Kněží, kteří nám mohou pomoci

LÉKAŘI se všeobecně shodují, že duševní a duchovní pohoda pacientova je pro jeho uzdravení právě tak rozhodující jako lékařské ošetření. Proto potřebujeme Boží kněze, kteří mohou poskytnout pomoc a útěchu nemocným i zdravým lidem.

Kněz na zemi může přirozeně dělat málo, aby nemocnému člověku pomohl v tělesném ohledu. Také nemůže normálně zdravého člověka osvobodit od jeho tělesné nedokonalosti. Proto jsme všichni nedokonalí, hříšníci. Boží kněz však může poskytnout duchovní pomoc.

Avšak Bůh se postaral o kněze, kteří mohou uzdravit lidstvo jak tělesně, tak duchovně. Jak to víme?

Získáme o tom jistotu, jestliže se krátce podíváme na opatření, které Bůh učinil. Najdeme silný, přesvědčující důkaz, který odstraní každou pochybnost, že pravé Boží kněžstvo jistě existuje, že je skutečností a že tito kněží poskytnou lidem nutnou pomoc. Aby nás o tom ujistil, zachoval Bůh v Bibli o tom záznam.

Především máme zájem o velekněze. Boží pravý velekněz je jediný svého druhu, protože dal svůj vlastní lidský život jako výkupní oběť. (Jan 6:51) Tak měl něco opravdu cenného, co odpovídalo výkupní hodnotě pro lidstvo. Měl tudíž právo nastoupit na místo Adama, který byl pro svou neposlušnost vyloučen a svým dětem odkázal smrt. (Řím. 5:15, 17) Ježíš Kristus se proto mohl po svém vzkříšení v duchu stát těm lidem, kteří přijmou jeho oběť ve víře a poslušnosti, otcem, jenž je opět učiní dokonalými. — 1. Kor. 15:45; Iz. 53:10; Jan 3:16.

POMAZÁNÍ KNĚŽSTVA

Bůh dosadil v izraelském lidu staré doby kněžstvo především proto, aby bylo předstíněno jeho pravé nebeské kněžstvo. Vyvolil Árona, Mojžíšova bratra z kmene Lévi, jako velekněze. Mojžíš pomazal Árona olejem, a tak mohl být Áron označován jako „pomazaný“ neboli „mesiáš“. Potom Mojžíš pomazal čtyři Áronovy syny za nižší kněze. (2. Mojž. 40:1, 2, 12–16) Později, když kněží zemřeli a jejich synové byli dosazeni jako jejich nástupci, byl pomazáván pouze velekněz; jediné pomazání Áronových synů platilo pro všechny pozdější nižší kněze. Dále byli pouze oblečeni oficiálním rouchem nižších kněží. — 4. Mojž. 3:1–3.

To všechno znázorňovalo, že Ježíš Kristus byl pomazán při svém křtu, a to ne olejem, ale Božím svatým duchem. (Mat. 3:16; Skut. 10:38) Toto pomazání nemuselo být již nikdy opakováno jako v případech izraelských velekněží, protože Ježíš nemá nástupce; byl vzkříšen svým Otcem k nesmrtelnému životu. — 1. Tim. 6:14–16.

Jehova Bůh pomazal následovníky svého Syna o letnicích roku 33 n. l. , když prostřednictvím Ježíše na ně vylil svatého ducha. (Mar. 1:7, 8; Jan 1:33; Skut. 2:1–4, 16, 17) Potom dále skrze Krista proudil svatý duch a jiní učedníci byli křtěni v Kristovo tělo a stali se tím také pomazanými a nižšími kněžími. (Řím. 6:3) Apoštol Jan napsal svým spolukřesťanům: „Máte pomazání od svatého; všichni máte poznání.“ — 1. Jana 2:20.

Když je Bůh vyvolil za kněžstvo a pomazal svým duchem, jsou též duchem zplozeni a mají vyhlídku, že budou žít v nebi. Jsou „zapečetěni“ svatým duchem. Apoštol Pavel k nim patřil a napsal jiným pomazaným: „Ale ten, který zaručuje, že vy i my patříme Kristu [Pomazanému], a ten, který nás pomazal, je Bůh. On na nás též přiložil svou pečeť a dal nám znamení toho, co má přijít, to je ducha, do našich srdcí.“ — 2. Kor. 1:21, 22; 5:5; Ef. 1:13.

