Posiluj nyní svou důvěru
1, 2. a) V jakém stavu je lidstvo? b) Jakou důvěru přesto projevují mnozí lidé?
NYNÍ jsme hluboko ve druhé polovině dvacátého století a všechny známky ukazují, že přítomný systém věcí zanikne ještě za dnešní mizející generace. Strach Bohu odcizených lidí v našem století stále stoupá. To odpovídá tomu, co předpověděl velký prorok Ježíš Kristus. Když se jej ptali: „Kdy skutečně budou tyto věci a co bude znamením, až bude určeno, aby všechny tyto věci nastaly?“, řekl jim: „Bude také. . . na zemi úzkost národů, jež nebudou vědět kudy kam. . . , zatímco lidé budou omdlévat strachem a očekáváním věcí, které přijdou na obydlenou zemi.“ — Luk. 21:7, 25, 26.
2 Nelze se tedy divit, že většina lidí, kteří nevěří a nedůvěřují Jehovovi a jeho Slovu, Bibli, nejsou uchráněni od strachu před tím, co přinese budoucnost. Jak byla zmínka v předešlém článku, je naopak dnes ve světě více než dva miliony lidí, kteří se dívají do budoucnosti velmi optimisticky. Důvěřivě doufají, že přítomný starý systém bude velmi brzy nahrazen spravedlivým novým pořádkem — Božím královstvím, o něž Ježíš Kristus učil křesťany se modlit. — Mat. 6:9, 10.
3. Jaké vhodné varování dal apoštol Pavel?
3 Možná, že patříš k těmto lidem a snad se právě ve svém postavení cítíš dost bezpečný a s důvěrou se díváš vstříc tomu, co tě ještě čeká v čase konce. Ale apoštol Pavel řekl varovně: „Proto ať ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Kor. 10:12) Jestliže dbáme této rady, můžeme již nyní něco dělat pro posílení své důvěry.
4, 5. Jak můžeme posilovat svou důvěru v budoucnost?
4 Nejprve bychom měli myslet na to, že podle toho, co je řečeno v Příslovích, musí naše důvěra spočívat na poznání Jehovy a toho, co v minulosti udělal v zájmu lidstva a co chce v naší době a v budoucnosti ještě udělat. — Přísl. 14:26; 22:19.
5 To vyzdvihuje důležitost studia Bible, a to jak osobního, tak společného s druhými ve shromáždění. Snaž se pokud možno nejvíc se dozvědět o velkém stvořiteli, nejen z jeho Slova, Bible, ale též pozorováním hmotného stvoření. Apoštol Pavel řekl obyvatelům Lystry: „[Jehova] vskutku nezůstal bez svědectví, že dělá dobro, když vám dává déšť z nebe a plodná období a naplňuje vaše srdce pokrmem a dobrou náladou.“ (Sk. 14:17) A křesťanům v Římě Pavel napsal: „Jeho [Boží] neviditelné vlastnosti jsou totiž od stvoření světa jasně patrné, protože je lze postřehnout z vytvořených věcí, i jeho věčnou moc a božství.“ — Řím. 1:20.
6. Jak je posilována naše víra a důvěra ve stvořitele studiem a pozorováním jeho děl?
6 Od zázračných děl stvoření na zemi měli bychom obrátit pozornost také k hvězdnému nebi. Na otázku: „Kdo vytvořil tyto věci?“, čteme u Izaiáše 40:26: „Je to ten, který vyvádí jejich vojsko i co do počtu, všechny je dokonce nazývá jménem. Pro hojnost dynamické energie a protože je silný co do moci, ani jedna z nich nechybí.“ Jaké mocné a působivé svědectví o Jehovově nekončící velikosti vydávají nebeská tělesa — nesčíslné miliardy hvězd! David to vyjádřil krásnými slovy: „Nebesa oznamují Boží slávu a prostora vypráví o dílu jeho rukou.“ — Žalm 19:1.
7–9. a) Co se stalo ve dnech Ezechiáše a jak to ukazuje, jakou moc mají andělé? b) Jak to posiluje naši důvěru v budoucnost?
7 Kromě toho existují myriády neviditelných andělských tvorů. (Žid. 12:22; Juda 14, 15) Mysleme na to, jak král Ezechiáš, Jehovův ctitel staré doby, byl terčem posměchu Asyřanů: „Jaká je to důvěra, kterou jsi choval?. . . V koho jsi vložil důvěru, že ses proti mně [Senacheribovi] vzbouřil?“ Ale brzy se měli pohanští posměvači dozvědět, proč věrný král Ezechiáš vložil důvěru v Jehovu a jeho andělské sbory, neboť zpráva zní: „A stalo se té noci, že Jehovův anděl vyšel a srazil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc.“ — 2. Král. 18:19, 20; 19:35; srovnej Iz. 36:1 až 37:38.
