Jsou tvé modlitby vyslyšeny?

STALO se již, že ses modlil k Bohu a tvé modlitby nebyly vyslyšeny? Mnohým lidem se to přihodilo. Znamená to, že jsou modlitby bezcenné?

Ne, Bůh může slyšet modlitbu a podle ní jednat. Skutečně, jeden Boží služebník staré doby měl v této věci takovou důvěru, že napsal: „Jehova jistě uslyší mou žádost o přízeň; Jehova sám přijme mou vlastní modlitbu.“ — Žalm 6:9.

Proč tento Boží služebník i jiní jako on měli takovou důvěru v modlitbu? A proč mnoho modliteb není vyslyšeno?

ODPOVÍDAT BOŽÍM POŽADAVKŮM

Je to tím, že Bůh má požadavky, jimž musí odpovídat ti, kteří se mu chtějí s úspěchem přiblížit. Jeden z nich souvisí s vírou. Bible říká: „Kdo se přibližuje k Bohu, musí věřit, že existuje, a že se stává dárcem odměny těm, kteří jej vážně hledají.“ (Žid. 11:6) Máš pevné přesvědčení, že Bůh opravdu existuje a že může vyslechnout modlitby? To je nutné.

Na další požadavky poukazuje křesťanský učedník Jakub, když píše: „Přibližte se k Bohu a on se přiblíží k vám. Očistěte si ruce . . . Pokořte se v Jehovových očích.“ (Jak. 4:8–10) Když tedy chceme být Bohem vyslyšeni, nesmíme vědomě přestupovat Boží zákony. Musíme mít upřímné přání dělat to, co je správné, a pokorně se snažit konat vůli Boží a ne pouze svoji. Děláš to?

Když to děláš, Bůh uslyší tvé modlitby; neboť křesťanský apoštol Jan napsal: „Ať prosíme o cokoli podle jeho vůle, slyší nás.“ — 1. Jana 5:14.

Ale co je Boží vůle? Souvisí s tím, co lidstvu nejvíce prospěje. Bible říká, že Boží „vůle je, aby lidé všeho druhu byli zachráněni a přišli k přesnému poznání pravdy“. (1. Tim. 2:4) Modlil ses někdy, abys přišel „k přesnému poznání pravdy“, to je pravdy o Bohu a jeho záměru s lidstvem? Taková upřímná přání Bůh vyslyší.

MODLITBY, KTERÉ BŮH VYSLYŠEL

Máme příklad italského důstojníka Kornélia. Bible říká, že byl „zbožný muž a bál se Boha“ a že „neustále vznášel prosbu k Bohu“. Jehova Bůh vyslyšel jeho modlitby a postaral se, aby byl křesťanský apoštol Petr k němu doveden a aby jej poučil, a on tak mohl přijít k přesnému poznání pravdy. — Skut. 10:1–5; 22–43.

Podobně byly i v dnešní době vyslyšeny modlitby těch, kteří upřímně hledali pravdu. Například jeden srdeční specialista v Jižní Africe cítil kdysi nutnost říci své ženě: „Je pouze jedna věc, které lituji v tomto životě — že jsme přivedli na svět šest ateistických dětí.“ To přimělo jeho ženu, aby se modlila k Bohu: „Otče, pomoz nám, abychom tě nalezli.“

O dva dny později se zastavili svědkové Jehovovi u dveří těchto manželů. Lékařova manželka rychle shromáždila děti a všichni měli radost z biblické rozmluvy. Pozdější návštěvy vedly k pravidelnému studiu Bible. Dnes je žena pokřtěným svědkem Jehovovým a její manžel a děti dělají další pokroky ve studiu Božího slova.

Někdy jsou zkoušky a životní soužení důvodem, že lidé zmalomyslní. Někomu se může vést tak špatně, že uvažuje o sebevraždě. Mohou se takoví lidé modlit k Bohu a očekávat, že budou vyslyšeni? Jistěže mohou! Ale oč by měli prosit? O ‚přesné poznání pravdy‘ o Bohu a jeho předsevzetí. To jim může pomoci lépe než cokoli jiného, aby se vypořádali se svými problémy. Jedna žena z Nové Kaledonie vypráví, jak byla vyslyšena její prosba o pomoc:

„Když jsem byla tak zničena, že jsem myslila už na sebevraždu, obrátila jsem se dopisem na člověka, o němž jsem myslila, že mi může pomoci — na svého kněze. Ale neodpověděl. O týden později mě navštívila žena, svědek Jehovův. Vzala jsem si biblickou pomůcku, a jakmile ona odešla, jedním dechem jsem knížku přečetla. Během několika dnů jsem pocítila vnitřní ulehčení a pocit osvobození.“ Dnes jsou tato žena a její manžel svědky Jehovovými.

Jak však můžeme být jisti, co je pravda? U jedné římskokatolické ženy se zastavila zvěstovatelka svědků Jehovových. Ženě se líbilo to, co slyšela. Ale je mnoho náboženství, a proto se ptala sama sebe, je-li toto náboženství skutečně to pravé. Modlila se k Bohu: „Je-li to pravda, dej, ať se ta dáma vrátí.“ Zvěstovatelka se vrátila a bylo započato biblické studium. Žena plakala radostí, když poznala, že skutečně našla pravdu.

MODLITBY VE PROSPĚCH DRUHÝCH

Všichni lidé upřímného srdce se ovšem nemodlí zvláště o to, aby poznali cestu, která vede k Božímu schválení. V jejich případě mohou mít „mnoho síly“ přímluvy oddaných Božích služebníků. (Jak. 5:16) Protože Boží služebníci poznávají, že je Boží vůlí, aby všichni lidé byli zachráněni, pokračují v modlitbách za všechny, kteří spravedlivě smýšlejí. — 1. Tim. 2:1–6.

Vezměme si například zkušenost svědka Jehovova v Portugalsku. Pozoroval, jak jeho soused obhospodařoval svůj malý kousek půdy. Použil příležitosti a zeptal se ho, zda by rád zažil, aby jednoho dne byla celá země přeměněna v krásnou zahradu. Soused myslel, že je to nemožné. Avšak svědek jej ubezpečil, že Bůh dal takový slib, a že se proto také splní.

Soused tím nebyl přesvědčen a odvětil, že skutečně nic neví o Bohu a ještě méně o slíbeném pozemském ráji. „Já vlastně ani nevím, jak se mám k Bohu modlit,“ dodal. Svědek nato řekl přímo: „Manueli, ty ses ještě nikdy nemodlil k Bohu! Tak pojď sem a sejmi klobouk. Já ti to ukážu.“ Svědek pak poděkoval Jehovovi za slib spravedlivého nového pořádku. Také se modlil, aby Jehova otevřel srdce a mysl jeho souseda Manuela, aby se chtěl dozvědět něco o Božím království. Jaký byl výsledek?

Jehova Bůh skutečně otevřel Manuelovo srdce. Bylo s ním započato biblické studium. Po třech měsících začali on i jeho manželka vyprávět druhým o dobrých věcech, které se naučili. Šest měsíců po svém prvním biblickém studiu byli pokřtěni.

Vidíme tedy, že Bůh skutečně vyslýchá modlitby spravedlivých.

Stará se o to, aby přijali pomoc, kterou potřebují, aby se mu oddali a tím se dostali do důvěrného vztahu k němu. Když jednou dosáhli jeho uznání, vyslýchá nadále jejich modlitby. Ježíš Kristus řekl svým následovníkům, kteří by se modlili v souladu s Boží vůlí: „Budete-li mít víru, dostanete všechno, oč budete prosit v modlitbě.“ — Mat. 21:22.