Celkový počet pomazaných, jejichž „pečeť“ nakonec zůstane trvalá, je podle Zjevení 7:1–8 144 000. (Zjev. 14:1–4) Ti jsou „královské kněžstvo, svatý národ, lid ke zvláštnímu vlastnictví“. To jsou ti, které Ježíš svou krví „koupil Bohu. . . z každého kmene a jazyka a lidu a národa a učinil. . . z nich království a kněze našemu Bohu“. — 1. Petra 2:9; Zjev. 5:9, 10.

Jak měli hebrejští kněží staré doby oprávnění jíst určité části oběti, tak mají ‚kněží našemu Bohu‘ oprávnění jíst z oběti Ježíše Krista na oltáři Boží „vůle“, oprávnění, které židovští levitští kněží neměli, protože odmítli Ježíše jako Mesiáše neboli Krista. — Žid. 13:10–15; Jan 6:48–58.

NA „NÁDVOŘÍ“

To znamená, že pokud jsou na zemi, jsou ve stavu, který je znázorněn nádvořím (svatostánku a chrámu, které v minulosti měly Boží schválení), kde stál měděný obětní oltář. Do tohoto stavu se dostanou, když jsou ospravedlněni Bohem na základě své víry v obětovaného Ježíše Krista. Apoštol Pavel napsal: „Byli [jsme] prohlášeni za spravedlivé z víry“ a „jsme nyní prohlášeni za spravedlivé jeho krví.“ — Řím. 5:1, 9.

Pokud jsou tito kněží na zemi, jsou sice ještě v nedokonalém, hříchy obtíženém těle, ale jsou už považováni za spravedlivé, protože je na ně použita zásluha Kristovy oběti. V tomto stavu stojí před Bohem jako spravedliví, ne odsouzení. Pavel zvolal: „Díky Bohu skrze našeho Pána Ježíše Krista! Svou myslí [obnovenou křesťanskou myslí] jsem tedy otrokem Božího zákona, ale svým tělem zákona hříchu. Proto není žádné odsouzení pro ty, kteří jsou ve spojení s Kristem Ježíšem. Neboť zákon toho ducha, který dává život ve spojení s Kristem Ježíšem, tě osvobodil od zákona hříchu a smrti.“ — Řím. 7:25 až 8:2.

Protože jejich spravedlnost není jejich zásluhou, nemohou nic přidat k zásluze Kristovy oběti. Jenom sama tato oběť má moc usmiřovat hříchy. Avšak mohou skrze Krista přinášet Bohu „oběť chvály“ a jako křesťané činit dobro. — Žid. 13:15, 16.

VE „SVATÉ“

Protože jsou považováni za spravedlivé lidi, může je Bůh přijmout a zplodit jako duchovní syny. Tak se dostanou před Bohem do postavení, v němž slouží jako kněží ve Svaté pravého, duchovního chrámu, který nebyl zřízen lidskýma rukama. (Žid. 9:11) Dokud jsou v těle na zemi, přijímají duchovní světlo, jak je znázorněno zlatým svícnem ve Svaté. Živí se duchovním pokrmem, který byl předobrazen obětním chlebem, jenž byl složen ve dvou sloupcích na zlatém stole. Přinášejí Bohu modlitby a horlivou službu, jako by přinášeli kadidlo na zlatém oltáři ve Svaté.

Pokud jsou na zemi, přinášejí své kněžské služby také druhým, jako to dělali staří hebrejští kněží. Sami duchovně osvíceni a živeni, osvětlují druhé v porozumění Božího slova a opatřují jim duchovní potravu. Vzájemně se budují a povzbuzují a pomáhají nyní statisícům dalších lidí, aby uspořádali svůj život a sloužili Bohu s nadějí, že budou žít věčně na zemi pod tisíciletým panstvím Krista a jeho nebeských společníků, kteří budou sloužit jako králové a kněží.

Mnozí lidé jsou zbaveni odvahy, utlačení, zoufalí — ve velmi špatném duchovním rozpoložení. Mnozí poznávají, že je beznadějné vzhlížet s očekáváním k tomuto přítomnému systému věcí s jeho zesvětštělými kněžími, stejně jako tomu bylo ve starém Jeruzalémě, než byl rozbořen. (Ez. 9:4) Zatímco praví Boží kněží oznamují dobré poselství o království a přinášejí horlivě Bohu službu, pomáhají druhým k naději na život. Poučují je o tom, jaké změny musí podniknout ve svém životě, aby se dostali do souladu s Bohem. Jako Boží vyslanci pomáhají tito kněží druhým, aby mohli být usmířeni s Bohem. (2. Kor. 5:20) Tak provádějí velmi cenné, užitečné léčebné dílo.

