„Ohnivé jezero“ a jeho účel

CO je „ohnivé jezero“? Tento biblický výraz nacházíme pouze ve Zjevení a tam je o něm zmínka pouze na několika místech, v kapitolách 19 až 21. Je možné, že je náznak o něm také u Matouše 25:41.

Kdo nebo co přijde do „ohnivého jezera“? Mimo jiné je zmínka o „šelmě“ a „falešném proroku“. Do tohoto „jezera“ bude uvržena smrt a hádes. Čteme také, že do tohoto „jezera“ bude uvržen ďábel (a s ním démoni, kteří se k němu připojili) po svém konečném útoku na Boží svrchovanost. — Zjev. 19:20; 20:10, 14.

SYMBOL

Zkoumáme-li tyto texty, ihned poznáváme, že „ohnivé jezero“ není doslova moře plamenů. „Šelma“ je symbolická, jak je to ukázáno ve 13. kapitole Zjevení, a její „obraz“ je popsán v 17. kapitole, kde je řečeno, že sedm hlav „šelmy“ znázorňuje sedm království, jež se podobají horám. Komentátoři Bible tím rozumějí sedm světových velmocí biblických dějin. Pět světových velmocí, jež „padly“, byly: Egypt, Asýrie, Babylón, Médopersie a Řecko. Ta, jež „byla“, když apoštol Jan psal Zjevení, byl Řím. Historické události dokazují, že anglo-americká světová velmoc je sedmá. — Zjev. 17:9, 10; srovnej Daniela kap. 8.

Také „falešný prorok“ není žádná osoba, ale je to systém neboli organizace. „Prorok“ tvrdí, že má od Boha inspirované poučení, které má být vodítkem pro druhé. „Falešný prorok“ bude tedy svádět ostatní, aby se odvrátili od Boha a přiklonili se k falešnému uctívání. Co činí tento „falešný prorok“, aby dosáhl svého cíle? Ve Zjevení 13:11–17 je ukázán v jiném rouše, totiž jako dvourohá „šelma“, která činí znamení, jimiž sváděla „ty, kteří přijali označení šelmy, a ty, kteří uctívají její obraz“. — Zjev. 19:20.

„Šelma“ a „falešný prorok“ jsou symboly, a proto je rozhodně symbolem i ohnivé jezero.

Tento závěr potvrzuje také skutečnost, že do „ohnivého jezera“ bude uvrženo také něco abstraktního, jako je „smrt“. Smrt nemůže doslova shořet.

Do „jezera“ budou však také uvrženi démoni. Jsou to andělé, duchovní osoby. Jsou to duchové, a proto jim nemůže nijak uškodit doslovný oheň, který je fyzikálním výsledkem chemického pochodu, spalování. Čteme dokonce o tom, že se duchovní osoby zjevovaly lidem v plameni. — 2. Mojž. 3:1–5; Skut. 7:30; Soudců 13:20; Žalm 104:4; Dan. 7:9, 10.

Co tedy symbolizuje „ohnivé jezero“? Bible říká, že je to „druhá smrt“, neboli že znamená čili symbolizuje „druhou smrt“. (Zjev. 20:14) To nemůže znamenat, že podruhé zemře všechno, co přijde do „ohnivého jezera“, neboť „smrt“ a „hádes“ v minulosti nezemřely ani nepřestaly existovat. Výraz „druhá smrt“ odlišuje tuto smrt, jež trvá a je věčná a z níž neexistuje vzkříšení, od smrti, kterou přivodil lidstvu Adam. Adamská smrt je určitý „druh“ smrti, je to smrt, kterou zdědili všichni lidé, a to nikoli následkem vlastního provinění. „Druhá smrt“ je jiný „druh“ smrti. Osoby, jež jdou do „druhé smrti“, si ji zaslouží, protože si samy zvolily svévolně hřích a nepřátelství vůči Bohu. To je patrné ze způsobu jednání těch, o nichž Bible říká, že byli odsouzeni, aby šli do „druhé smrti“.

