Je ohnivý konec skutečně blízko?
STÁLE slyšíme názor, že jednoho dne bude Země zničena ohněm. Podle učení některých náboženství přivodí toto zničení Bůh. Někteří vědci říkají, že bude způsobeno tím, že rozpínající se Slunce ve svém konečném stadiu pohltí a spálí Zemi.
Je některý z těchto názorů správný?
Britský vědec H. W. Chatfield ve své knize Vědec pátrá po Bohu uvádí množství důkazů, že země a život na ní jsou dílem velkého inteligentního stvořitele, který se také předem postaral o všechno, co je nutné k udržení života, zvláště lidského života. V poslední kapitole ukazuje, proč je to důkazem, že se Bůh i nadále bude starat o lidstvo:
„Nekonečné, ve velkém rozsahu probíhající rozmnožování celého tvorstva se nedá dobře srovnat s vlastnostmi plánovače, jehož zájem by se omezil pouze na trvání tvořícího procesu a který by se pak již nestaral o bytosti, stvořené alespoň částečně k jeho obrazu.“
Naopak, ten, kdo stvořil člověka k svému obrazu, jej právě tak neopustí, jako se milující otec náhle neodvrátí od svých dětí. Chatfield říká dále:
„Vědecké skutečnosti ukazují, že jednotlivé stvořitelské procesy trvaly podle lidských představ nesmírná časová období, a nezdá se logické, že by stvořitel, když projevil tolik zájmu, naprosto zanedbal lidské tvory.“
Je nutné si uvědomit, že stvořitel, který všechno učinil tak výtečným způsobem, s takovou péčí a s vynaložením mnoha času, má také co říci svým rozumem obdařeným tvorům, lidem, a to tím spíše, že jim svěřil odpovědnost za Zemi. (1. Mojž. 1:26–28) Bible obsahuje to, co Bůh řekl, jeho pokyny a vysvětlení jeho záměru. Podporuje Bible myšlenku, že Země i život na ní bude trvat stále?
ZEMĚ I ŽIVOT NA NÍ MÁ TRVAT STÁLE
Bůh dokázal svůj zájem o Zemi a své předsevzetí nechat ji navždy obývanou lidmi a zvířaty, když zachoval naživu některé zástupce lidského rodu a zvířat v potopě Noemových dnů. Byl by to Bůh udělal, kdyby se o ně nezajímal, nebo kdyby měl úmysl je jednoho dne stejně vyhladit ze života? — 1. Mojž. 7:1–3; 8:1, 17.
Bůh se postaral také o to, aby jeho národ Izrael vedl přesné rodové seznamy, zvláště o linii, z níž měl přijít Mesiáš. Jakou cenu by mělo uschovávat zápisy, kdyby rodová linie měla skončit v zapomenutí? Proč přišel Mesiáš, Boží Syn, na Zemi? Aby byl uchován život a obnoven dokonalý život, který Adam vzpourou ztratil pro svou rodinu. Protože Kristus zaplatil výkupné za umírající lidstvo, stal se ‚posledním Adamem‘ a ‚Otcem věčnosti‘. Tím podal Bůh nejpřesvědčivější důkaz svého zájmu o lidstvo. — 1. Kor. 15:45; Iz. 9:6.
Kromě toho říká inspirovaný žalmista o Bohu: „Založil zemi na jejích stanovených místech; nebude rozkymácena do neurčeného času, ani na věky.“ Po popisu podivuhodných Božích skutků a jeho péče o zvířata, připojuje pisatel prorocká slova: „Ukáže se, že Jehovova sláva je na neurčitý čas. Jehova se bude radovat ve svých dílech.“ (Žalm 104:5, 31) Mohl by se stvořitel radovat ve svých dílech, kdyby je nechal shořet?
OHNIVÝ KONEC JE PŘEDPOVĚDĚN A PŘEDSTÍNĚN
Co tím myslí Bible, když říká, že Bůh uvede zničující oheň na Zemi? Obraťme se k příkladu, který je uveden v Bibli a který nám zcela zřetelně ukazuje, co to znamená a také co se velmi brzy stane a jak můžeme uniknout ohnivému zničení.
