Jaký je křesťanský názor na tančení?

JE mnoho nových tanců, které vznikly v posledních letech období rock’n’rollové hudby. Většinou se udrží pouze krátký čas a jsou brzy nahrazeny jinými. Někteří lidé dávají přednost rychlým tancům, ale jiní mají raději pomalé, při nichž muž a žena tančí společně a vzájemně se drží. Mezi mladistvými v některých zemích jsou oblíbené rock’n’rollové tance, při nichž se partneři nedotýkají, ale konají rozličné pohyby. Když křesťan vidí takové zmatené množství různých tanců, může se ptát: „Jak se mám dívat na tanec ve světle Bible?“

Ve starém Izraeli například se většinou tančilo ve skupinách, a to zvláště ženy. Když se připojili muži, vytvořili zřejmě oddělené skupiny. Nemáme přímý důkaz, že by spolu tehdy tančili lidé různého pohlaví.

V Božím slově není tanec sám o sobě odsuzován. Když Bůh projevil nelibost tanečníkům, jak tomu bylo u Izraelitů, když tančili před zlatým teletem, byla to modloslužba spojená s tancem, která nebyla správná, ačkoli zde mohla hrát roli i nevázanost. Modloslužba a takové tance zneuctívají Jehovu. — 2. Mojž. 32:1–35.

U pohanských národů starověku byly všeobecně běžné tance plodnosti. Těmito tanci měla být vzbuzena pohlavní touha tanečníků a diváků. Kananejští tančili ke cti plodivých sil v kruhu okolo svých model a posvátných kůlů. Bálův kult byl spojen s divokými nevázanými tanci.

V pozdější době je zmínka o tanci v Křesťanských řeckých písmech, ale není to ve spojení s nelibostí. Ježíš Kristus vyprávěl podobenství, kde je tanec ve spojení s radostnou událostí. Když se navrátil ztracený syn, radoval se otec a připravil slavnost. Při ní se tančilo. (Luk. 15:25) Je zřejmé, že Boží Syn neodsuzoval tančení jako takové; jinak by se o něm nebyl zmínil jako o části důstojné oslavy.

Ale jak se má dívat křesťan na všechny rozličné moderní tance? Bůh ustanovil ve svém psaném Slově zásady, které mají vést křesťana na všech jeho cestách. Podle těchto zásad je nutné brát ohled na pohnutky a cíle spojené s tancem, na pohyby tančících těl a na myšlenky, které takové pohyby vzbuzují u tanečníků a přihlížejících.

TANČENÍ „BEZ DOTYKU“

Při všech rock’n’rollových tancích, kterým holdují mladiství, se partneři ve skutečnosti nedotýkají. Twist je považován za počátek tohoto typu tance. Před nějakým časem napsal reportér časopisu Look:

„Charakteristické tance našich novodobých hlučných zábav jsou obdoby twistu . . . Tanečníci se nedotýkají a nemluví spolu . . . Každý dělá všechny záhady, které vyžaduje jméno tance . . . Vypadají, jako by jejich těla křičela.

‚Je to druh kultu plodnosti, kterým má být poražena neplodnost moderního života,‘ řekl mladý student medicíny, který byl požádán, aby vysvětlil taneční styl své generace. Ale je to kouzlo plodnosti bez tělesného dotyku . . . Studentka zdravotnictví . . . řekla: ‚Je to druh sexu . . . jak se těla kroutí, ale nikdy se nedotýkají.‘“

Ačkoli jsou rock’n’rollové tance velmi rozličné, jsou některými pohyby podobné tancům plodnosti a jejich působení může být stejné. Pokud jsou v některém moderním tanci napodobeny erotické posuňky pohanských tanců, jsou podle biblických zásad pro křesťany nevhodné, protože Boží slovo varuje před ‚neslušným chováním‘ a před ‚věcmi, které se nesluší‘. (Ef. 5:4) Křesťanským ženám je také v Božím slově dána rada, aby se skromně oblékaly a projevovaly ‚cudné chování‘, což jsou zásady, které platí i pro chování mužů. (1. Petra 3:1, 2; Tit. 2:4, 5; 1. Tim. 2:9) Avšak mnohé z tanců „bez dotyku“ jsou stěží skromné a cudné.

Je důležité myslet na to, že není zapotřebí tělesného dotyku ke vzbuzení vášní. Již při pozorování pohybů tanečníků mohou být vzbuzeny vášnivé pocity. Zvláště na muže působí silně eroticky to, co vidí. Proto také většinu pornografií kupují muži. Snad si mladá dívka neuvědomuje, že tančení bez dotyku může mladého muže silně dráždit — ale je tomu tak.

