Čarodějnictví se stává populární — je nebezpečné?

V TAK zvané intelektuální společnosti se v poslední době stalo čarodějnictví velmi populární. Kouzelnictví neboli čarodějnictví není přirozeně nic nového.

Z Bible vidíme, že v Egyptě byli již v šestnáctém století př. n. l. kouzelníci a kněží provádějící magii. (2. Mojž. 7:11) Ve středověku byli lidé podezřelí z čarodějnictví popravováni. V Africe, Asii, Jižní Americe a na mnohých mořských ostrovech tvoří po staletí čarodějnictví a vudu více nebo méně význačnou součást náboženství.

Co je však důvodem pro rozšíření a rostoucí oblíbenost čarodějnictví v západních zemích, jako ve Spojených státech, kde podle zprávy jsou „desetitisíce těch . . . kteří se zabývají satanismem, čarodějnictvím, vudu a jinými formami černé nebo bílé magie“?

Mystika, čarodějnictví a okultismus působí velmi přitažlivě na mládež. Dnes jsou na půdě vysokých škol dosti všeobecným zjevem. Podle vyšetřování jednoho experta je na každé vysoké škole „nejméně jeden čarodějník a někde sabath čarodějníků nebo organisované čarodějnické shromáždění“. Ačkoli se pouze menšina studentů přímo účastní obřadů čarodějnictví, mnozí s ním souhlasí. Údajně hledají něco, co jim dá oporu, a chtěli by být uznávání a oblíbení. Cítí — jak říkají — nutnost, ‚návratu k svatému‘.

CÍRKVE A VĚDA NEUSPOKOJUJÍ TUTO POTŘEBU

Proč se tedy tito mladí lidé nevrátí zpět k církvím křesťanstva? Podle zprávy dr. Andrew M. Greeleyho [čti: endrú m. griliho], katolického kněze, který je činný v Národním středisku pro výzkum veřejného mínění chicagské university, odpovídají studenti na tuto otázku slovy:

„Kdo na celém světě by očekával, že najde v církvích něco svatého?“

Což neumí věda, racionalismus a hmotařství uspokojit tuto potřebu? Ne. Jejich neúspěch je dokonce uváděn jako hlavní důvod ‚návratu k svatému‘. Jak se vyjádřil jiný student:

„Buďme poctiví. Věda je mrtvá. Když noviny a časopisy poukazovaly na smrt Boha, umírala ve skutečnosti věda . . .“

A další připojil:

„Věda neodstranila ze světa ani válku ani nespravedlnost, a také neuspokojuje většinu potřeb lidstva.“

Nedá se popřít, že hmotařství nemůže uspokojit potřeby člověka ani vyřešit jeho problémy. Dnešní věda, vybavená počítacími stroji, nemůže v žádném případě opatřit všechno, co člověk potřebuje. Člověk má smysl pro duchovní věci; ví, že existují vyšší moci. Musí znát smysl života a mít naději. Má také touhu po lásce, ale láska nemá v materialismu místo. A protože církve křesťanstva se staly význačnou částí přítomného hmotařského světa, nemohou ani ony skutečně uspokojit potřeby člověka. Nevypořádaly se se skutečností. Jeden student řekl:

„Co nás opravdu zajímá, je to, zda existuje vůbec skutečnost, myslím pravá skutečnost. Existuje něco, co je tak mocné, že může dokonce nás učinit skutečností?“

NEBEZPEČÍ

Našli hledající, kteří se obrátili k čarodějnictví nebo okultismu, svou odpověď? Nebo je nebezpečné zabývat se těmito věcmi nebo s nimi experimentovat? Všichni, kdo se nějakým způsobem zabývají čarodějnictvím, měli by se dát varovat slovy dr. Greeleye; řekl: „Satanismus může být nebezpečný, jak to mohl jasně ukázat případ Mansonův a jiné rituální vraždy.“

Někteří lidé říkají, že se zabývají „bílou magií“ a že s „černou magií“ nemají nic společného. (K černé magii náleží zaklínání, obřady a výroba škodlivých nápojů.) Je nicméně mnoho podobnosti mezi jejich obřady a obřady „černých magiků“, z nichž mnozí jsou „satanisté“. Jak je čarodějnictví nebezpečné a ničivé, potvrdil sám jeden „černý magik“, který řekl: „Čarodějnictví je vysoce nebezpečné, i když se v ně nevěří . . . Člověk je jím znetvořen, protože ono odmítá Boha a bratrství, stejně jako každou dobrou představu, která je člověku od přírody vlastní.“