8 Tato dějinná zpráva by měla každého, kdo se bojí Jehovy, naplnit velkou důvěrou. Je psáno: „Jehovův anděl táboří okolo těch, kteří se jej bojí, a zachraňuje je.“ — Žalm 34:7, 34:8, KB; srovnej Žalm 91:11, 12.
9 Když je jediný Jehovův anděl tak mocný, že může zahubit 185 000 mužů, pak bychom také měli plně důvěřovat Jehovovi a jeho andělským vojskům, která jsou dnes pod velením Pána Ježíše Krista. Nezapomínejme: Tento Pán Ježíš Kristus není již děťátko v jeslích v Betlémě. Nyní je mocný „Král králů a Pán pánů“ a může říci: „Byla mi dána všechna moc v nebi i na zemi.“ Jede na koni v čele nebeských vojsk, armády, která sestává z ne méně než ze 100 000 000 andělů! — Mat. 28:18; Zjev. 5:11; 19:14–16.
NOVODOBÉ UDÁLOSTI POSILUJÍ NAŠI DŮVĚRU
10. Čím začal pomazaný ostatek Kristových následovníků v roce 1919 a kým byl podporován?
10 S tímto božským povzbuzením a s podporou andělů vystoupil v roce 1919 malý „ostatek“ pomazaných následovníků Ježíše Krista a začal kázat „toto dobré poselství o království. . . po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Mat. 24:14) Během let se k němu připojil „velký zástup“ osob „ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Jsou popisováni jako ti, „kteří vycházejí z velkého soužení“. — Zjev. 7:9, 10, 14.
11. Co se stalo v posledních šedesáti letech a proč ostatek a „velký zástup“ vložili důvěru v Jehovu?
11 Když tento věrný „ostatek“ pohlédne zpět na minulá léta, může říci totéž, co je vyjádřeno v Žalmu 71:5: „Neboť ty jsi má naděje, svrchovaný Pane Jehovo, má důvěra od mého mládí.“ Stačí jen projít dějinami svědků Jehovových za posledních šedesát let a poznáme, proč má „ostatek“ takovou důvěru. Zdá se, že satan ďábel a jeho démoni použili každý prostředek a každou překážku, aby zabránili dílu svědků Jehovových a ztížili je. V mnoha zemích na celém světě se svědkové Jehovovi stali zvláštním cílem útoků různých politických a náboženských organizací. Diktátoři zavrhují jejich dílo a zakazují jejich kazatelskou činnost. Dokonce v takzvaných svobodných národech náboženští a vlastenečtí horlivci „výnosem zřetelně pronášejí nepříjemnosti“ a rozdmýchávají akce lůzy a bojkot, aby přiměli Boží lid k mlčení. (Žalm 94:20) Evolucionisté, kritikové Bible a „člověk bezzákonnosti“, duchovenstvo odpadlého křesťanstva, se snaží bránit Božím věrným svědkům, aby nečinili učedníky.
12. Jaké ujištění dostáváme u Izaiáše 54:17?
12 Tyto zkušenosti přesvědčily Jehovovy křesťanské svědky o pravdivosti slov u Izaiáše 54:17, kde čteme: „ ‚Ať bude proti tobě vytvořena jakákoli zbraň, nebude mít úspěch, a každý jazyk, který proti tobě povstane v soudu, odsoudíš. To je dědičné vlastnictví Jehovových služebníků a jejich spravedlnost je ode mne,‘ je Jehovův výrok.“
13. Které další skutečnosti posilují naši víru?
13 Mysleme také na celosvětový růst a blahobyt, z nichž se těší Jehovův lid v těchto bouřlivých letech, a to přes démony inspirovanou opozici! Jistě by nebylo možno dosáhnout tak mocného rozšíření kazatelského díla bez Jehovovy ochrany a požehnání a bez jeho ducha. I to posiluje naši důvěru v budoucnost.
JAK JE MOŽNÉ BÝT OSVOBOZEN OD STRACHU
14, 15. Který rozdíl nesmíme přehlédnout při úvaze o možnosti přežít „velké soužení“?
14 Mohou však Boží služebníci opravdu hledět vstříc „velkému soužení“ bez strachu a chvění, když bude tak zničující a zhoubné, jak ukazuje Bible? Nesmíme zapomenout, že je ohromný rozdíl mezi „velkým soužením“, které Jehova Bůh sešle na satanovu organizaci přirovnanou k šelmě a na všechny, kteří s ní drží, a mezi soužením, které satan nyní působí Jehovovým svědkům ve formě pronásledování, zákazů, akci lůzy a podobných násilných činů.
