Ti, skrze něž Bůh sjednocuje všechny věci, mají úspěch
1, 2. a) Proč musí být uskutečněno sjednocení členů sboru neboli Kristova těla? b) Co proto Bůh dal sboru skrze Krista?
144 000, kteří budou tvořit „tělo“ a společně působit pod „hlavou“, Ježíšem Kristem, budou vybráni „z každého kmene a jazyka a lidu a národa“ lidstva. (Zjev. 5:9, 10) Protože členové tohoto sboru neboli „těla“ na zemi mají tak rozličný původ, musí mezi nimi dojít ke sjednocení, aby se všichni drželi jediné „hlavy“, oslaveného Ježíše Krista. Aby způsobil toto sjednocení, dal Bůh „dary v podobě lidí“. (Žalm 68:18; 68:19, KB) Apoštol Pavel poukazuje na to, že Bůh propůjčil tyto „dary“ skrze oslaveného Ježíše Krista pozemskému sboru proto, aby byl sjednocen. Řekl:
2 „Právě ten [Ježíš Kristus], který sestoupil, je také ten, který vystoupil daleko nade všechna nebesa, aby naplnil všechno. A dal některé [dary] jako apoštoly, některé jako proroky, některé jako evangelisty, některé jako pastýře a učitele, vzhledem k vyškolení svatých pro služební dílo, pro vybudování Kristova těla, dokud všichni nedospějeme k jednotě ve víře a v přesném poznání Božího Syna . . . tím, že mluvíme pravdu, vyrůstejme láskou ve všech věcech v toho, který je hlavou, Krista.“ — Ef. 4:8–15.
3, 4. a) Proč nemůže být křesťanstvo tímto „Kristovým tělem“? b) Jak se mu povede pro ovoce, které přinášelo?
3 Křesťanstvo tvrdí, že je Kristovo tělo. Je to však pravda? Za více než 1 600 let jeho působení se mu nepodařilo dosáhnout křesťanské jednoty. Je rozštěpeno v nesčíslné sekty, které se zastávají zcela protichůdných nauk. Netvoří jedno tělo, jednu církev. Jeho rozličné sekty nejsou různými nebo jednotlivými větvemi Kristovy vinné révy. (Jan 15:1–8) Na tom nemění nic ani existence Světové rady církví. Náboženství křesťanstva dokázalo, že patří k silám, které nejvíce přispívaly k nejednotě lidstva. Proto v dějinách křesťanstva tekly proudy lidské krve.
4 To ovšem není ovoce pravého křesťanství. Ježíš Kristus řekl: „Dobrý strom nemůže nést bezcenné ovoce, ani zkažený strom nemůže nést pěkné ovoce. Každý strom, který nepřináší pěkné ovoce, je podťat a vhozen do ohně. Skutečně tedy poznáte tyto lidi podle jejich ovoce.“ (Mat. 7:18–20) Protože křesťanstvo je zkažený strom, bude brzy podťato a zničeno, jako by bylo spáleno ohněm. Nepovede se mu lépe než jiným příslušníkům Velkého Babylóna, světové říše falešného náboženství. — Zjev. 17:1 až 18:8.
5. Dá se podle stavu křesťanstva říci, že selhalo Boží předsevzetí sjednotit sbor? Odůvodní svou odpověď.
5 Znamená to snad, že selhalo Boží předsevzetí sjednotit sbor pod Ježíšem Kristem jako hlavou? Nikoli. Nebiblické plány křesťanstva do budoucnosti zklamaly; Boží předsevzetí však nezklame. Bůh není odkázán na křesťanstvo, aby shromáždil členy nebeského královského panství, pod jehož správou uskuteční sjednocení lidí na zemi. Vybízí všechny, kteří by chtěli patřit k jeho lidu, aby vyšli z křesťanstva i ostatního Velkého Babylóna. (Zjev. 18:4) Prostřednictvím křesťanstva tedy nedojdeme k přednostem, které poskytuje Boží mesiášské království. Jeho způsob jednání je vylučuje z jakékoli účasti na sjednocujícím díle, které provádí nebeské panství. Apoštol Pavel píše dále členům Božího pravého křesťanského sboru: „Víte a sami to poznáváte, že žádný smilník ani nečistý nebo chamtivec — což znamená, že je modloslužebník — nemá žádné dědictví v království Krista a Boha.“ — Ef. 5:5.
