Otázky čtenářů
● Nenaznačují slova u Jana 2:19, že se Ježíš sám vzkřísí?
Jak je patrno ze souvislosti, vztahuje se Jan 2:19 na smrt a vzkříšení Pána Ježíše Krista. Čteme: „Ježíš jim odpověděl: ‚Zbořte tento chrám a já jej ve třech dnech postavím.‘ Proto Židé řekli: ‚Tento chrám byl stavěn šestačtyřicet let a ty jej chceš postavit ve třech dnech?‘ On však mluvil o chrámu svého těla. Když byl potom vzkříšen z mrtvých, jeho učedníci si připomněli, že to říkal, a věřili Písmu a výroku, který Ježíš vyslovil.“ — Jan 2:19–22.
Měli bychom brát v úvahu, že Bible, když mluví o splnění Ježíšova výroku, neříká: „Když se pak sám vzkřísil z mrtvých. . .“, ale: „Když byl potom vzkříšen z mrtvých. . .“ Jiné biblické texty ukazují jasně, že Bůh vzkřísil svého Syna. Apoštol Petr řekl Korneliovi a jeho příbuzným a přátelům: „Toho Bůh vzkřísil třetího dne.“ (Skut. 10:40) V Židům 13:20 se mluví o Bohu jako o tom, kdo „vzkřísil z mrtvých velkého pastýře ovcí s krví věčné smlouvy, našeho Pána Ježíše“. A ve svém dopise Římanům napsal apoštol Pavel: „Jestliže ve vás přebývá duch toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak ten, který vzkřísil z mrtvých Krista Ježíše, oživí také vaše smrtelná těla svým duchem, který ve vás přebývá.“ (Řím. 8:11) Podle toho nemohl Ježíš Kristus prostě myslet, že se sám vzkřísí z mrtvých.
Ježíš však věděl, že zemře a bude vzkříšen. Při jiné příležitosti řekl nevěřícím zákoníkům a farizeům: „Zlá a cizoložná generace stále hledá nějaká znamení, ale nebude jim dáno žádné znamení kromě znamení proroka Jonáše. Neboť jako byl Jonáš v břiše obrovské ryby tři dny a tři noci, tak bude Syn člověka v srdci země tři dny a tři noci.“ (Mat. 12:39, 40) Ježíš věděl předem o své smrti a vzkříšení, a proto mohl mluvit o ‚postavení chrámu svého těla‘. Protože to předpověděl, bylo to stejné, jako by to byl udělal. Může to být srovnáno s Ezechielem 43:3, kde prorok Ezechiel říká: „. . . Když jsem přišel, abych zničil město [Jeruzalém]“, a sice v tom smyslu, že předpovídal jeho zničení. Ezechiel, který byl jako zajatec v Babylónu, neměl skutečně podíl na zničení Jeruzaléma; to bylo uskutečněno Babylóňany. Avšak jeho proroctví inspirované Bohem to představovalo tak, jako kdyby to byl učinil on sám. (Srovnej též Jeremiáše 1:10.) Stejně vzkřísil Jehova Bůh svého Syna, ale Ježíš mohl v prorockém smyslu mluvit tak, jako by to učinil sám.
Ostatně spočívala Boží vůle, jeho požadavek nebo jeho příkaz v tom, že jeho Syn má zemřít a být znovu přiveden k životu. Ježíš ochotně dal svůj život v souladu s předsevzetím svého Otce, a proto mohl postavit chrám svého těla v tom smyslu, že měl právo opět získat život.
Třetího dne rozkázal Bůh Ježíši, aby vstal z mrtvých, a Ježíš to udělal, když přijal nebo obdržel život z ruky svého Otce, z Boží moci. S životem duchovního Syna dostal právo na dokonalý lidský život, které nevyužil, když zcela nevinně zemřel. Zásluhu své lidské oběti předložil pak svému Otci v nebi. (Žid. 9:11–14, 24–28) To je v souladu s Ježíšovými slovy u Jana 10:17, 18: „Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, abych jej zase přijal. Nikdo mi ho nebere, ale já jej dávám sám od sebe. Mám moc dáti jej, a mám moc zase jej vzíti; takový příkaz jsem dostal od Otce.“ (Žilka)