slovo v něm nemůže zakořenit, protože bylo zaseto na skalnatou půdu. Dotyčný mluví o své nové naději se svými příbuznými, přáteli a sousedy, ano s každým, kdo mu naslouchá. Potom však přijde pronásledování a soužení, jež trvá tak dlouho, až se vzdá své víry v pravdu Božího Slova. Do cesty se mu kladou nejrůznější překážky. I když jde za svým farářem, aby s ním mluvil o své radosti z Božího Slova, zjistí, že jej farář odrazuje od studia Bible. Říká možná: „Dejte si pozor na svědky Jehovovy, neboť ti vás povedou špatnou cestou.“ U příbuzných a přátel i v náboženských kruzích naráží na rostoucí odpor. Sobecké zájmy působí, že půda tvrdne, a nepřipouštějí, aby semeno pravdy zapustilo kořeny. Protože slovo nebylo vštípeno dosti hluboko, začne dotyčný nakonec klopýtat. Skalnatá místa jsou příliš kamenitá a příliš tvrdá, takže semeno nemůže zapustit kořeny a růst.

17. Vysvětli, co se děje se semenem zasetým mezi trní.

¹⁷ Potom Ježíš pokračoval těmito slovy: „Pokud se týká toho, kdo je zaset mezi trní, to je ten, který slyší slovo, ale starost tohoto systému věcí a podvodná moc bohatství udušují slovo a on se stává neplodným.“ (Mat. 13:22, NS) V tomto případě sice semeno zapustilo kořeny a vyklíčilo, ale nemohlo vyrůst, protože v blízkosti bylo mnoho trní. Dotyčný snad dlouho poslouchal pravdu a také pochopil její smysl, ale potom připustil, aby jej nadále ovlivňoval svět a jeho starosti — zvláště podvodná moc bohatství, o něž se lidé všeobecně učí usilovat — a to tak dalece, že slovo bylo jakoby zadušeno trním a nemohlo přinést ovoce. Nesmíme zapomínat, že dnes žijeme ve zlém, sobeckém světě bez lásky. Každý má skutečně vztaženou ruku proti svému bližnímu a ochladla láska většiny takzvaných křesťanů. Jestliže se někdo již zapletl do starostí tohoto světa a ovládla jej podvodná moc bohatství, netrvá dlouho a slovo pravdy je v něm zadušeno. Proto rovněž nepřináší žádné ovoce. Neposkytl ve svém životě místo pro „vštěpování slova“; duchovně je zadušen a umírá.

ZNAMENITÁ PŮDA

18. a) Vysvětli, jaké výsledky přináší zasévání semene na dobrou půdu. b) Jak bylo v minulém roce mnohým lidem pomáháno, aby pochopili smysl Božího Slova?

¹⁸ Potom však Ježíš pokračoval slovy: „Pokud jde o toho, kdo je zaset do znamenité půdy, to je ten, který slyší slovo a pochopí jeho smysl a skutečně nese ovoce. A vynáší, ten stonásobně, onen šedesátinásobně, jiný třicetinásobně.“ (Mat. 13:23, NS) Z toho vyplývá, že slovo je nutno ‚slyšet a pochopit jeho smysl‘. Aby bylo možno pochopit smysl Božího Slova, musíme je studovat. K podpoře osobního studia Bible vedli svědkové Jehovovi v roce 1969 každý týden 1 097 237 domácích biblických studií všude tam, kde se domnívali, že nalezli znamenitou půdu. Velmi mnoho z těchto domácích biblických studií mělo dobré výsledky. Svědkové Jehovovi lidem přinášejí slovo o království. Věnovali 239 769 076 hodin na to, aby mluvili s lidmi ze všech národů, a u osob, jež projevily zájem, zavedli desetitisíce domácích biblických studií. Ačkoli nebylo možno v každém případě pokračovat v těchto biblických studiích, je podle zpráv o polní službě za služební rok 1969 každý týden vedeno asi milión domácích biblických studií. Tato studia jsou nutná, protože pomáhají lidem odstraňovat ze srdce špatné myšlenky. Teprve potom může pravda růst. Na rušné ulici, na skalnatých místech nebo mezi trny určitě nelze, obrazně řečeno, růst. Dobrý růst předpokládá dobrou půdu. Jakou půdou jsi ty? Doufáme, že jsi člověk, který ‚přijímá s mírností vštěpování slova a odkládá všechnu nečistotu a to, čeho je nadbytek, mravní špatnost‘. Aby semeno pravdy mohlo vyklíčit, musí zde být dobrá půda, v níž by rostlina mohla zapustit hluboké kořeny.