6. a) Kde musí být obnoven pořádek a jednota a proč? b) Co se proto Bůh rozhodl zřídit „na plné hranici ustanovených časů“?
6 Nedostatek jednoty mezi křesťanstvem a Bohem není nic jiného než viditelný odraz nejednoty v neviditelné nebeské oblasti, a to mezi satanem s jeho démony a Jehovou Bohem. Je proto nutné, aby byla jednota obnovena nejenom v duchovních nebesích, ale i na zemi. Boží neselhávající předsevzetí počítá s touto všeobecnou potřebou a činí kroky k jejímu uspokojení. Inspirovaný pisatel dopisu Efezanům v Malé Asii o tom píše: „[Bůh] nám oznámil svaté skryté věci své vůle. Je to podle jeho zalíbení, které sám v sobě zamýšlel pro správu na plné hranici ustanovených časů, totiž opět shromáždit všechny věci [neboli: znovu sjednotit pro sebe (pod jednou hlavou) všechny věci] v Kristu, věci v nebesích a věci na zemi. Ano, v něm, s nímž ve spojení jsme také my byli ustanoveni dědici tím, že jsme byli předem určeni podle předsevzetí toho, který všechno působí podle rady své vůle.“ (Ef. 1:9–11, NS, Rotherham, Diaglott) Bylo tedy Božím předsevzetím záležitosti spravovat neboli sledovat v nich určitý postup, aby to vedlo ke sjednocení nebeských i pozemských věcí. Bylo to podle Božího zalíbení, aby zde byla správa, určité řízení neboli vedení jako prostřednictvím nějakého správce, a to pomocí zvláštního postupu určeného Bohem. A tak slovo „správa“ zde v žádném případě neznamená mesiášské království jeho Syna Ježíše Krista.
7. Koho má Bůh ještě dnes na zemi přes nepřátelství Velkého Babylóna a jaké věci shromáždil?
7 Přes nepřátelství křesťanstva a jiných příslušníků Velkého Babylóna, přes boj, který musí vést Boží praví služebníci se satanem ďáblem a jeho démony, Bůh má dnes ještě na zemi ostatek těch, kteří jsou vybráni, aby skrze svou hlavu, Ježíše Krista, měli účast na jeho správě lidských záležitostí. Ačkoli patří k nejrůznějším rasám a národům, tvoří sjednocený sbor. Všichni se pevně drží Ježíše Krista, své neviditelné nebeské hlavy. Pokud jde o ně, Bůh tedy ‚shromáždil věci v nebesích v Kristu‘, když je společně „posadil v nebeských místech ve spojení s Ježíšem Kristem“, a tak jsou též dědici nebeského království. — Ef. 1:10; 2:6.
8. Jaký Kristův prorocký příkaz vykonává ostatek a kdo se k němu připojil?
8 Od konce časů národů v roce 1914 jednali společně podle Ježíšova prorockého příkazu: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům a potom přijde konec.“ (Mat. 24:14) K ostatku Kristova sboru neboli těla se připojily statisíce Jehovových ctitelů, kteří uposlechli jeho výzvy, aby vyšli z Velkého Babylóna, a oddali se mu. (Zjev. 7:9–17) Jsou v celém světě známi jako Jehovovi křesťanští svědkové.
„SPRÁVA NA PLNÉ HRANICI USTANOVENÝCH ČASŮ“
9, 10. a) Co se má nyní brzy stát? b) Kdy poslal Bůh podle Galatským 4:4 na zem toho, který měl být hlavním služebníkem jeho správy?
9 Světové poměry a splňování biblických proroctví jasně naznačují, že předpověděný „konec“ přítomného světa musí být blízko. Již 60 let káží budoucí členové mesiášského panství s oddanou podporou „velkého zástupu“ „toto dobré poselství o království“. Bůh nedá kázat o zřízení mesiášského království po neomezený čas. Přesně určil dobu, kdy má zakročit nebeské království proti světu odsouzenému k zániku a zničit jej. Brzy musí převzít moc nové panství, kterým Bůh zamýšlí řídit záležitosti celého lidstva. Bůh vyslal toho, jehož jmenoval jako hlavního služebníka této správy, před téměř dvěma tisíci roky na zem, aby mu dal příležitost prokázat se hodným tohoto úřadu. Narodil se do světa jako právoplatný dědic krále Davida. Čteme o tom:
10 „Když se naplnil vymezený čas, Bůh vyslal svého Syna, který se narodil z ženy, a přišel, aby byl pod Zákonem, aby vyplacením osvobodil ty [Židy], kteří byli pod Zákonem, abychom opět my mohli obdržet přijetí za syny. Protože jste tedy synové, poslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí a ten provolává: ‚Abba, Otče!‘“ — Gal. 4:4–6.