Lidé, kteří se zabývají nějakou formou čarodějnictví, vystavují se nejrůznějším nebezpečím. Často je chtějí jejich vůdcové pouze vykořistit. Čarodějník se nikdy opravdu nezajímá o ty, na nichž provádí své umění. Jeden z nich vyjádřil pravdu, když řekl: „Zjistil jsem, že tím mám více moci nad lidmi. Máte je v rukou a můžete s nimi hrát svou hru. Je to vynikající ‚výlet do vlastního sobectví‘.“

Navíc je velká pravděpodobnost, že ti, kdo se zabývají čarodějnictvím, jsou během času vábeni užíváním omamných látek a ponižujícími, nemravnými a ohavnými sexuálními zvyky. A nejhorší nebezpečí, kterému se vydávají, je vliv démonů, pod nímž mohou spáchat nějaký zločin, včetně vraždy nebo sebevraždy, nebo duševně onemocnět.

Jsou tito „démoni“ skutečné osoby? Nebo, jak někteří říkají, to jsou pouze zlé síly v člověku? Neklamme se myšlenkou, že to nejsou skutečné osoby. Bible potvrzuje, co bylo řečeno o nebezpečí spojeném s čarodějnictvím, a jasně ukazuje, kdo jsou démoni: že to jsou duchovní osoby, jejichž vůdcem je satan ďábel. Kdo nevěří, že existuje ďábel, padne tím spíše za oběť svému klamu. Víra v Boží slovo nás chrání, „aby nás satan nepřelstil, neboť jeho záměry nám [kteří věříme v toto Slovo] nejsou neznámé“. — 2. Kor. 2:11.

ODKUD PŘICHÁZÍ DÉMONI

Z Bible je patrné, že satan je úhlavním nepřítelem Boha i člověka. Boží Syn, který byl před svým příchodem na zem u svého Otce v nebesích, viděl ďábla a osobně se s ním utkal. Nazval jej „otcem lži“. (Jan 8:44; 17:5; Job 1:6; Juda 9) Satan se vzepřel Bohu tím, že uvedl v pochybnost jeho svrchovanost a svedl první lidský pár ke hříchu. (1. Mojž. 3:1–5) Před potopou, v Noemových dnech, neuvedený počet dalších andělů také nastoupil cestu vzpoury, když opustil své postavení v Boží službě a své vlastní místo v neviditelné duchovní sféře. Tito andělé vzali na sebe lidská těla, aby uspokojili své zvrhlé žádosti, a ačkoli byli obyvateli duchovní říše, ženili se s lidskými dcerami. (1. Mojž. 6:4, 5) To vysvětluje, proč jsou obřady čarodějnictví často spojeny s nahotou, symboly a tanci plodnosti, ano dokonce s pohlavními orgiemi.

Apoštol Petr napsal: „Bůh neupustil od potrestání andělů, kteří zhřešili, ale uvrhnul je do tartaru a vydal je propastem hluboké temnoty, aby byli uchováni k soudu.“ Pak mluví Petr o tom, že Bůh zničil tehdejší předpotopní svět, zkažený démony. (2. Petra 2:4, 5) Také Juda, Ježíšův nevlastní bratr, mluví o rozsudku vyneseném nad těmito anděly, když říká: „Anděly, kteří nezachovali své původní postavení, nýbrž opustili své správné místo přebývání, uchoval [Bůh] ve věčných poutech pod hlubokou temnotou k soudu velikého dne.“ (Juda 6) Nejsou již Bohem osvíceni a používáni v jeho službě a jsou jim vymezeny určité hranice. Jisté je, že od potopy již neměli moc se ztělesňovat, a proto se snažili uspokojit své protipřirozené žádosti po spojení s lidmi tím, že se určitých osob zmocnili a ovládali je. Když byl Ježíš Kristus, Boží Syn, na zemi, potkal takové posedlé lidi v politováníhodném stavu; uzdravil je tím, že démony vyhnal. — Mat. 12:22; Mar. 5:1–6.

Oživení čarodějnictví, vudu a jiných forem démonismu v našich dnech přesně odpovídá biblickému popisu „posledních dní“ přítomného systému věcí. Démoni vědí, že budou brzy zničeni, a proto podporují násilí a zkaženost na zemi, aby pokud možno všechny lidi s sebou vtáhli do záhuby. — 2. Tim. 3:1–5; Zjev. 12:9, 12; Mat. 8:29–32; Mar. 1:23, 24.

BŮH OCHRAŇUJE PRAVÉ KŘESŤANY

Měl by se pravý křesťan, který bydlí v území, kde se pěstuje čarodějnictví nebo vudu, bát uctívaného boha nebo démona nebo těch, kteří pěstují tento kult? Ne, protože „jméno Jehova je pevná věž. Do té utíká spravedlivý a je ochráněn.“ (Přísl. 18:10) Jehova Bůh, Všemohoucí, odsoudil démony ke zkáze. Pravý křesťan, který se modlí k Jehovovi ve jménu Ježíše Krista, může se spolehnout, že jej tato moc ochraňuje před každým démonem nebo před zaklínadlem čarodějníka. V Božím slově, Bibli, čteme utěšující slova: „Jehovův anděl táboří okolo těch, kteří se jej bojí, a zachraňuje je.“ — Žalm 34:7.