19. a) Jak se můžeme projevit jako dobrá půda? b) Co dokazuje, že se ve služebním roce 1969 mnozí lidé projevili jako dobrá půda? c) Co ukazují počty pokřtěných v minulých čtyřech letech?

¹⁹ Můžeš se projevit jako dobrá půda, jestliže odstraníš ze srdce špatné myšlenky, na příklad na zabíjení, cizoložství, smilstvo, krádeže, atd. (Mat.15:19) Je-li Boží Slovo vštípeno do srdce člověka, vytváří se zdravá rostlina, jež přináší ovoce. Rosteš jako křesťan? Vnikla hluboko do tvého srdce pravda, slovo o království? Zakořenila pevně, a vytváří rostlinu, jež ponese ovoce? Aby tě Ježíš v tomto směru povzbudil, ukončil své podobenství slovy: „To je ten, který slyší slovo a pochopí jeho smysl a skutečně nese ovoce. A vynáší, ten stonásobně, onen šedesátinásobně, jiný třicetinásobně.“ (Mat. 13:23, NS) Z těch, kteří projevili zájem, když s nimi svědkové Jehovovi mluvili a pak studovali, se mnozí prokázali jako znamenitá půda, neboť se oddali Jehovovi. Jen v roce 1969 se dalo pokřtít 120 905 osob a staly se křesťanskými svědky Jehovovými. Je možno říci, že osoby, jež se oddaly Bohu, daly se pokřtít a jsou známy jako svědkové Jehovovi, přinášejí ovoce, ti stonásobně, oni šedesátinásobně a jiní třicetinásobně? Je nesporné, že ovoce bylo přineseno! Stačí, když si připomeneme posledních několik let: V roce 1966 bylo pokřtěno 58 904 osob, v roce 1967 to bylo 74 981, 1968 82 842, a v roce 1969 sestávalo ovoce ze 120 905 Bohu oddaných, pokřtěných křesťanů, kteří začali kázat „slovo o království“. To je podivuhodné! Děkujeme Jehovovi za to, že nám tak bohatě požehnal.

20. a) Co znamená slovo „vštěpovat“? b) Jak bychom to mohli použít v souvislosti se svou učitelskou činností?

²⁰ Vštěpovat někomu Boží Slovo znamená, pevně je do něj zasadit. Slovo „vštěpovat“ znamená, mimo jiné, doslovně „zasadit do země k zakořenění a růstu“. Poučení působí, že člověk jedná v souladu s tím, čemu se naučil. Je-li pravda vštípena do dobré půdy, přináší žák ovoce a toto ovoce je výsledkem učení. Před staletími, kdy Židé byli Jehovovým vyvoleným a ochraňovaným lidem, dal Jehova rodičům izraelských dětí výslovné pokyny, aby vštěpovali dětem pravdy Božího Slova. Jehova si přál, aby děti získaly poznání a porozumění. Jeho příkaz rodičům zněl: „A tato slova, která ti dnes přikazuji, budou skutečně na tvém srdci. A budeš je vštěpovat svému synu, a mluvit o nich, když sedíš ve svém domě, když jdeš po cestě, když uléháš i když vstáváš.“ — 5. Mojž. 6:6, 7, NS.

21. a) Kterou chybu, jíž se dopouštěl židovský národ v době Ježíšově, můžeme dnes pozorovat u křesťanstva? b) Může dnes křesťanstvo říci, že nemělo příležitost slyšet pravdu?

²¹ Židé jako národ však nedbali zdravé rady svých otců a proto sešli z pravé cesty. Starosti národů a podvodná moc bohatství u nich zadusily slovo a zničily jejich vztah k Bohu. Ve zcela stejném stavu je dnes křesťanstvo. Členové jeho církví rovněž nepřijímají Boží Slovo. Většinou nechtějí být pravými křesťany. Apoštol Pavel to rozpoznal již tehdy; napsal: „Neboť nám bylo též ohlášeno dobré poselství jako i jim, ale slovo, které bylo slyšet, jim neprospělo, protože nebyli spojeni vírou s těmi, kteří slyšeli.“ (Žid. 4:2, NS) Podle toho bylo slovo Boží oznamováno mnohým Hebrejcům a apoštol Pavel zde vlastně popisuje dvě třídy: ty, kteří slyšeli dobré poselství a nic nepodnikli, a ty, kteří slyšeli a vírou byli spojeni s těmi, kteří oznamovali dobré poselství. Svědkové Jehovovi dnes bez ustání oznamují dobré poselství, ale u většiny lidí ‚srdce ztučnělo a poslouchali svýma ušima rozmrzele‘. (Mat. 13:15, NS) Není tomu tak, že by lidé neměli příležitost slyšet pravdu. Mohou ji slyšet! Dobré poselství o Božím království bylo v posledních padesáti letech — a zvláště intenzivně v posledních dvaceti pěti letech — kázáno po celém světě. Poměrně málo lidí je však přijalo. Co musí činit lidé, kteří slyší slovo o království a pochopí jeho smysl?