15 Tento poslední druh soužení pochází od satana, a žádný, kdo slouží Jehovovi, mu nemůže uniknout, protože stojí psáno: „Všichni ti, kteří si přejí žít ve zbožné oddanosti ve společenství s Kristem Ježíšem, budou rovněž pronásledováni.“ „Ano, přichází hodina, kdy se každý, kdo vás zabije, bude domnívat, že Bohu prokázal svatou službu.“ — 2. Tim. 3:12; Jan 16:2.
16. Jak jsou povzbuzeni Boží služebníci ze zpráv o satanově pronásledování bohabojných mužů a žen starověku?
16 Dnes takové osobní trápení způsobené špatně informovanými a svedenými lidmi jistě není příjemným zážitkem, po němž toužíme, přejeme si je nebo se z něho radujeme, když přijde. Jehovovi služebníci si nepřejí, aby byli pronásledováni. Dokonce i Ježíš se třikrát modlil ke svému Otci, aby — jestliže to je možné — od něho odňal „kalich“, který pro něho znamenal, že bude popraven na mučednickém kůlu jako rouhač a přestupník Božího zákona. „Ale ne jak já chci, ale jak ty chceš,“ řekl. (Mat. 26:39–44) Když pak bouře tísně pomine a člověk vytrval v pronásledováních, může se radovat, že se prokázal věrným jako Job a jiní bohabojní mužové a ženy starověku. Jak víme, byl Job za své utrpení nakonec bohatě odměněn. (Job 42:10–17) Tuto zkušenost učinili i apoštolové, když byli na rozkaz náboženského soudu biti. „Pak šli ze sanhedrinu a radovali se, že byli uznáni za hodné potupy pro jeho jméno.“ — Sk. 5:40, 41.
17. Na co bychom neměli zapomínat, když na nás satan sešle zkoušky?
17 Když proto ďábel na nás sesílá zkoušky a soužení, máme důvěřovat v Jehovovu ochotu a schopnost nám pomáhat, abychom mohli vyjít zcela vítězně. (Řím. 8:37) Mysleme na povzbudivá slova v 1. Korintským 10:13: „Bůh je věrný a nepřipustí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést, ale spolu s pokušením opatří také východisko, abyste je mohli vydržet.“ Vyjádřeno jinak: „Jsme bezradní, ale ne zcela bez východiska, jsme pronásledováni, ale nejsme ponecháni na holičkách, jsme přemáháni, ale ne zničeni. Vždy snášíme kdekoli na svém těle smrtící zacházení, které zakoušel Ježíš.“ — 2. Kor. 4:8–10.
18, 19. a) Jaký je rozdíl mezi „velkým soužením“ a pronásledováním, jemuž jsou vystaveni Boží služebníci? b) Proč se Boží služebníci modlí a s jakou důvěrou to činí?
18 Naproti tomu „velké soužení“, které je předpověděno u Matouše 24:21, 22, je něco zcela jiného než těžkosti a pronásledování, které ďábel v minulosti sesílal na Boží služebníky, a ještě dnes sesílá. „Velké soužení“ je soužení, které sešle Bůh na všechny podporovatele ďábla a jímž bude ospravedlněn on a všichni, kteří stojí na jeho straně. V 2. Tessalonicenským 1:6 čteme: „Je u Boha spravedlivé, aby odplatil soužením těm, kteří vám působí soužení.“
19 Proto mají Jehovovi služebníci nejen hlubokou lásku ke svému Bohu, ale také uctivou bázeň před ním, a to jim dodává důvěru, která je osvobozuje od každého oslabujícího, chorobného strachu. I když „velké soužení“ vzbuzuje bázeň, přece mu hledí vstříc s radostným očekáváním a doufají, že budou očitými svědky provedení božského rozsudku. (Žalm 89:7, 89:8, KB; Abak. 3:16, 18) Proto se ustavičně modlí, aby přišlo Boží království a byla uskutečněna jeho vůle a předsevzetí. Pronášejí tuto modlitbu ‚vírou s plnou důvěrou‘. Apoštol Jan napsal: „Takovou v něj máme důvěru, že nás slyší, ať žádáme o cokoli podle jeho vůle.“ — 1. Jana 5:14; Ef. 3:12; Mat. 6:9, 10-
CHRAŇ SE PŘED FALEŠNOU DŮVĚROU
20. Před jakým nebezpečím se musíme chránit, když posilujeme svou důvěru, a proč?
20 Protože se „velké soužení“ stále rychleji blíží, není teď doba, abychom měli přílišné sebevědomí nebo sebedůvěru. Nesmíme se nikdy spoléhat na vlastní porozumění nebo na porozumění druhých lidí, ať to jsou státníci, hospodářští poradci, sociologové nebo náboženští proroci. (Přísl. 3:5, 6; Žalm 146:3) Kdo „vkládá svou důvěru v pozemského člověka a skutečně činí tělo svou paží“, je podle Jeremiášovy knihy „zlořečený“. Ale na druhé straně čteme: „Požehnaný je tělesně schopný muž, který vkládá důvěru v Jehovu a jehož spolehnutím se stal Jehova.“ — Jer. 17:5–8.