Když se provádějí rychlé rock’n’rollové tance a pozornost je upřena na tu část těla, kde jsou pohlavní orgány, může si dívka myslet, že je to neškodné. A přece se tím vydává do nebezpečí. Může si myslet, že se nic nestane, ale vášně mladého muže mohou být vybičovány a může pak zatoužit, aby měl s dívkou pohlavní styk.

Proto by dívka měla uvažovat o tom, jaký druh přitažlivosti může hoch pro ni cítit. Je k ní přitahován pouze na základě pohlavního vzrušení, které mu poskytuje? Ale tuto rozkoš může získat od mnohých jiných žen, které si oblékají úzké šaty, kroutí boky a dělají různé erotické posuňky. Proto se dívka musí ptát sama sebe: „Chci přitahovat muže pouze tímto způsobem? Anebo si přeji muže, který mě má rád pro mou osobnost? Pro můj hovor? Pro věci, o nichž vím, že jsou v životě důležité? Zajímám se o muže, který má radost, když může pro mne něco udělat, nebo o toho, kterému se líbím jen proto, aby ode mne něco dostal?“

Někteří křesťané mohou mít z tančení radost; ale když k některému tanci patří neslušné chování, nebo když není v pohlavním ohledu zcela nezávadný (protože se vyznačuje erotickými pohyby prsou a boků), pak je rozumné se tomuto tanci vyhnout a nemyslet si, že je nutné následovat dav. (Řím. 12:2) Možná, že se ti budou posmívat, protože nejdeš s druhými, ale důležité je, abys měl před Bohem čisté svědomí. — 1. Petra 4:3, 4.

PŮSOBENÍ HUDBY

Dále by se mělo brát v úvahu působení některé moderní hudby. Časopis High Fidelity píše o rockové hudbě:

„Není divu, že se rodičům nelíbí rock’n’roll — sex je úhelní kámen rockové mystiky . . . ‚Strávíme noc spolu‘ vyzývají Stones a jejich vedoucí cynicky vysvětluje: ‚Pop-music se točí kolem sexu a vám se podařilo udeřit je s ní do tváře.‘ Tak vzniká zneklidňující otázka, jak to vše podporuje ještě více vzbuzování tělesných žádostí u mladistvých.“

Tanečníci mohou říci, že při takové hudbě neposlouchají slova písně; ‚právě jen tančí‘. Jsou-li však slova neslušná či nemravná, nebo s tím hraničí, přece se tyto myšlenky vtisknou do mysli mladistvých. Ano, tanečníci mohou často opakovat text, i když tvrdí, že jej neposlouchají. Avšak nejsou to jenom slova takové rock-music, která jdou často za hranice slušnosti; je to působení hudby.

Před nedávnem jedna členka komise pro výzkum pornografie, zřízené prezidentem Spojených států, vyšetřovala, co vzbuzuje sexuální pocity u mladých dívek. Paní Patricia Schillerová zjistila, že mladé dívky jsou často pohlavně vzrušené při pop-music nebo rock’n’rollové hudbě, zvláště když jsou pohromadě s chlapci. Řekla: „Tím, že hudba působí u dívek na city a vyvolává lásku a náklonnost, přispívá často k tomu, že lásku podporuje a tím dává popud k pohlavnímu vzrušení dospívající ženy . . . Hudba umocňuje tento pocit.“ (Denver Post, 23. července 1971)

Mladiství křesťané musí tedy dávat pozor, při jakém druhu hudby tančí. Tato rada je zvláště důležitá pro ženy, protože jsou více než muži ovlivněny tím, co slyší. Rock-music, která vzbuzuje vášnivé pocity nebo dráždí k divoké bezuzdnosti, je něco, čeho by se měli moudře vyvarovat, chtějí-li mít Boží schválení.

JINÉ TANCE

A co říci o obvyklých, pomalých tancích, při nichž se partneři drží? Při těchto tancích se často klade větší váha na půvab pohybu. Manželé mají často rádi tento druh tanců. Manžel a manželka, kteří již po řadu let spolu pěstují „společenské tance“, mohou cítit uvolnění a radost, když mohou při takových tancích používat své umění a současně mít vzájemně příjemné společenství.

