Otázky čtenářů

● Přehlédl Bůh Lotovu opilost, v níž zplodil dva syny se svými dcerami?

Při odpovědi na tuto otázku se musí brát zřetel na dějinné pozadí této události a na jiné s tím spojené biblické texty.

Lot a jeho dvě dcery byli jedinými přežijícími po zničení Sodomy a Gomorry. Po zničení se usadili v městě Ségor. Ale z nějakého důvodu se Lot obával zůstat tam se svými dcerami, a proto se usídlil v jeskyni. (1. Mojž. 19:30) „A prvorozená říkala mladší ženě: ‚Náš otec je starý a v zemi není muž, který by s námi mohl mít styky podle způsobu celé země. Pojď, dejme našemu otci pít víno a lehněme si s ním a zachovejme potomky našeho otce.‘“ — 1. Mojž. 19:31, 32.

To, že se snažily otce opít, dokazuje, že si byly vědomy toho, že by ve střízlivém stavu nikdy nesouhlasil, aby měl s nimi pohlavní styk. Ale za stávajících okolností viděly v tom jedinou možnost, jak zabránit, aby Lotova rodina vymřela. Byli v zemi cizinci a nebyl tam nikdo z jejich příbuzenstva, kdo by s nimi mohl vstoupit do manželství a tak udržet rodovou linii. Také bychom měli myslet na to, že Lotovy dcery žily mezi mravně zpustlým obyvatelstvem Sodomy. Nemuselo být tedy pro ně těžké ospravedlnit své jednání před svým svědomím. Proč je ale tato událost popsána ve Svatém písmu?

Tato zpráva nebyla pojata do Bible, aby budila erotické myšlenky, ale aby ukázala, jaké bylo spojení mezi Moabity, Ammonity a Abrahamovými potomky, kteří byli později známi jako Izraelité. Protože Lot byl Abrahamovým synovcem, byli Izraelité příbuzní s Moabity a Ammonity, potomky obou synů, kteří vzešli ze spojení Lota s jeho oběma dcerami. (1. Mojž. 11:27) Tento příbuzenský vztah byl později rozhodující pro jednání Izraelitů s Moabity a Ammonity. Tak Izraelité na příklad přísně dbali Božího příkazu při obsazování země východně od Jordánu, aby nevstoupili do země, která patřila Ammonitům a Moabitům. — 5. Mojž. 2:9, 18, 19, 37.

Mohl by upřímný čtenář Bible pochybovat o tom, jaký si má udělat závěr se zprávy o Lotovi a jeho dcerách? Mohl by přijít na myšlenku, že Bůh schvaloval tento způsob jednání?

Ve zprávě v 1. Mojžíšově, 19. kapitole, jsou vyloženy pouze skutečnosti a není řečeno, zda Bůh schvaloval nebo neschvaloval, že se Lot v opilém stavu dvakrát dopustil krvesmilstva. Z pozdějších částí biblické zprávy však dále jasněji vysvítá, že Bůh odsuzuje opilost. (Přísl. 20:1; 23:20, 21, 29–35; 1. Kor. 6:9, 10) A v zákoně Izraeli Bůh později vyjádřil rovněž zákaz krvesmilstva, když řekl: „Nesmíte se přiblížit, žádný člověk z vás, k svému pokrevnímu příbuznému, abyste obnažili jeho nahotu. . . Nesmíš obnažit nahotu svého otce a nahotu své matky.“ (3. Mojž. 18:6, 7) Trest za porušení tohoto zákona o krvesmilstvu byla smrt. (3. Mojž. 18:29) Ačkoli Lot a jeho dcery nebyli pod tímto zákonem, věděly obě dcery, že nemají mít se svým otcem pohlavní styk, protože jinak by ho nebyly dříve opily.

Ale proč je Lot ve 2. Petra 2:8 nazván „spravedlivý“? Ne proto, že Bůh schvaloval jeho opilství nebo krvesmilstvo. Bůh neschválil toto jednání. Měli bychom si povšimnout, že není ve zprávě řečeno nic, co by dokazovalo, že Lot byl opilcem nebo že měl zvyk se dopouštět krvesmilstva. Měl pověst „spravedlivého“ a tuto pověst měl u Boha, který zkouší srdce. Lot zavrhoval „bezzákonné činy“ obyvatel Sodomy a když jej ten, který zkouší srdce, považoval za spravedlivého, pak jistě musel být zarmoucen pro nesprávné jednání, do něhož byl zapleten.

To, že bylo pojednání o Lotovi a jeho dcerách zařazeno do biblických zpráv, by nám mělo pomoci poznat, že vše, co je v Bibli, je pravda. Bible nezamlčuje ani poklesky lidí, kteří byli známi jako Boží služebníci. Tyto věci nejsou uváděny, aby vzbudily nebo podporovaly přání jednat nemravně, nýbrž aby zprostředkovaly vysvětlení, které přispívá k porozumění jiných událostí.