NEBESKÉ VZKŘÍŠENÍ

Tito duchem zplození očekávají, že v určitém čase skutečně přijdou do nebe. To vyjádřil jeden z jejich spolukněží slovy: „Tuto naději máme jako kotvu pro duši, jistou a pevnou, a ta vstupuje dovnitř za oponu, kam vstoupil za nás předchůdce, Ježíš, jenž se stal navždy veleknězem po způsobu Melchisedechově.“ — Žid. 6:19, 20.

Ježíš zemřel a vzdal se svého těla, což bylo znázorněno tím, že velekněz staré doby vstoupil za oponu do Nejsvětější. „Proto, bratři,“ říká inspirovaný pisatel v Židům 10:19–22, „jelikož máme smělost ke vstupní cestě do svatyně skrze Ježíšovu krev, kterou pro nás zasvětil jako novou a živou cestu skrze oponu, totiž své tělo, a protože máme velekněze nad domem Božím, přistupujme s pravým srdcem, v plné jistotě víry.“

Jestliže věrně sloužili až do smrti, jsou přivedeni k životu v „prvním vzkříšení“ a je jim dovolen přístup do nebeské Nejsvětější. Nedojdou do Boží přítomnosti jako velekněz Ježíš Kristus, aby mu přinesli cenu dokonalé lidské oběti, nýbrž aby společně se svým veleknězem poskytovali potřebnému lidstvu dobrodiní Kristovy oběti. (Zjev. 20:6) Tak umožní lidem na zemi nejen duchovní, ale také tělesné uzdravení.

UŽITEK PRO CELÉ LIDSTVO

To je to dobré poselství pro všechny lidi, jak pro živé, tak pro mrtvé, kteří budou vzkříšeni, aby znovu žili na zemi. Apoštol Jan o tom dal ujištění ve svých slovech spolukněžím: „Moje děťátka, píši vám tyto věci, abyste se nedopustili hříchu. A i když se někdo dopustí hříchu, máme pomocníka u Otce, Ježíše Krista, spravedlivého. A on je obětí smíření za naše hříchy, ne však pouze za naše, ale za hříchy celého světa.“ — 1. Jana 2:1, 2.

Ježíš Kristus tedy neomezil použití zásluhy své oběti na svých 144 000 nižších kněží. Není stranický, stejně jako jeho Otec. (Skut. 10:34) Vykoupil celé lidské pokolení. Neponechá část své oběti nevyužitou. Váhy spravedlnosti by nebyly vyváženy, kdyby cenu své oběti použil jen pro někoho. Protože vykoupil všechny, má radost a povinnost pomoci všem z lidstva, kteří projevují víru a poslušnost, aby získali věčný život. — Jan 3:16.

Jaká to bude radost pro celou zemi, když budou lidstvu sloužit spravedliví, dokonalí králové a kněží! Všichni, i jejich velekněz, poznali, co to znamená žít jako člověk. (Žid. 4:15) Rozumějí plně a zcela postavení lidstva, jeho pocitům a přáním. Je lhostejno, jaký kdo vedl život v minulosti; jakmile se dozví o Božím opatření, které je uskutečňováno Kristem, může přijmout kněžskou pomoc. „Ještě když jsme byli hříšníky, Kristus za nás zemřel.“ (Řím. 5:8) Jeho nižší kněží kázali na zemi lidem všeho druhu, i některým velmi těžkým hříšníkům, kteří naslouchali pravdě a změnili svůj život. Byli potom očištěni vírou a projevovali víru činy, které jsou v souladu s Božím slovem. — Kol. 3:5–9.

Kněží, které Bůh pomazal a oslavil v nebi, znají tedy všechny potřeby lidstva. Nižší kněží jsou stejně soucitní a milosrdní jako Kristus, neboť jsou vytvořeni k jeho obrazu. (Řím. 8:29) Budou mít moc dbát na to, aby byla provedena Boží vůle naplnit zemi spravedlivými lidmi. (1. Mojž. 1:28; Žalm 150:6) Proto budou mít plný užitek z tohoto kněžství všichni, kteří milují život a chtějí dělat to, co je správné a dobré. To znamená věčný život. — Zjev. 21:1–5.

Nyní potřebujeme pomoc tohoto kněžstva, abychom přežili blížící se „velké soužení“, v němž bude tento systém věcí zničen. (Mat. 24:21) Chceme-li být mezi těmi, kteří budou počátkem nové, spravedlivé lidské společnosti a budou vítat vzkříšené a zažijí, jak se země stane rájem, musíme nyní spolupracovat s Božími kněžskými zástupci. To můžeme činit, když nasloucháme dobrému poselství o království, které zvěstují, když poznáme Boží záměr a podnikneme kroky, abychom podle toho zařídili svůj život.