Kdo důvěřuje v Boha, bude jednat tak, jak jednají svědkové Jehovovi na celém světě. Nemají pověrčivý strach, a proto také nenásledují zvyky pověrčivých bližních. Poslouchají biblický příkaz: „Tak řekl Jehova: ‚Vůbec se neučte cestě národů a neděste se . . . Neboť zvyky lidu jsou jen pára.‘“ — Jer. 10:2, 3.

Na příklad v Africe nenosí děti svědků Jehovových černé a bílé šňůry okolo krku nebo okolo zápěstí, které by je měly chránit před bohem „Sambio“. Svědkové Jehovovi se nepřipojují k vesničanům, kteří chtějí chránit vesnici před smrtí, při lámání větví stromů, házení kamenů nebo zaklínání, aby zabránili určitým nočním ptákům, nazvaným „čarodějní ptáci“, usedat na stromy. Křesťané vědí, že tito ptáci byli stvořeni Bohem a že se v noci vydávají za hmyzem a hlodavci. Také se nezdráhají chytit si k jídlu tak zvanou „svatou“ rybu. Již se neřídí místními zvyky, protože poznali, že místní bohové nejsou skutečně žádní bohové a že uctívání, které jim je přinášeno, je přinášeno démonům. (Gal. 4:8; 1. Kor. 10:20; Jer. 16:20; Žalm 96:5) Již často vesničané napjatě čekali, že svědkové Jehovovi zemřou. Když se jejich očekávání nesplnilo, mnozí lidé začali od svědků naslouchat biblické pravdě a nakonec se vzdali svých pověrčivých představ.

Příklad, jak působí pravda, která osvobodila tisíce lidí od čarodějnictví a pověrčivých představ, je Fallah John, bývalý fetišistický kněz, hlava tajného spolku v africkém buši. Říká:

„Měl jsem nesmírný vliv na starší i obyvatelstvo mnoha vesnic velké oblasti našeho kmene. Měl jsem nebezpečnou moc a sílu přemoci najednou až dvacet pět lidí. Mé ‚léky‘ obsahovaly součásti spálené lidské mrtvoly. Pro mimořádnou moc, která mi byla propůjčena démony, jsem měl zvláštní zálibu v bojích; byl jsem velmi vážen, a přece obáván příslušníky svého kmene. Když ke mně přišli svědkové Jehovovi s biblickým poselstvím a vysvětlili mi, kdo je Jehova a v čem záleží jeho záměr, přijal jsem jejich nabídku, že se mnou budou v mém domě studovat Bibli. Poznal jsem, že Jehovova moc je daleko větší než moc satana a jeho démonů. Již za krátkou dobu jsem se rozhodl, že místo abych byl ďáblovým knězem, budu sloužit Jehovovi a spoléhat se na jeho sílu.“

Fellah John slouží nyní plným časem jako průkopník svědků Jehovových. Působí k usmíření.

Mnoho lidí dnes vidí, že světová náboženství a filosofie zklamaly. Hledají něco, co by jim dalo pevnou naději. Svědkové Jehovovi také hledali a našli něco skutečného, čemu je možno věřit. Našli i společenství, ve kterém jsou oblíbeni a milováni. Vně stojícím pozorovatelům národních a mezinárodních kongresů svědků je nápadný pokoj, jednota a bratrství mezi těmito lidmi, kteří přicházejí ze všech ras a vrstev a spolupracují. Reportér, který navštívil kongres v Severní Karolíně, zjistil, že „promíšení příslušníků různých národností je poměrně větší než u většiny jiných náboženských společností“. Napsal: „Označení ‚bratr‘ a ‚sestra‘ není pouze předstírané.“ „Svědčí o šťastném Bohu,“ napsal člen redakce Journalu ve Shreverportu [čti: šrívrportu] v Louisianě. A redaktor rozhlasové stanice v Atlantě v Georgii [čti: džordžii] řekl: „Jejich mladí lidé nejen vědí, co je v Bibli, ale vědí též, jak vyřešit problém omamných látek.“

Svědkové Jehovovi našli to, co tisíce zklamaných mladých lidí hledá. Nechtěl bys jednou vyhledat ve své blízkosti sál království svědků Jehovových, aby ses o tom sám přesvědčil? Jsi srdečně zván. Nemusíš dělat nic jiného, než si poslechnout poučné a povzbuzující pojednání o věcech, které vedou k věčnému životu a míru.