Žít s pohledem upřeným na život v Božím novém světě
„Bojuj dobrý boj víry, uchop pevně věčný život, k němuž jsi byl povolán.“ — 1. Timoteovi 6:12.
1. Proč by bylo pošetilé, abychom nyní začali žít pro požitky tohoto světa?
JAK nám ukázal předešlý článek, bylo by velmi bláhové a nerozumné začít nyní žít pro světské přátele nebo pro požitek z alkoholu, pro příležitosti k zahrávání si s pohlavní nemravností nebo pro zakázané uspokojení smilstvem a cizoložstvím. Proč bychom se měli znelíbit Jehovovi, když jej můžeme ctít svým chováním a dokazovat, že ďábel je lhář? Proč škodit svému zdraví nevázaností a přivodit si snad nějakou ošklivou nemoc, která může vést k předčasné smrti, když můžeme podporovat své tělesné i duchovní zdraví čistým životem? Proč riskovat vyloučení z křesťanského sboru nebo dokonce věčné odříznutí ve smrti pro několik okamžiků nedovolené sobecké rozkoše, máme-li před sebou věčný život v Božím novém světě jako odměnu pro ty, kteří si zachovají ryzost?
2. Která biblická zásada rozhoduje, kam vede náš život, a co musíme dělat, jestliže chceme žít v Božím novém světě?
2 Ano, proč? Není rozumný důvod, proč bychom to měli dělat, ať už se na to díváme, jak chceme. Záleží jen na tom, co si přejeme. Bible nám ukazuje jasně: Sklízíme to, co rozséváme. Když rozséváme pro tělo, nesklidíme pouze zármutek a starosti, které s sebou přináší okamžité smyslové uspokojení, ale nakonec také smrt. Když naproti tomu rozséváme s ohledem na ducha, užíváme již nyní přednosti, které poskytuje čistý život, a máme vyhlídku na věčný život. (Gal. 6:7, 8) Proto před každým z nás stojí otázka: Pro co žijeme? Chceme-li žít v Božím novém světě, musíme pro něj žít již teď!
3. Jak popisuje Pavel některé lidi, kteří se tehdy odvrátili od křesťanské cesty?
3 Pavel ve Filipenským 3:17–19 povzbuzoval své spolukřesťany, aby napodobovali jej a všechny, kteří dokazují svým životem věrnost, ale pak varovně připojil: „Neboť jsou mnozí, o nichž jsem se často zmiňoval, ale nyní se o nich zmiňuji také s pláčem, kteří chodí jako nepřátelé Kristova mučednického kůlu, a jejich konec je zničení a jejich bůh je jejich břicho, jejich sláva spočívá v jejich hanbě a jejich mysl stojí o pozemské věci.“
4. Nač bychom měli obracet svou pozornost, chceme-li žít v Božím novém světě?
4 Jde tedy o otázku: Čím zaměstnáváme svou mysl? Oč se zajímá naše srdce? Po čem toužíme? Měli bychom být realističtí. Jak čteme v 1. Timoteovi 6:19, přikázal Pavel těm, kteří usilovali o pozemské zájmy a žádosti, „aby si bezpečně jako poklad shromažďovali vynikající základ pro budoucnost, a tak aby se pevně chopili skutečného života“. Ano, měli bychom pevně uchopit skutečný život! To je, měli bychom žít pro Boží nový svět, ne pro uspokojování žádostí těla. Římanům 8:6 to vyjadřuje dobře: „Neboť usilování těla znamená smrt, ale usilování ducha znamená život a pokoj.“
5. Jak se můžeme učit od Mojžíše, co znamená žít pro nový svět?
5 Mojžíš nám dává výborný příklad, jak žít s ohledem na Boží nový svět. „Raději si zvolil, aby s ním bylo špatně zacházeno spolu s Božím lidem, než aby měl dočasný požitek z hříchu, protože pokládal Kristovo pohanění za větší bohatství než egyptské poklady; neboť upřeně hleděl vstříc vyplacení odměny.“ (Žid. 11:25, 26) Odmítáme jako Mojžíš „dočasný požitek z hříchu“ a raději hledíme „vstříc vyplacení odměny“ v Božím novém světě, i když jsme někdy proto opovrhováni a potupováni? I když musíme ukázňovat své tělo a podrobit si své tělesné žádosti? I když musíme vynaložit úsilí, abychom zůstali duchovně silní?