Protože však i svobodní lidé se účastní těchto tanců, při nichž dochází k úzkému dotyku, vzniká otázka, jak dalece musí být opatrní. MUDr. Fritz Wittela vysvětluje ve své knize Sexuální zvyky amerických žen:

„Účel společenských tanců . . . je dát dvěma lidem různého pohlaví možnost být a zůstat chvíli těsněji pohromadě, než to naše společenské zvyky jinak dovolují . . . Synkopová taneční hudba nenapomáhá k zachování panenství.“

‚Avšak není to poněkud extrémní názor?‘ může se někdo zeptat. Je zajímavé, co píše newyorský Times Magazine z 18. července 1972 o pomalých tancích s těsným dotykem partnerů při školních plesech. Uvádí, že hoši v tom vidí „uzákoněnou omluvu klást ruce okolo dívky a těsně ji držet“. Mají přitom radost z půvabných, nohama prováděných figur a podobných uměleckých pohybů. Článek pokračuje: „Pomalé tance jsou pět minut trvající objetí, spojená s hlazením zad a plácáním po sedací části těla.“

Že s mnohými tanci je spojeno smyslné potěšení, je vidět i z toho, že mladý muž, který před sňatkem velmi rád tančil, často zjistí, že po sňatku jeho zájem o tanec mizí. Pak mu snad musí manželka domlouvat, aby se s ní účastnil společenských tanců, které má ona tak ráda.

Mladý muž může rád tančit, ale snad ani neví proč. Je to proto, že se v jeho těle začínají probouzet přirozené síly a mladý muž cítí, že mu to působí příjemný pocit. Ale ještě nezažil jeho vyvrcholení, protože není ženatý. Mladík nemusí mít žádné špatné úmysly. Ale kdyby tomu rozuměl a snažil se žít podle božských zásad, dělal by to, co říká Bible: „Umrtvujte proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky.“ — Kol. 3:5.

Když tedy tančíš společenské tance, mysli na možnost, že na tvého partnera může působit špatně tvůj půvab, i když si myslíš, že netančíte tak těsně, aby byl u tebe vzbuzen smyslný požitek z tance. Někteří manželé se rozhodli tančit pouze spolu, aby se vyvarovali těžkostí.

Proto by měl každý zkoumat svou pohnutku k tanci. Někoho může skutečně těšit sám tanec a nemá špatné pohnutky. Při všech společenských tancích není třeba, aby se tanečníci drželi tak těsně, že vzniká úzký tělesný dotyk. Mnohé tance mohou být prováděny slušným i neslušným způsobem, a to podle lidí, kteří je tančí.

VYVAROVAT SE PŘÍČIN KE KLOPÝTÁNÍ

I když si některý křesťan myslí, že může tančit a mít přitom dobré svědomí před Bohem, protože nemá špatné pohnutky, musí si uvědomovat ještě něco jiného. Měl by myslet, jak to působí na diváky. Je pravděpodobné, že divák má pocit, že se křesťan chová neslušně? Divák ví, co se děje v jeho mysli, když vidí smyslný tanec, a předpokládá, že stejné myšlenky probíhají i v myslích tanečníků. Říkáme-li: „Má mysl a mé svědomí jsou čisté“, nestačí to, protože ve Svatém Písmu je zdůrazněno, jak je důležité chránit se toho, abychom ‚dali podnět ke klopýtání‘. — 1. Kor. 10:32.

Žádný křesťan nechce, aby byl někdo pro jeho chování odvrácen od pravdy, i když na jeho chování není celkem nic zlého. Avšak okolnosti mohou způsobit, že je špatné. To, co je někde uznáváno, může být jinde příčinou, že se lidé na tebe dívají spatra. Když lidé v některém tanci vidí důkaz nevázanosti, považují všechny účastníky za nevázané. Každý křesťan učiní dobře, když uposlechne radu apoštola Pavla: „Nijak nezavdáváme příčiny ke klopýtání, aby na naší službě nebylo nalezeno chyby.“ — 2. Kor. 6:3.

Zralý křesťan zaujímá stanovisko Svatého Písma vzhledem k novému tanci, který se objeví. Přispívá takový tanec k svatému chování? V Božím slově čteme: „Staňte se i vy svatými ve všem svém chování.“ Bible se obrací proti ‚touze po smyslovém potěšení‘. Vybízí křesťany, aby projevovali slušnost. Kromě toho je jim řečeno, že si mají hledět toho a dělat to, co je „čisté“. — 1. Petra 1:15; Jak. 4:1; Ef. 5:4; Fil. 4:8; 1. Tim. 2:9.

Když tedy mladý člověk nebo i starší křesťan přemýšlí o tom, jaký postoj mají křesťané zaujmout k tanci, může se zeptat: „Jak dalece odpovídá tanec, který mám na mysli, biblickým požadavkům?“ Protože mravní měřítka tohoto zlého světa se stále snižují, jistě tě nepřekvapí, když zjistíš, že mnohé tance nejsou dnes vhodné pro Boží svatý lid. Proto by měli všichni křesťané, mladí i staří, zachovávat radu apoštola Pavla: „Ať jíte nebo pijete nebo činíte cokoli jiného, všechno čiňte k Boží slávě.“ — 1. Kor. 10:31.