21. Jak nás varuje Bible, abychom neskládali důvěru ve hmotný majetek?
21 Kdo vkládá důvěru v Jehovu, staví Boží království na první místo ve svém životě, a proto ujde mnoha úzkostlivým starostem, které jsou působeny hospodářským tlakem. (Mat. 6:25–34) Nezapomíná, že Ježíš řekl: „I když někdo má hojnost, jeho život nevyplývá z věcí, které vlastní.“ (Luk. 12:15) Jak by bylo pošetilé, kdybychom si dělali velké hmotné zásoby a důvěřovali, že nám pomohou ve „velkém soužení“! Přísloví 11:4, 28 přece říkají: „Cenné věci nebudou k ničemu v den zuřivosti. . . Kdo doufá ve své bohatství — ten sám padne.“ Věrný Job dbal pečlivě na to, aby nevkládal důvěru v hmotný majetek, protože řekl: „Kdybych byl skládal svou důvěru ve zlato, nebo kdybych byl zlatu říkal: ‚V tebe doufám‘. . . zapřel bych pravého Boha nahoře.“ — Job 31:24, 28.
22. Přijde „velké soužení“ na přítomný svět pro vnitřní slabost nebo rozklad?
22 Akcie mohou poklesnout a šéfové vlád mohou být svrženi, ale to není barometrem toho, jak blízko je bouře „velkého soužení“. Pomysleme, že světové moci minulosti, které byly Jehovou zničeny, se nezhroutily pro vnitřní slabost nebo rozklad. Zdálo se, že jsou na vrcholu moci, když je Bůh zničil vnějšími vlivy.
23. Proč můžeme jako jednotlivci hledět s důvěrou vstříc budoucnosti, ačkoli musíme počítat ještě s různými těžkostmi, možná dokonce se smrtí?
23 Jednotlivci z Jehovových služebníků snad zemřou (a z Bible vysvítá, že někteří skutečně zemřou [Mat. 10:21; 24:9]), ale Jehovův lid jako skupina přežije „velké soužení“. I když budeš mezi těmi, kteří zažijí velké těžkosti a neštěstí — například narušení zdraví, úmrtí v rodině, ztrátu dětí nebo hmotného majetku či hospodářské těžkosti —, ano, přes všechno, co se může stát, nikdy se nesmíš dát oloupit o víru v Jehovu a důvěru v něj. Nikdy nepochybuj o zaslíbeních svého Boha, nikdy se neboj a nikdy nehledej ochranu ve vlastní zbabělosti, nikdy nezapři svého Boha a nikdy se nevzdej své ryzosti! Neztrácej nikdy z očí skutečnost, že andělé podporují všechny, kteří se drží své oddanosti Jehovovi. — 2. Král. 6:14–17; Abak. 3:17, 18.
24. Jaký postoj mají Jehovovi služebníci podle Bible před rychle se blížícím „velkým soužením“?
24 Není pochyby: „Šťastný je ten, jehož pomocí je Bůh Jákobův, ten, který svou naději vkládá v Jehovu, svého Boha.“ (Žalm 146:5) Jásejme tedy v Jehovovi a radujme se z pomoci, vedení, ochrany a duchovního blahobytu, které poskytuje svým věrným svědkům v čase konce! — Luk. 21:28; 2. Tim. 1:7.
25. Kdo je zaslíbením v Příslovích 3:25, 26 zvláště utěšen a povzbuzen?
25 Jako Jehovovi veřejní služebníci chceme být nebojácní a odvážní a dále varovat lidi přede dnem Boží pomsty. (Ezech. 3:17) Modleme se dále o to, aby přišlo Boží království a plnou silou zakročilo proti satanovu starému systému, aby byl rozbit na kusy a rozdrcen na prach. (Mat. 6:9, 10; Dan. 2:44; Mal. 4:3) Jakým povzbuzením je Jehovovo zaslíbení v Příslovích 3:25, 26 pro jeho svědky, zatímco hledí vstříc zničení celé ďáblovy organizace: „Nebudeš se muset bát nějaké nenadálé hrůzy, ani bouře nad zlými, protože přichází. Neboť sám Jehova se skutečně prokáže jako TVÁ DŮVĚRA“!