6. Když se jako křesťané vzdáváme zvyků tohoto světa, olupujeme se o něco cenného?
6 Ovšem, když jsme se jako křesťané vzdali zvyků tohoto světa, nejsme u něho oblíbeni. Někdo může říci, že se olupujeme, že si zbytečně odříkáme radost. Ale ztrácíme opravdu něco, co má skutečnou cenu? Ne, ve skutečnosti všechno získáváme! Neodříkáme si nic, co potřebujeme, abychom byli opravdu šťastni. Kdo vede křesťanský život, není smutný a nešťastný. Největší radost nám působí, když se líbíme svému nebeskému Otci. Kromě toho, když sloužíme Jehovovi, uspoříme si zármutek a bolest, které s sebou přináší neposlušnost. Proč bychom měli jít životem a vyhledávat dobrodružství a vzrušení, abychom pak trpěli výčitkami svědomí a velmi dobře věděli, že takové věci nepřináší skutečné štěstí, ale pouze vedou k smrti? Snad musíme již za svého života za to zaplatit mnohými trpkými zkušenostmi.
7. Jak nám pomáhá víra v Boží zaslíbení, abychom žili pro Boží nový svět?
7 Co se dá vůbec přirovnat k životu v Božím novém světě? Nyní můžeme jen občas v duchu nahlédnout do budoucnosti a představit si, jaký bude život v novém světě, ale jaké už to v nás vzbudí přání, abychom tam byli! Vidíš se tam ve víře skutečně? Jestliže ano, pak budeš moci mnohem lépe odolávat žádostem těla. Nebudeš chtít, aby něco zabránilo tvé naději, že tam skutečně budeš. Nezapomínej, že víra je definována jako „zřejmý důkaz o skutečnostech, ačkoli je nevidíme“. Mysli také na to, že se musí nejen věřit, že Bůh existuje, ale „že se stává dárcem odměny těm, kteří jej vážně hledají“. (Žid. 11:1, 6) Naděje, že budeme žít v Božím novém světě, by měla být v nás tak pevně zakotvena, že se tam v duchu již vidíme. To neznamená, že bychom byli domýšliví, ale máme pouze pevnou, neotřesitelnou naději, že tam z Jehovovy nezasloužené dobrotivosti budeme. Zeptejme se tedy ještě jednou: Co chceme? Pro co žijeme? Život v Božím novém světě se nedá přirovnat k dobrodružstvím a vzrušením tohoto prázdného světa.
ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY SE RADOVAL ZE ŽIVOTA
8. Proč se může říci, že Bůh stvořil člověka, aby se radoval ze života?
8 Jehova nestvořil muže a jeho pomocnici, ženu, pro tvrdý, bezradostný život. Naopak, Adam a Eva i všechno jejich potomstvo se měli těšit ze života a toto Boží předsevzetí se splní, až se pod jeho královstvím celá země stane rájem. Uvažuj chvíli o nádherných podmínkách, které panovaly v zahradě Eden, a o mnoha krásných věcech, z nichž se oba první lidé mohli těšit a uspokojovat. Jejich těla byla tak utvořena, že mohla přijímat smyslové vjemy přenášené nervovým systémem. Rostliny, které plodila země, nesly množství plodů, které různě chutnaly a voněly, a jazyk a nos byly určeny k tomu, aby byly schopny rozlišit jejich příchuť. Najíst se dosyta, to byl pro ně požitek, a ne pouze třikrát denně si naplnit žaludek. Uši mohly slyšet melodické zvuky země i slova bližních, která vznikala pomocí orgánů řeči. Oči mohly vnímat všechnu krásu a celou barevnou nádheru jejich okolí. Jehova chtěl, aby člověk mohl vidět nekonečnou krásu jeho stvoření a poznat jeho účelnost.