Je podivné, že v tom případě přišel oheň na národ, který tvrdil, že je Božím lidem. Z toho vidíme, že pouhá tvrzení, že sloužíme Bohu nebi i spojení s pravými Božími služebníky ještě neposkytuje záruku ochrany.
Jde o vidění, které měl prorok Ezechiel v roce 612 př. n. l. v Babylóně a jež se splnilo o pět let později. Ezechiel viděl vůz nesmírné výše, válečný vůz, na němž byla postava, která představovala Jehovu Boha jako řidiče nebeského vozu. Ezechiel popsal vůz, který viděl v první části své zprávy (1. kapitola), popsal také výšku kol a živé tvory, kteří jej doprovázeli. Později viděl Ezechiel vůz stát v Jeruzalémě, za severní branou vedoucí do vnitřního chrámového dvora. Jehovova sláva se pozdvihla z vozu a umístila se nad prahem nejsvětější svatyně chrámu. — Ezech. 8:3, 4; 9:3.
Předtím ukázal Jehova obrazně Ezechielovi, že zničí zlé obyvatele Jeruzaléma pro jejich vzpurnost vůči němu a pro jejich odporné, nečisté zvyky, které prováděli. Nejprve ale přikázal zjevené postavě, ‚muži oblečenému do plátna‘, aby šel městem a označil všechny spravedlivě smýšlející lidi, aby byli uchráněni. Současně s tímto mužem viděl Ezechiel šest dalších mužů, z nichž každý měl v ruce svou „ničivou zbraň“. — Ez. 9:2–7.
„OHEŇ“ Z NEBE
Ezechiel nyní říká, co se stalo dále:
„A dále jsem viděl a hle, nad prostorou, která byla nad hlavou cherubínů, bylo něco jako safírový kámen, co vypadalo jako podoba trůnu, který se objevil nad nimi. A dále řekl muži, který byl oblečen do plátna, ano, řekl: ‚Vstup dovnitř mezi soukolí, dolů pod cherubíny, a naplň obě své hrsti uhlíky z ohně mezi cherubíny a rozházej je nad městem.‘ Vstoupil tedy dovnitř před mýma očima.“ — Ezech. 10:1, 2.
Hořlavina ke spálení města Jeruzaléma pocházela tedy z místa mezi koly vozu. Protože Jehovova sláva naplnila chrám, bylo zřejmé, že je přítomen, aby viděl, že jeho soudcovské rozhodnutí je vykonáváno. — Ezech. 10:3–5.
Ezechiel pak pokračuje a popisuje jednání muže oblečeného do plátna:
„A stalo se, když dal příkaz muži oblečenému do plátna slovy: ‚Vezmi oheň zprostřed soukolí mezi cherubíny‘, že vešel a postavil se vedle kola. Potom cherubín vztáhl ruku ze středu cherubínů k ohni, který byl mezi cherubíny, a vzal jej a vložil do hrstí toho, který byl oblečen do plátna, a ten jej nyní vzal a vyšel. A bylo vidět znázornění ruky pozemského člověka, patřící cherubínům, pod jejich křídly.“ — Ezech. 10:6–8.
Nebyl to tedy oheň založený lidskou rukou, který ve vidění spálil Jeruzalém. Byl to zázračný oheň z Boží nebeské organizace podobné vozu. Co to znamenalo? Že konečné zničení Jeruzaléma jakoby ohněm může být výrazem Jehovova hněvu a zlosti vůči tomuto městu. Ve své knize Pláč připodobňuje prorok Jeremiáš Jehovův hněv (kterým byl Jeruzalém zničen) k ohni, ačkoli stejně jako ohně bylo použito meče, hladu a moru. — Pláč 2:2–4; 4:11.
