Jak dlouho trvala Ježíšova služba?

NA otázku, jak dlouho trvala Ježíšova služba, odpovídají znalci Bible různě. Někteří tvrdí, že jeho služba trvala pouze jeden rok, jiní mluví o dvou letech a další o tří letech nebo o období tří a půl roku. Jak ukazují biblická proroctví ve spojení s biblickými dějinami, uplynulo skutečně tři a půl roku od doby, kdy byl Ježíš pokřtěn a dostal Božího svatého ducha, který na něj sestoupil v podobě holubice — čímž se Ježíš stal Mesiášem —, až do jeho smrti na mučednickém kůlu. — Luk. 3:21, 22; 23:46.

Největší poučení o trvání Ježíšovy služby poskytuje proroctví u Daniela 9:24–27. Toto proroctví, které je známé jako proroctví o „sedmdesáti týdnech“, určuje nejen přesný rok, kdy měl Mesiáš, Ježíš Kristus, přijít, ale také dobu trvání jeho služby. „Týdny“ jsou všeobecně chápány jako „týdny let“. Podle Brunsova překladu text zní: „Sedmdesát týdnů (let) (tj. týdnů o sedmi letech) bylo určeno tvému lidu.“ (Viz též Encyklopedie Judaica sv. 5, odst. 1281.) Proroctví dále ukazuje, že „od vyjití slova, že má být obnoven a znovu postaven Jeruzalém, až do Mesiáše, vůdce, bude sedm týdnů, dále šedesát dva týdnů“ (Bruns). Jinými slovy: Mesiáš měl přijít na konci šedesáti devíti „týdnů“.

URČENÍ „TÝDNŮ LET“

Kdy začaly tyto „týdny let“? V roce, kdy byl zmocněn místodržitel Nehemiáš, aby opět vybudoval jeruzalémské hradby, totiž v roce 455 př. n. l. (Neh. 2:3–9) Šedesát devět týdnů let je 483 let, jež sahají od roku 455 př. n. l. až do roku 29 n. l. Že Ježíš jako Mesiáš přišel v roce 29 n. l., vyplývá ze srovnání Lukáše 3:1, 2, 23 s datem vlády Césara Tiberia, o němž je zmínka na tomto místě Lukášova evangelia.

Kromě toho je v Danielově proroctví řečeno, že Mesiáš bude „odříznut a nebude mít nic“. Kdy měl být odříznut, to znamená usmrcen? To vyplývá z verše 27, kde čteme: „V polovině týdne způsobí, že přestane oběť a obětní dar.“ Co znamená, že obojí mělo přestat? Znamená to, že zápalné oběti a obětní dary, které požadoval mojžíšovský Zákon, přestaly mít u Jehovy Boha cenu. Neměly již sloužit k tomu, aby symbolickým způsobem očišťovaly od hříchů ty, kteří je přinášeli. Proč ne? Protože Mesiáš, Ježíš Kristus, „svým tělem“, to znamená svou lidskou obětí, odstranil „‚Zákon‘ přikázání“. (Ef. 2:15) Mojžíšovský Zákon s oběťmi zvířat a s obětními dary byl pouze „stínem budoucích dobrých věcí“ a stal se neúčinným, když nadešla skutečnost totiž oběť Ježíše, Beránka Božího. — Žid. 10:1–10; Jan 1:29.

Z Danielova proroctví tedy poznáváme, že Mesiáš přišel na konci šedesáti devíti týdnů let, v roce 29 n. l., a že byl obětován uprostřed sedmdesátého týdne neboli po třech a půl letech, a že proto již nebyly nutné zápalné oběti, které vyžadoval mojžíšovský Zákon. Z Božího proroctví tedy víme, jak dlouho trvala Ježíšova služba: Od doby, kdy se stal Mesiášem, až do jeho smrti, to znamená tři a půl roku.