9. Proč nemusel člověk opustit hranice, které mu byly uloženy, aby uspokojil své potřeby?
9 Aby ještě zvýšil radost člověka, propůjčil mu Jehova schopnost cítění tím, že jej vyzbrojil jemným hmatem. Jehova učinil všechno tak, že všechny smysly a vlastní žádosti člověka mohly být dokonale uspokojeny. Nebylo nic, co by mohlo vyvolat zklamání nebo pocit neuspokojení, ani se nestaly tyto smysly příčinou zvráceného jednání. Rozmnožování pohlavním spojením v rámci manželského společenství mělo muže a ženu obšťastňovat a sbližovat je tělesně i duchovně. Jehova dal člověku mozek, kterým mohl logicky myslet; mohl hodnotit, uvažovat a činit závěry. Člověk byl mravný tvor. Protože v něm byly Boží vlastnosti, byl opravdu stvořen k obrazu Boha, svého stvořitele. — 1. Mojž. 1:26–31; 2:7–15.
10. Jaký záměr má Bůh se zemí, i když první lidský pár ztratil právo žít v ráji?
10 Dnes již dávno nevládnou dokonalé poměry a podmínky, jako když byl stvořen první lidský pár; ale nesmíme zapomínat, že Jehova Bůh nezměnil svůj záměr se zemí jen proto, že se vzbouřili proti jeho svrchovanosti někteří z jeho duchovních a pozemských synů. Jehova se prostřednictvím svého Syna Ježíše Krista postaral, že bude znovuzřízen ráj na zemi, a že tam budou moci žít všichni Adamovi potomci, kteří nejsou nenapravitelní hříšníci, nýbrž poslouchají. Ježíš řekl: „Já jsem přišel, aby [ovce] měly život a mohly jej mít v hojnosti.“ — Jan 10:10.
VIDĚT OČIMA VÍRY BOŽÍ NOVÝ SVĚT
11. Co bude v Božím novém světě umožněno tím, že lidé již nebudou nedokonalí a nebudou muset umírat?
11 Dokonalé zdraví a pravé štěstí v Božím novém světě — jaký je to nepopsatelný dar! Už nikdy v nás nebude bojovat hřích proti srdci a mysli. Místo toho budeme dokonale ovládat své fyzické a duševní schopnosti. Bůh se postará o to, aby byla uspokojena každá normální, přirozená žádost člověka. Nikdy nepomine naše tělesná síla, duševní čilost a odolnost. Vědomosti, schopnosti a zkušenosti celého života nebudou pohlceny smrtí, když „zlatá miska“, mozek, je roztříštěna a navrací se do prachu a člověk již není. (Kaz. 12:6) Jaká to bude radost, až spatříme a budeme vítat naše milé zemřelé, které Bůh uchoval v paměti, místo abychom je viděli umírat! Ano, miliardy lidí budou vzkříšeny. Jaká to bude radost poučovat je o Božím předsevzetí, a oni budou vyprávět o svých zkušenostech v dávné minulosti! Chtěl bys vyměnit přednost být pak pohromadě s těmito lidmi — k nimž bude patřit i Ábel a všichni věrní staré doby — za přátelství s lidmi z dnešního světa? Jistě ne!
12, 13. Jaké opatření již Jehova učinil a jaká požehnání je možno očekávat od Božího nového světa?
12 Jaké to bude potěšení uctívat našeho Boha v jeho novém světě v duchu a pravdě a sloužit mu, každý den se něco o něm naučit, velebit jeho jméno, obdivovat jeho stvoření a vidět, jak se splňuje jeho předsevzetí a jak poslušnost jeho zásad působí dobro? Bude nás poučovat a nikdy nebude konec věcem, kterým se budeme učit. Prostřednictvím svého Syna Krista Ježíše zřídil již k požehnání celého lidstva dokonalé panství. Pod tímto panstvím bude utišen náš hlad a žízeň po spravedlnosti. Bezpráví a nespravedlnost již více nebudou. (Iz. 9:6, 7) Bude to radost, když nejen že každý den učiníme krok kupředu v rozvíjení svých duševních sil a schopností, ale budeme je také používat k tomu, abychom zdokonalovali zemi a změnili ji v rajský domov.
