Co tím moudrý muž myslel?
Usilovat o potěšení a vzdělání přináší omezenou odměnu
KRÁL Šalomoun shledal, že získávání světské moudrosti a poznání není uspokojujícím cílem. Proto zkoumal i jiné životní oblasti včetně potěšení a vzdělání.
Našel Šalomoun skutečně uspokojení v rozkoši, veselí a smíchu? Napsal: „Já, ano já jsem řekl ve svém srdci: ‚Pojď nyní přece, ať tě vyzkouším s veselím. Ať vidíš také dobré.‘ A hle, i to byla marnost. Řekl jsem smíchu: ‚Nerozum!‘ a veselí: ‚Co to dělá?‘ “ — Kaz. 2:1, 2.
Nadarmo Šalomoun očekával, že veselí a smích za něco stojí. Snaha o potěšení sama o sobě nepřináší žádné skutečné a trvalé štěstí. Smích a veselí snad mohou dočasně přispět k tomu, že někdo zapomene na své problémy, ale problémy se tím neodstraní, a když veselí přejde, mohou se naopak ještě vystupňovat. Správně mohl Šalomoun mluvit o smíchu jako o „nerozumu“, neboť bezstarostný smích zatemňuje rozumný úsudek. Může způsobit, že člověk bere velmi vážné věci povrchně a tím uráží nebo popuzuje druhé. Veselí nebo nějaké oslavy spojené s výroky a kousky dvorního šaška ve skutečnosti nic neznamenají. Není to nic, co by přinášelo něco hmatatelného a významného.
Když nebyl uspokojen s tím, co s sebou nese potěšení, veselí a smích, Šalomoun vyzkoušel účinek vína. Pokračuje: „Zkoumal jsem svým srdcem tak, že jsem obveseloval své tělo dokonce i vínem, přičemž jsem srdce vedl moudrostí, abych dokonce pochopil bláznovství, dokud jsem neuviděl, co je dobrého pro lidské syny v tom, co dělají pod nebesy v počtu dnů svého života.“ (Kaz. 2:3) Při pití vína byl Šalomoun veden moudrostí a dobrou myslí. Nestal se opilcem, ale pěstoval sebeovládání. To, že ‚pochopil bláznovství‘, tedy neznamená, že upustil od umírněnosti. Při svém pátrání po světlejších stránkách života se spíše ovládal, a tak se nestal prostopášným vyhledávačem rozkoší. Protože Šalomoun měl všechny smysly pohromadě, mohl správně hodnotit své poznatky.
Při popisu svých dalších činností konstatuje: „Dal jsem se do větších děl. Postavil jsem si domy, vypěstoval jsem si vinice. Založil jsem si zahrady a parky a vypěstoval jsem v nich ovocné stromy všeho druhu. Vybudoval jsem si vodní nádrže, abych jimi zavlažoval les a vyrážející stromy. Získal jsem sluhy a služky a měl jsem syny domácnosti. Také dobytek, skot a stáda drobného dobytka jsem měl ve velkém množství, více než všichni, kteří kdy byli v Jeruzalémě přede mnou. Nahromadil jsem si také stříbro a zlato a majetek vlastní králům a právním obvodům. Opatřil jsem si zpěváky a zpěvačky a největší potěšení lidských synů, dámu, ano dámy. A stal jsem se větším a vzrostl více než kdokoli přede mnou v Jeruzalémě. Kromě toho mi zůstala má vlastní moudrost. A cokoli žádaly mé oči, neodmítl jsem jim. Nezadržoval jsem své srdce před veselím jakéhokoli druhu, neboť mé srdce se radovalo ze vší mé lopoty, a to byl můj podíl za celou moji lopotu.“ — Kaz. 2:4–10.
Ve svém postavení krále měl Šalomoun k dispozici jmění, které mu umožňovalo dělat, cokoli si přál. Přesto v touze po správné činnosti a po vzdělání — architektuře, zakládání zahrad a parků a hudbě — neopustil moudrost. Šalomoun proto nevyčerpal své finanční zdroje, ale hromadil více zlata a stříbra. Jeho ‚moudrost mu zůstala‘ a řídila jeho velikou aktivitu. Nalezl také jisté potěšení v tom, čeho byl schopen dosáhnout. Ale nalezl Šalomoun skutečně v těchto rozmanitých snahách to, co mělo v životě trvalou hodnotu? Odpovídá: „Já, ano já jsem se ohlédl na všechny své skutky. které konaly mé ruce, a na těžkou práci, se kterou jsem se lopotil, abych ji vykonal, a hle, všechno byla marnost a honění za větrem a nebylo nic prospěšného pod sluncem.“ (Kaz. 2:11) Ano, i v tom, co může být považováno za hodnotnou snahu, Šalomoun cítil prázdnotu, marnost. Byl si vědom toho, že ho zastihne smrt a že neexistuje způsob jak poznat, co se stane se vší jeho těžkou prací. — Kaz. 2:17–19.
Úsilí o potěšení a o vzdělání opravdu samo o sobě nezajišťuje člověku šťastný, spokojený život. Ten, jehož život se kolem toho soustřeďuje, může nakonec dojít k poznání, že je jeho život velmi prázdný a že potřebuje duchovní pokrm.