ČTYŘI SLAVNOSTI PASACH

Zprávy evangelií o životě Ježíšově odpovídají tomuto proroctví, obzvláště zpráva apoštola Jana. V jakém smyslu? Protože ukazuje, že v době Ježíšovy služby byly čtyři slavnosti pasach. První, o níž se Jan zmiňuje byla krátce po tom, kdy Ježíš vykonal svůj první zázrak: „Nyní byl blízko židovský pasach a Ježíš vyšel do Jeruzaléma.“ — Jan 2:13.

U Jana 6:4 potom čteme: „Blížil se pasach, židovský svátek.“ Ježíš šel jako obvykle do Jeruzaléma, protože to byl požadavek mojžíšovského Zákona. (5. Mojž. 16:2) Poslední pasach, o němž mluví všichni čtyři pisatelé evangelií, slavil Ježíš se svými dvanácti apoštoly krátce před svou smrtí. — Mat. 26:17; Mar. 14:14; Luk. 22:11; Jan 13:1.

Snad ale namítneš, že se zde mluvilo jen o třech slavnostech pasach. Kde je tedy čtvrtá? Na čtvrtou se se značnou jistotou vztahuje Jan 5:1, ačkoli není označena jako slavnost pasach: „Potom byl svátek Židů a Ježíš šel nahoru do Jeruzaléma.“ Že tento svátek byl pasach, to vyplývá z Ježíšových slov u Jana 4:35: „Neříkáte, že jsou ještě čtyři měsíce, než přijde žeň?“ Sklizeň ječmene v době pasach již probíhala a pasach byl jedinou slavností v těchto čtyřech měsících, která byla tak důležitá, že bylo nutné, aby byl Ježíš přítomen v Jeruzalémě. Obě další každoroční slavnosti, při nichž musel být v Jeruzalémě, se konaly později během roku, po slavnosti pasach.

Ježíš kázal dobré poselství o království příležitostně na místech, která byla poměrně vzdálená, například v Týru a Sidonu (Mat. 15:21) a také v Pereji na druhé straně Jordánu (Mat. 19:1), ale většinu času kázal a učil v Galileji, v provincii, která byla jeho vlastní. V Galileji nacházel poctivé, pokorné a jednoduché lidi, například rolníky a rybáře, kteří mu rádi naslouchali. Zřejmě to musely být zvláštní příležitosti aby Ježíš šel do Jeruzaléma. V průběhu těchto čtyř měsíců se konala slavnost zasvěcení a svátek purim, ale tyto svátky mohli Židé slavit ve svém bydlišti, protože byly zavedeny teprve po rozptýlení Židů.

A existuje ještě další důvod pro závěr, že svátek, o němž se mluví u Jana 5:1, byl pasach. Jaký je to důvod? Z ostatních zpráv evangelií — v nichž je popisována Ježíšova služba v Galileji — poznáváme, že Ježíš musel mít daleko více času než jeden rok, aby mohl vykonat všechno, co je popsáno mezi pasach, o němž je zmínka u Jana 2:13, a slavností pasach, o které se zmiňuje Jan 6:4.

DALŠÍ DŮKAZ

Existuje ještě další důkaz o tom, že Ježíšova služba trvala tři a půl roku. Ze slov u Jana 19:31 vyplývá, že Ježíš musel zemřít v pátek, to znamená, že další den byl „velký“ sabat. Jestliže týdenní sabat připadal na tentýž den jako první den týdenního svátku nekvašených chlebů — den, který rovněž sloužil jako sabat —, byl tento den „velký“ sabat. (3. Moj. 23:6, 7) Ale pasach neboli 14. nisan nepřipadal na pátek v roce 31 nebo 32, ale jedině v roce 33 n. l. Ježíš tedy musel zemřít 14. nisana roku 33 n. l., a tak jeho služba trvala tři a půl roku.

Jsou tedy různé způsoby, jak můžeme dojít k závěru, že Ježíšova služba netrvala rok nebo dva roky, ale tři a půl roku: Proroctví Daniela 9:24–27, skutečnost, že v době jeho služby se konaly čtyři slavnosti pasach, a to, že nový měsíc 14. nisana nepřipadal na pátek v letech 31 nebo 32, ale v roce 33 n. l.