13 Ano, země bude dána dětem lidí jako dědictví. Od východu k západu, od severu k jihu, kam až oko dohlédne, bude pak země jediný velký ráj. Její roviny, údolí, pahorky, hory a dokonce moře budou pod dohledem lidí. Bude rozkoš používat naše ruce a naše duševní schopnosti, abychom pod Božím vedením přeměnili zemi v nádherný domov, který stvořitel určil pro člověka. Chtěl bys vyměnit tuto šťastnou naději za noc opilého hýření? Jak by to bylo pošetilé!
14, 15. Z jakých nádherných předností se bude člověk těšit, pokud jde o rostliny a zvířata na zemi?
14 A co všechno budeme pak moci dělat! Snaž se jednou si to představit. Jaký to bude krásný úkol starat se o rostliny a zvířata, jak to Bůh původně nařídil člověku! Ohromná rozmanitost rostlin poskytne člověku vybranou potravu, vlákna na oděv, stavební materiál a jiné užitečné výrobky. Bude nekonečně mnoho zajímavostí k určení o rostlinstvu země. Jak je okouzlující pozorovat, jak rostou rostliny, jak se různým způsobem rozmnožují, jak se děje opylování! Žasneme nad tím, jaké je Jehova všechny stvořil.
15 A jaké to bude potěšení starat se o zvířata, pozorovat je, pracovat s nimi společně nebo se z nich těšit! Je zcela přirozené, že máme radost ze zvířat; již jako děti je milujeme. Dnes navštěvujeme zoologické zahrady, abychom viděli zvířata; ale pak je budeme moci vidět v jejich přirozeném prostředí. Poznáme jejich zvyky. Nebudeme s nimi špatně nakládat, ani je využívat. Budeme se dívat, jak si hrají, a pozorovat, jak si staví doupata nebo hnízda a jak vychovávají svá mláďata, a budeme žasnout nad těmito díly Jehovy, velkého stvořitele.
16. V jakých oborech si budou lidé moci osvojit znalosti a co musíme dělat, bychom mohli mít účast na tomto dědictví?
16 Budeš-li ty obdělávat svůj dědický podíl, tvůj soused — bližní — to bude dělat též. Ano, všichni obyvatelé země budou tví bližní a budeš mít mnoho příležitostí milovat svého bližního jako sám sebe. Všechno bude činěno z lásky, a proto místo aby si lidé vzájemně škodili, budou si vzájemně činit dobré. V novém světě bude děláno tolik dobrého, že to nikdy nebude zdlouhavé. Nikdo nebude líný. Když budeme poučovat druhé, budeme se sami učit nekonečně mnoho nového a budeme se z toho radovat. (Iz. 11:9) Mysli na různé vědní obory. Pokračující znalosti fyziky a chemie umožní člověku, aby plně využil bohatství země, aniž se bude muset potýkat s problémy znečišťování a odstraňování odpadků, které má dnešní generace. Architekti, plánovači a stavitelé budou moci správně využívat své nadání. Bude také čas zdokonalovat své schopnosti v oboru tak zvaného krásného umění a těšit se z něho: z krásné hudby, neovlivněné nemravností, babylónským náboženstvím nebo mytologií, z obrazů a soch, které nejsou výplodem popletených mozků, ale něco představují a jsou uměleckým dílem. Kdo z nás by to všechno chtěl ztratit pro jednu noc nedovoleného pohlavního styku nebo pro zahrávání si s nemravností? Někteří to udělali. Ale věrný Boží služebník myslí na to, aby to neudělal. Ví, že Jehovovi Bohu se nesmí vysmívat a že ten, kdo by chtěl žít v Božím novém světě, musí nenávidět zlé a milovat dobré a spravedlivé.
17, 18. a) Proč nesmíme, toužíme-li po životě v Božím novém světě, ani na okamžik ochabnout ve své bdělosti? b) Co myslel Ježíš radou, že je lepší odtrhnout a odhodit část těla, když může způsobit klopýtání?