11. Kdy začalo první období díla shromažďování a proč?
11 Když Boží Syn Ježíš Kristus po svém oslavení v nebi o letnicích roku 33 n. l. založil v Jeruzalémě křesťanský sbor, začalo pro „správu na plné hranici ustanovených časů“ první a nejdůležitější období působnosti. Sbor těch, kteří měli být v nebesích spojeni s Ježíšem Kristem a spolu s ním provádět dílo sjednocení, musel být shromážděn a sjednocen pod Bohem dosazenou hlavou. Tak „věci v nebesích“, věci určené pro nebesa, mají být ‚opět shromážděny v Kristu‘, aby „tělo“ použité Bohem ke správě bylo úplné. — Ef. 1:9–11.
12, 13. a) Kdy měla splnit Boží „správa“ svůj druhý úkol, a sice ‚věci na zemi shromáždit v Kristu‘? b) Pod čí „správou“ mělo být dále prováděno druhé období shromažďovacího díla?
12 Podle Božího předsevzetí musel však přijít čas pro druhý úkol „správy“, a sice, aby byly i „věci na zemi“ ‚opět shromážděny v Kristu‘. Ten čas přišel v roce 1914 n. l., když skončily časy národů. V té době mělo být opět zřízeno mesiášské královské panství, které kdysi vykonával král David na Blízkém východě, ovšem ne v pozemském Jeruzalémě, nýbrž v nebesích.
13 Trvalý dědic krále Davida, Pán Ježíš Kristus, je nyní v nebi po Boží pravici. Jehova dosadil nebeského dědice krále Davida na trůn a dal mu moc nejen nad územím starého Izraele, ale nad celou zemí, nad všemi lidmi, pro které Ježíš Kristus zemřel jako dokonalá lidská oběť. Tak začalo působit mesiášské království. V této době byla ve vrcholné míře dosažena „plná hranice ustanovených časů“, protože pod Boží „správou“ měly být nyní i jemu odcizené ‚věci na zemi shromážděny v Kristu‘. To bylo podle Božího předsevzetí druhé období díla shromažďování a sjednocování.
14. Co musí zmizet vzhledem k tomu, že selhalo veškeré úsilí, které bylo vynaloženo od roku 1914 k sjednocení lidí?
14 V roce 1914 vypukla první světová válka, která rozdělila svět hospodářsky a politicky na dva nepřátelské tábory. Společnosti národů, která byla založena po válce, se nepodařilo lidstvo sjednotit. I sjednocující snahy Spojených národů nemají úspěch. Křesťanstvo, nejvlivnější část náboženského světa, nedovedlo zabránit oběma světovým válkám a až dosud se mu nepodařilo sjednotit lidstvo v pravém míru a bezpečí. Celý svět, vytvořený lidmi, zmizí v nadcházejícím „velkém soužení“, které zastíní všechno, co lidstvo dosud zažilo. — Mat. 24:21, 22.
15. Který je jediný prostředek, jímž může být lidstvo zachráněno, a jaké vyhlídky nyní před ním leží?
15 Neexistuje žádný jiný prostředek záchrany pro nás lidi než nebeské mesiášské království, které Bůh zamýšlel již za našich prarodičů Adama a Evy, když zhřešili v zahradě Eden a tak se oddělili od Boha, svého stvořitele. (1. Mojž. 3:15; Řím. 16:20) Protože byla nyní dosažena „plná hranice ustanovených časů“, žijeme v době, kdy máme před sebou ty nejlepší vyhlídky!