Další důkaz nebo svědectví o tom, co znázorňuje „ohnivé jezero“ a kdo nakonec bude odsouzen, aby zemřel touto smrtí, najdeme ve Zjevení 21:7, 8. V tomto proroctví jsou popsány dobré účinky, jež přivodí zemi Nový Jeruzalém, a potom jsou uvedena slova: „Každý, kdo zvítězí, zdědí tyto věci, a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. Ale zbabělci a lidé bez víry a ti, kteří jsou odporní ve své nečistotě, a vrazi a smilníci a ti, kteří pěstují spiritismus, a modláři a všichni lháři, ti budou mít podíl v jezeře, které hoří ohněm a sírou. To znamená druhou smrt.“ Všichni, kteří si zvolí takový způsob života a opovrhují opatřením, které Bůh učinil ve spojení s Kristovou výkupní obětí, aby osvobodil lidi z jejich zkaženého stavu, budou tímto způsobem navždy vyhlazeni z existence.

Boží ohnivý soudcovský rozsudek tedy postihuje všechny, kteří se prokazují jako jeho nepřátelé. O množství „Goga a Magoga“, které se na konci tisíciletí připojí k ďáblovi při jeho obnoveném útoku na Boží svrchovanost, čteme slova: „Z nebe sestoupil oheň a pohltil je.“ Toto množství jde do „druhé smrti“. V „ohnivém jezeře“ shoří také všichni lidé, kteří během tisíciletého panství Kristova nebudou poslouchat ‚věci. . . napsané ve svitcích‘. Jméno žádného z nich nebude nakonec nalezeno zapsané v „knize života“. (Zjev. 20:9, 12, 15) Stejný trest, „druhá smrt“, bude vykonán na satanovi a jeho démonech, kteří budou uvrženi do „ohnivého jezera“. Ti všichni jsou navěky mrtví.

S „druhou smrtí“, věčným trestem pro všechny, kteří úmyslně neposlouchají Boha, není spojena ani nejmenší stopa života. S prvním druhem smrti, jež přišla následkem prvního Adamova hříchu na jeho potomky, nebyla spojena ani jiskra života. Tento první druh smrti by byl trvalý, kdyby Jehova Bůh ve své lásce a nezasloužené laskavosti neopatřil Kristovu oběť. „Druhá smrt“ je trvalá, neboť pro ty, kteří do ní přijdou, neexistuje smiřující oběť. — Žid. 10:26, 27.

ŽÁDNÁ MUKA PŘI VĚDOMÍ

Ti, kteří jsou v „ohnivém jezeře“, nejsou naživu. Jejich jména nebyla zapsána do „knihy života“. Život je život, bez ohledu na to, zda je možné jej užívat, nebo zda v něm někdo mnoho zakouší. V „ohnivém jezeře“ neexistuje vůbec žádný život, a proto ti, kteří v něm jsou, nejsou při vědomí a nepociťují bolest ani trápení. Proč je potom v Bibli řečeno, že ďábel, „šelma“ a „falešný prorok“ jsou v tomto „jezeře“ „mučeni dnem i nocí po celou věčnost“? — Zjev. 20:10.

Jsou to pro ně muka v tom smyslu, že jsou svázáni. Když byl Ježíš na zemi, démoni jej snažně prosili, aby jim nepřikazoval odejít do „propasti“. (Luk. 8:31) Podle souběžné zprávy o téže události se démoni Ježíše ptali: „Přišel jsi sem, abys nás trápil před ustanoveným časem?“ (Mat. 8:29) Uvržení do „propasti“ znamená „muka“ v tom smyslu, že to je stav spoutání.

Satan a jeho démoni utrpí tedy „muka“ v podobě spoutání již bezprostředně před Kristovým tisíciletým panstvím, neboť budou uvrženi do „propasti“. Během tisíciletí jim bude znemožněna jakákoli činnost. Po konci tisíce let budou pak propuštěni. (Zjev. 20:7; srovnej Zjev. 11:7; 17:8.) Po konečném útoku na Boží svrchovanost bude ďábel se svými démony uvržen do „ohnivého jezera“, kde budou trpět „muka“, neboť budou věčně bez přerušení spoutáni ve „druhé smrti“. Budou dokonale vyhlazeni a již se nikdy neobjeví. Také všechno, co učinili, všechny jejich skutky, budou vyhlazeny z vesmíru. — 1. Jana 3:8.