17 Musíme svou lásku a oddanost Jehovovi dokazovat v každé době, ať ďábel cokoli proti nám podnikne, a vzdor slabostem svého těla. Musíme zůstat na úzké a těsné cestě, která vede k věčnému životu. Nesmíme z ní ani na okamžik uhnout a odebrat se na širokou cestu, po níž jdou milióny lidí do smrti. — Mat. 7:13, 14.
18 Co na tom záleží, kdybychom si pro život v novém světě, symbolicky řečeno, vytrhli oko nebo usekli ruku, protože by nám mohly způsobit klopýtání? Ježíš varoval, že každý ženatý, který se neustále dívá na nějakou ženu, aby k ní živil svou vášeň, již s ní ve svém srdci spáchal cizoložství. Pak řekl, že se má vytrhnout oko, jestliže oko přivádí ke klopýtání, nebo useknout ruka, jestliže ruka přivádí ke klopýtání. Že je lépe, udělá-li to člověk a dostane se bez těchto hřešících údů do nového světa, než aby byly příčinou toho, že celé tělo bude hozeno do gehenny a navždy zničeno. Tíhne naše oko občas k nemravným cestám nebo myšlenkovým pochodům? Máme zálibu v pornografických knihách a filmech nebo se díváme na někoho z druhého pohlaví s nemravnými myšlenkami? Pak musíme podniknout nevybíravé změny, které můžeme přirovnat k vytržení a odhození oka. Sahá naše ruka občas na špatné místo a dělá něco, co není dovoleno? V takovém pokušení by měla být učiněna nehybnou, jako by byla oddělena chirurgem od těla. — Mat. 5:27–30.
19. Jak nám dal Pavel dobrý příklad v závodě o věčný život?
19 Pavel to vyjádřil jinak v 1. Korintským 9:24–27: „Nevíte, že běžci v závodě všichni běží, ale pouze jeden obdrží cenu? Běžte tak, abyste jí dosáhli. Každý, kdo se účastní zápasu, pěstuje sebeovládání ve všech věcech. Oni ovšem to činí, aby získali porušitelnou korunu, ale my neporušitelnou. Běžím způsobem, který není nejistý; mířím své rány tak, aby to nebyly údery do vzduchu, ale podmaňuji své tělo a vedu je jako otroka, abych, když jsem kázal jiným, nebyl sám nějak neschválen.“
20. Co nám pomáhá, abychom usilovali o svůj cíl, život v Božím novém světě?
20 Toužíme-li skutečně po životě v Božím novém světě, musíme dokázat svou upřímnost tím, že se již nyní snažíme poznat Boží zákon a poslouchat jej. Nemůžeme klamat Boha a také by nebylo dobré, kdybychom klamali sami sebe. Nesmíme být pokrytci Musíme dbát na sebe a na své styky. Měli bychom se přátelit s lidmi, kteří stejně jako my chtějí žít v novém světě. Měli bychom dokazovat svou upřímnost svým osobním studiem a návštěvou shromáždění. Ano, měli bychom být plně zaměstnaní službou Bohu, protože pak se nedostaneme do pokušení, že budeme užívat své síly k uspokojování nějakých žádostí těla a nedovolíme také, aby vznikl v našem srdci nějaký takový úmysl. Pak žijeme opravdu pro Boží nový svět. — Kol. 3:23–25.
JE NUTNÁ VYTRVALOST A STÁLOST
21, 22. a) Proč musíme bezpodmínečně vytrvat, chceme-li dosáhnout svého cíle? b) Proč bychom neměli ztratit odvahu, vyskytne-li se mnoho překážek? Kdo nám pomůže?
21 Ještě tu přirozeně není nový svět, ale víme, že je velmi blízko. Víme také, že žijeme ve velmi obtížné době. Musíme dnes vést trvalý boj, ale tento boj musíme vést i zítra. Jinými slovy, musíme být vytrvalí. Ježíš řekl: „Svou vytrvalostí získáte své duše.“ Jakub nás utěšuje slovy: „Šťastný je muž, který neustále vytrvává ve zkoušce, neboť když se osvědčí, obdrží korunu života, kterou Jehova zaslíbil těm, kteří jej neustále milují.“ — Luk. 21:19; Jak. 1:12.