KONEČNÉ SJEDNOCENÍ POD BOŽÍ SPRÁVOU
16. Kdo na zemi vítá království a jak dokazují, na straně kterého panství stojí?
16 Brzy bude doplněn počet členů nebeského královského panství — 144 000 královských dědiců — pod jejich hlavou, Ježíšem Kristem. Boží nezměnitelné předsevzetí s mesiášským královstvím bude úspěšné k jeho slávě, cti a ospravedlnění. Již nyní je v celém světě množství lidí, kteří rozpoznali, že Bůh propůjčil moc nebeskému království, a vítají to s radostí a s věrnou oddaností. Již dnes to je velké množství, ale stále vzrůstá, protože „toto dobré poselství o království“ je stále ještě kázáno na celé obydlené zemi, všem národům na svědectví. (Mat. 24:14) Tito lidé se připojují v kázání tohoto poselství a v celosvětovém svědeckém díle k ostatku královských dědiců, kteří ještě žijí na zemi, a tak dokazují, na které straně stojí.
17. Proč se dá říci, že začalo ‚shromažďování všech věcí na zemi‘ v Kristu?
17 Ve vidění poslední knihy Bible je znázorněn „velký zástup“; věnuje v prvé řadě pozornost nebeskému trůnu Jehovy Boha a hlavnímu služebníku jeho správy a vděčně volá: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ (Zjev. 7:9, 10) Ačkoli členové „velkého zástupu“ patří k nejrůznějším národům, kmenům, lidu a jazykům, dávají se sjednotit Ježíšem Kristem, Božím hlavním služebníkem. Jsou v jednotě s ostatkem královských dědiců a jsou jednotni i mezi sebou. Sjednoceni uctívají Boha v jeho duchovním chrámu a přinášejí mu ve dne v noci svatou službu. Proto se může říci, že sjednocený „velký zástup“ je důkazem, že ‚shromáždění všech věcí na zemi‘ pod Boží „správou“ již začalo. Jaký je to jistý důkaz pro to, co se má zakrátko ještě stát! — Zjev. 7:14–17.
18. Co přežije „velký zástup“ a proč nebudou moci satan a jeho démoni nic podniknout proti znovuzřízení ráje?
18 Poslední kniha Bible nám též dává ujištění, že „velký zástup“, který uctívá jediného živého a pravého Boha, přežije „velké soužení“ neboli světovou katastrofu, v níž jako zcela neúspěšný bude zničen celý lidmi vytvořený svět. Dostane obšťastňující úkol přeměnit celou zemi v ráj. Satan ďábel a jeho duchovní démoni nebudou moci nic podniknout proti pokojnému zkrášlovatelskému dílu, protože budou svázáni a uzavřeni v propasti, z níž nebudou moci působit na události, jež budou probíhat na zemi. „Velký zástup“ na zemi bude pod ochranou nebeského mesiášského království, které bude spravovat po tisíc let pozemské záležitosti. — Zjev. 20:1–6.
19. a) Co se musí stát, aby všechny „věci na zemi“ mohly být shromážděny v jednotě v Kristu? b) Co se stane s těmi, kteří budou odporovat sjednocovacímu dílu?
19 Tak začne Boží nový svět na zemi sjednocenou lidskou společností. Sjednocující dílo nebeského mesiášského království však tím nebude ještě skončeno. Během tisíce let jeho panství nad zemí musí nastat zázračné vzkříšení mrtvých, pro které Ježíš zemřel jako výkupní oběť. (1. Tim. 2:5, 6; Jan 1:29, 36) Miliardy vzkříšených lidí musí být v jednotě shromážděny pod Ježíšem Kristem, hlavním služebníkem Boží „správy“, aby konečně byly uvedeny do souladu s Jehovou Bohem, svrchovaným Pánem vesmíru. Proto musí být všichni poslušní pozdviženi k lidské dokonalosti, jakou měli Adam a Eva při svém stvoření v zahradě Eden. Všichni neposlušní, kteří budou odporovat tomuto sjednocujícímu dílu, i satan a jeho démoni, budou navždy odstraněni, takže již nikdy nebudou moci rušit pokoj. — Zjev. 20:7–15; Sk. 24:15.
20. Jakou útěchu dnes máme a co bude nyní brzy úspěšně uskutečněno k našemu požehnání?
20 Všechna čest Jehovovi Bohu, nejvyššímu vládci! Nejenže vytváří určité předsevzetí, ale také je uskutečňuje. Buďme proto všichni odvážní! Ačkoli vidíme, že všechny lidské plány pro pozemskou správu žalostně selhávají, můžeme být utěšeni jistotou, že Boží nepřekonatelné předsevzetí se uskuteční. S důvěrou vzhlížíme k úspěšnému dovršení jeho předsevzetí a doufáme, že se budeme navždy těšit z požehnání, která nám z toho vyplynou!