Jestliže je někdo uvržen do „ohnivého jezera“, neznamená to, že bude při vědomí trápen. Tato skutečnost je také patrná z toho, že o „šelmě“ a o „falešném proroku“, což obojí symbolizuje systémy neboli organizace, je řečeno, že budou „mučeni dnem i nocí“. Systémy neboli organizace nemohou však trpět žádná muka. V „ohnivém jezeře“ budou vyhlazeny neboli zničeny. Navždy jim bude znemožněna činnost. Takové zlé organizace již nikdy nepovstanou, aby ovládly nebo obtěžovaly lidstvo.

Také smrt a hádes, všeobecný hrob lidstva, budou odstraněny „ohnivým jezerem“, takže adamská smrt bude zcela vyhlazena a hádes bude úplně vyprázdněn a již nikdy nebude přijímat mrtvé tohoto druhu. (Zjev. 20:14) Něco neživého, jako je smrt a hádes, nemůže mít vědomí, a proto nemůže trpět, ale obojí může být navěky svázáno nebo odstraněno.

JEHO ÚČEL

„Ohnivé jezero“, jež znamená neboli symbolizuje „druhou smrt“, hoří také „ohněm a sírou“. (Zjev. 21:8) Síra se zapaluje již při nízké teplotě a rychle vzplane, čímž přispívá k tomu, že je ohněm zničeno i to, co by jinak snadno nehořelo. Síra byla dříve používána k dezinfekčním účelům. „Jezero“, „které hoří ohněm a sírou“, je tedy dobrým znázorněním dokonalého, věčného zničení všeho, co „znečišťovalo“ vesmír, a všech těch, kteří pěstovali špinavý způsob jednání, útočili na Boží svrchovanost a potupovali jeho jméno. „Ohnivé jezero“ neboli „druhá smrt“ nebude znamenat žádné nebezpečí pro ty, kteří ve zkoušce na konci tisícileté Kristovy vlády dokáží, že po celou věčnost zůstanou věrní; Bůh tam ovšem může kdykoli uvrhnout ty, kteří jsou úmyslně neposlušní. Ti, kteří ve věrnosti přežijí tuto zkoušku, dostanou od Boha záruku, že jejich život bude věčně chráněn a zachován. — Řím. 8:21.

„Ohnivé jezero“ má tedy významnou úlohu ve spojení s Božím předsevzetím. Není v rozporu s osobností Jehovy Boha, který nikdy nemá v úmyslu někoho při vědomí po celou věčnost trápit a ani by nic takového netrpěl. (Jer. 19:5; 32:35) Ale skutečnost, že Bůh odstraní všechny zlé, kteří podněcují nepokoj, plně odpovídá Boží spravedlnosti a milující laskavosti. Neboť v zájmu pokoje a pořádku ve prospěch těch, kteří chtějí jednat správně, musí ve vesmíru panovat spravedlnost. — Žalm 145:20.

Jehova není panovník, který by připustil, aby byla zločincům ponechána volnost a aby nabyli převahy, čímž by byli lidé, kteří jsou věrni zákonu, oloupeni o pokoj a radost ze života. Bůh také není krutý a nestane se, že by odepřel pomoc těm, kteří chtějí změnit svůj způsob jednání. (1. Tim. 2:3, 4) Všem poskytne dostatek příležitosti, aby se změnili. Ti, kteří půjdou do „ohnivého jezera“, do „druhé smrti“, volí si ve skutečnosti dobrovolně a z vlastního podnětu věčnou smrt místo života, protože sobecky přestupují zákony univerzálního svrchovaného vládce. Právem vyžaduje úctu a výlučnou oddanost. Jedině tím, že vesmír bude očištěn od takových tvrdošíjných vzpurných tvorů, může být zaveden pokoj. Kéž všichni, kteří si přejí žít, poznají Jehovovy cesty, aby jejich jméno bylo k jejich věčné radosti zapsáno do „knihy života“.