22 Snad si někdy myslíme, že to je nemožné. Může se zdát, že jsme obtížemi přemoženi. Jsme vydáni pokušením, nepřátelstvím, obtížím, nemocem a mnohým problémům, které jsou běžné pro nedokonalé lidi, a někdy se může zdát, že se všechno na nás najednou hrne, a myslíme, že se s tím nikdy nevypořádáme. Z lidského hlediska jsme snad v bezmocném, beznadějném postavení. Vzpomeňme si však, co řekl Ježíš svým apoštolům, když pochopili, že bude velmi obtížné, ano, zdánlivě nemožné vejít do Božího království: „Byli ještě více ohromeni a řekli mu: ‚Kdo tedy může být skutečně zachráněn?‘ Ježíš se na ně přímo zadíval a řekl: ‚U lidí je to nemožné, ale nikoli u Boha, protože u Boha je všechno možné.‘“
23. a) Co řekl Ježíš o odměně těch, kteří přesně následují jeho šlépěje? b) Co musíme dělat, aby nám Bůh pomáhal?
23 To přimělo Petra, aby řekl: „‚Hle, my jsme všechno zanechali a následujeme tě.‘ Ježíš řekl: ‚Opravdu vám říkám: Nikdo nezanechal dům nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo děti nebo pole pro mne a pro dobré poselství, aby se mu nedostalo nyní, v tomto časovém období, stonásobně domů a bratrů a sester a matek a dětí a polí s pronásledováním, a v budoucím systému věcí věčného života.‘“ (Mar. 10:26–30) Ano, u lidí to je nemožné, ale u Boha jsou všechny věci možné. S jeho pomocí se budeme moci dostat do jeho nového světa. Můžeme získat věčný život, ale musíme chtít. Bůh nás nenutí; nepovede nás proti naší vůli; nedá nám svého ducha a nebude nám žehnat, když budeme náchylní dělat špatné. Musíme jít správným směrem, abychom byli poháněni jeho duchem. Chceme-li zůstat na cestě života, musíme bezpodmínečně studovat Boží slovo, abychom věděli, jak máme řídit své kroky. V žalmu 119:144 čteme nabádavá slova: „Spravedlnost tvých napomenutí je na neurčitý čas. Dej mi porozumět, abych zůstal naživu.“ Můžeme Jehovovi stejně pevně důvěřovat jako David, který podle žalmu 16:8 řekl: „Jehovu jsem stále stavěl před sebe. Protože je po mé pravici, nic mne nezviklá.“
24. Pro co nyní nesmíme žít, chceme-li žít v Božím novém světě?
24 Nechceme prohrát svůj závod o život v Božím novém světě. Neprodávejme svá práva prvorozených jakoby za misku zeleniny. (Žid. 12:16, 17) Pro co žijeme? Pro světské přátele? Nikdo z nich nám nemůže pomoci, abychom získali život; mohou nás však přivést ke smrti. Žijeme pro požitek z alkoholu? Alkohol, drogy a jiná dráždidla nám mohou sice pomoci, abychom uprchli skutečnosti všedního dne, ale ne skutečnosti Armageddonu. Žijeme pro příležitosti, abychom si zahrávali s nemravností, páchali smilstvo a cizoložství? Nezapomeňme, že nevěstka mluví svádivá slova: „Kradené vody jsou samy sladké“, ale pisatel Přísloví k tomu dodává: „Ale on [který podlehl jejímu lákání] nepoznal, že tam jsou ti, kteří jsou bezmocní ve smrti.“ — Přísl. 9:13–18.
25. Proč je důležité žít pro Boží nový svět už teď?
25 Je tedy zcela jasné, že nemůžeme žít pro věci, které jsou Bohem odsouzené, chceme-li pevně uchopit „skutečný život“. Musíme teď žít pro nový svět, chceme-li potom žít v Božím novém světě a užívat věčných požehnání, jež Jehova, náš Bůh, připravuje pro ty, kteří jej skutečně milují. Ano, dbej přísně na to, abys nyní žil tak, jako by tvůj příští život závisel od tvého dnešního života — protože od něho opravdu závisí!