„S MÍRNOSTÍ“

22. a) Které ovoce ducha je nutné, aby Boží Slovo mohlo být člověku vštípeno? b) Jaký druh lidí to tedy vylučuje?

²² Jakub, nevlastní bratr Ježíšův, velmi pravděpodobně znal Ježíšovo podobenství o rozsévači a možná, že na ně myslel, když mluvil o vštěpování. Shrnul vlastně celé podobenství slovy: „Odložte proto všechnu nečistotu a to, čeho je nadbytek, mravní špatnost, a přijměte s mírností vštěpování slova, které může zachránit vaše duše.“ Chceme si pamatovat, že vštěpování slova musí být přijato s mírností. Do srdce a mysli pyšných, domýšlivých lidí nemohou křesťanští učitelé „zapustit“ slovo. Lidé, kteří si myslí, že již všechno vědí, nejsou pokorní. Půda nesmí být tak tvrdá nebo neprostupná jako skála. Vnikne-li semeno biblické pravdy do mysli, jež touží po poznání a porozumění, a zapustí kořeny v srdci a mysli člověka, který si vysoce váží velkého Stvořitele, vyklíčí, poroste a v určitý čas dosáhne zralosti. Jak řekl Ježíš, ‚skutečně ponese ovoce‘. Někteří lidé přinášejí ovoce stonásobně, jiní šedesátinásobně, a opět jiní třicetinásobně. Jak je to pravdivé! Povšimneme-li si výsledků, jichž dosahují ti, kteří mají pravdu a používají času ke kázání a provádění biblických studií, poznáme, že činí to, co by měli činit. Což Ježíš neřekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtíce je“? (Mat. 28:19, NS) Někteří svědkové Jehovovi snad za svůj život pomohou až třiceti osobám k poznání pravdy. Jiní snad mohou pomoci šedesáti nebo dokonce i sto lidem. Je-li „slovo o království“ zaseto do dobré půdy, přinese časem dobré ovoce. Pokusil jsi se poučovat jiné o Bibli? Jednáš v souladu s Ježíšovým příkazem: „Jděte proto a čiňte učedníky . . ., křtíce je“?

23, 24. Co učinilo více než milión křesťanských svědků Jehovových, aby změnili svou osobnost?

²³ Dnes je více než milión křesťanských svědků Jehovových, kteří podnikli správné kroky k záchraně svého života, neboť odložili „to, čeho je nadbytek, mravní špatnost“, a všechnu nečistotu těla. Věří slovům apoštola Pavla: „Abyste odložili starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu chování a kazí se podle svých klamných žádostí; ale abyste byli obnoveni silou, která podněcuje vaši mysl, a abyste oblékli novou osobnost, která byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrnosti.“ (Ef. 4:22–24, NS) Tuto novou osobnost, ‚která byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti‘, je možno obléci teprve tehdy, když byla odložena osobnost stará. Teprve potom může nastat změna. Nová síla, která podněcuje tvou mysl, je výsledkem toho, že ‚přijímáš s mírností vštěpování slova, které může zachránit tvou duši‘. Pavel se velmi zajímal o to, aby oblékl tuto novou osobnost. Proto psal, jak čteme v 1. Korintským 9:27 (NS): „Podmaňuji své tělo a vedu je jako otroka, abych, když jsem kázal jiným, nebyl sám nějak neschválen.“

²⁴ „Slovo o království“ bylo vštípeno tomuto Saulovi z Tarzu, který se stal apoštolem Pavlem. Pavel se projevil jako dobrá půda. Chtěl přinášet mnoho ovoce. Šel, kázal a křtil. Dal nám proto dobrý příklad.