VAROVÁNÍ PŘEDEM
Prostřednictvím muže oblečeného do plátna varoval Jehova před vylitím svého ohnivého hněvu, kterým měl být Jeruzalém zničen. Stejně rozšiřuje protiobrazný muž oblečený do plátna — pomazaní, duchem zplození bratři Ježíše Krista — ohnivé poselství z Božího slova celému křesťanstvu. Tím je varováno před ohnivým Jehovovým hněvem, který na ně bude vylit v nastávajícím „velkém soužení“. — Mat. 24:21.
Vidění dané Ezechielovi ukazuje, že pomazaní křesťanští svědkové Jehovovi nezaloží doslovný oheň v křesťanstvu, ani se činně neúčastní jeho zničení. Nebyl to muž oblečený do plátna, který provedl zničující dílo. Bylo to „šest mužů“ s ničícími zbraněmi. (Ez. 9:2, 4, 5) Stejně tak dnešní Jehovovi svědkové pouze oznamují „den pomsty našeho Boha“ na křesťanstvu. Oni sami neprovádějí pomstu. — Iz. 61:1, 2; Řím. 12:19.
Svědkové Jehovovi dostali toto ohnivé poselství od Jehovy prostřednictvím jeho nebeské organizace, jeho nebeského „vozu“. Jako by jeden z nebeských cherubínů patřící k tomuto nebeskému vozu vložil symbolicky „uhlíky z ohně mezi cherubíny“ do jejich dlaní, aby šli a rozsypali je jako varování nad městem, křesťanstvem.
Jehovova neviditelná nebeská organizace pod oslaveným Ježíšem Kristem se však zúčastní doslovného zničení křesťanstva. Pod nebeským vedením budou použity též radikální pozemské živly, aby násilně zničily křesťanstvo, jako zničili Babylóňané v roce 607 př. n. l. pokrytecké město Jeruzalém.
STŘEZ SE, ABYS NEPATŘIL K ‚TRUCHLÍCÍM‘
Pro křesťanstvo je tedy ohnivý konec opravdu blízko. Jeho náboženské systémy budou zničeny. Apoštol Jan slyšel z nebe prorocká slova o Velikém Babylónu, světové říši falešného náboženství, jehož vedoucí částí jsou náboženství křesťanstva: „Proto v jednom dni přijdou jeho pohromy, smrt a truchlení a hlad, a bude úplně spálen ohněm, protože Jehova Bůh, který jej odsoudil, je silný.“ — Zjev. 18:8.
Ačkoli přijde na Veliký Babylón právem konec, budou někteří lidé nad ním truchlit. O tom hovořil andělský hlas z nebe: „A králové země, kteří s ním smilnili a žili v nestoudném přepychu, budou plakat a tlouci se nad ním v zármutku, když se budou dívat na kouř, až bude hořet, zatímco budou stát opodál ze strachu před jeho mučením a říkat: ‚Je zle, zle, ty velké město, Babylóne, silné město, protože v jedné hodině přišel tvůj soud!‘“ — Zjev. 18:9, 10.
Bible nám dále říká, že všichni, kdo truchlí nad Velikým Babylónem, i ostatní, kteří neuznávají božské svrchované panství a znečišťují jeho stvoření, budou následovat Veliký Babylón do záhuby. Je proto nebezpečné dále sympatizovat s touto velkou organizací falešného náboženství. — Zjev. 11:18; 19:19–21.
Proto skutečně stojí před námi ohnivý konec, ale takový konec, kterým bude Země očištěna ode všech, kteří ve svém sobectví neberou ohled na své bližní, kteří by chtěli žít podle spravedlivých zásad. (2. Petra 3:12, 13) Všichni, kdo myslí pouze na sebe a nestarají se o Boha nebo o jeho nádherné stvoření, musí být stráveni jako ohněm. (Mal. 4:1) Boží hněv vzplane především proti křesťanstvu, protože nejvíce zneuctívalo jeho jméno. (Zjev. 18:5–7) Máš-li rád život a raduješ se z Božího stvoření, pak se NYNÍ odvrať od křesťanstva a každého jiného falešného náboženství a ujdeš ohnivé záhubě, která postihne všechny, kdo podporují křesťanstvo a budou nad ním „truchlit“.