Spravedlivě, moudře a milosrdně soudit
Doporučujeme přečíst tento článek před oběma následujícími články.
KDYŽ jde o souzení nebo posuzování, dělá každý z nás chyby. Vinna je především naše nedokonalost. Nestalo se již, že se někdo zmýlil v tvých pohnutkách, nebo tě na základě špatných informací falešně posuzoval? Měl jsi již někdy pocit, že je s tebou nemilosrdně jednáno? Na druhé straně vzniká otázka, zda i ty jsi tu a tam neposuzoval přespříliš jednostranně, protože jsi v takových případech nebral v úvahu všechny skutečnosti. Nebyl jsi již někdy také nemilosrdný? Chceme-li být poctiví, musíme přiznat, že jsme v tomto ohledu všichni velmi nedokonalí.
Abychom tedy mohli spravedlivě, moudře a milosrdně soudit nebo posuzovat, musíme mít měřítko, které předčí každé lidské měřítko. Takové měřítko nám dal Bůh. Neměli bychom se o toto měřítko pouze zajímat, nýbrž měli bychom se podle něho také řídit. Proč? Protože Jehova Bůh, soudce všech, jej použije, až budeme stát před jeho soudnou stolicí. (Žid. 12:23; Řím. 14:10) Neměli bychom se tedy držet toho, co prohlásil za správné? Činíme-li to, jednáme laskavě a moudře. Každé naše jednání nebo rozhodnutí bude mít trvalý užitek jen tehdy, budeme-li věci posuzovat z Božího hlediska.
Kde se dnes důsledně soudí a posuzuje podle Božího spravedlivého měřítka? Dejme tomu, že jsou ještě mezi úředními osobami i v obyčejném lidu jednotlivci, kteří jsou s to vynést nestranný rozsudek. Kdo však zná Boží slovo a skutečnosti, je přesvědčen, že přítomný svět se vcelku nedrží spravedlivých měřítek. Leží v moci toho, který je zlý, ano je jím sváděn. (1. Jana 5:19; Zjev. 12:9) K tomuto světu náleží i Veliký Babylón, světová říše falešného náboženství, který je v Bibli popsán jako nemravná žena. (Zjev. 17:3–5; 18:2–4) Boží služebníci, kteří opustili Veliký Babylón, jsou rádi, že již nejsou ovlivňováni jeho nesprávnými názory na víru a morálku. Vložili svou důvěru v opatření, které Jehova Bůh obnovil uvnitř křesťanského sboru, kde věrní starší vykonávají soudcovské funkce, jak to bylo předpověděno u Izaiáše 1:26: „A opět pro tebe přivedu zpět soudce jako předtím a rádce pro tebe jako na začátku. Pak budeš nazýván Město spravedlnosti, Věrné město.“
U Izraelitů, Božího lidu staré doby, byl dosazen větší počet soudců teprve krátce po jejich vyjití z Egypta v roce 1513 př. n. l. Protože Mojžíš se snažil vyřídit všechny případy, které vyžadovaly rozhodnutí pravého Boha podle jeho zákonů, byl brzy zcela vyčerpán. Tu mu dal jeho tchán Jetro radu, aby odpovědnost poněkud rozdělil a aby se tak mohl lépe věnovat množství lidu, který musel být převeden pustinou. Byly vybrány tisíce schopných mužů, kteří měli Mojžíšovi pomáhat. Měli projednávat obyčejné problémy nebo otázky. Mojžíš se měl jako dříve věnovat nejdůležitějšímu úkolu, totiž poučovat Izraelity o Božích zákonech a ustanoveních a seznámit je s tím, jak se mají chovat a co mají dělat. Bylo mu doporučeno velice účelné uspořádání: „Ty by sis však měl sám vyvolit ze všeho lidu schopné muže bojící se Boha, spolehlivé muže, kteří nenávidí nepoctivý zisk, a ty dosadíš nad nimi jako velitele nad tisíci, velitele nad sty, velitele nad padesáti a velitele nad deseti. A budou soudit lid při každé vhodné příležitosti, a stane se, že každý velký případ přednesou tobě, každý malý případ však budou jako soudci projednávat sami. Ulehči si to tedy a oni ponesou náklad s tebou. Jestliže to opravdu uděláš, a Bůh ti to přikázal, pak v tom jistě budeš schopen obstát, a kromě toho přijde celý tento lid na své vlastní místo v pokoji.“ — 2. Mojž. 18:13–23.
Později, když se usídlili v zemi Kanaán, vzbudil Jehova soudce, kteří nejen vyslýchali případy přestoupení zákona, nýbrž také osvobozovali svůj národ z rukou utiskovatelů. (Soud. 2:18) Tito soudcové byli dosazeni jako vůdci, a také pomáhali lidu poznat Boží zákon a uplatňovat jej. K nim náleželi mužové jako Gedeon, Barák, Samson, Jefte a Samuel, kteří učinili velké skutky a podle zprávy v Židům 11:32, 33 „vykonávali spravedlnost“. Jiní soudcové izraelského lidu sloužili jako starší v obci a nejen projednávali právní případy, ale měli účast i na správě. — 1. Par. 26:29; 2. Par. 19:4–7.
I izraelští králové museli číst knihu Zákona, aby se učili bát se Jehovy a dbát jeho slova. (5. Mojž. 17:19, 20) Měli se jej držet i při souzení, jestliže chtěli mít úspěch a těšit se z Boží přízně. — 2. Par. 1:9–12.
STARŠÍ JAKO SOUDCOVÉ V DNEŠNÍ DOBĚ
Které uspořádání dnes splňuje soudcovskou funkci u Božího lidu? Jehova dosadil starší, kteří jsou s to sloužit jako soudci a rádci. Tito muži musí odpovídat božským požadavkům, které jsou zaznamenány v 1. Timoteovi 3:1–7 a Titovi 1:5–9. Nemají pouze úkol zabývat se právními případy. Také vyučují a vysvětlují Boží přikázání a pak povzbuzují, abychom sloužili Bohu celou duší a věrně se drželi jeho spravedlivých zásad. — Kol. 3:23; 1. Tess. 5:21; 1. Petra 1:22.
Jaký postoj máme k tomuto uspořádání ve sboru, k němuž patříme? Jistě nechceme jednat tak, jako ti v raném křesťanském sboru v Korintu, kteří se vzájemně stavěli před světské soudy! Apoštol Pavel je káral: „Říkám to, abyste se zastyděli. Je pravda, že mezi vámi není nikdo moudrý, který by byl schopen rozsoudit své bratry, ale bratr jde s bratrem k soudu, a to k nevěřícím?“ (1. Kor. 6:5, 6) Tím, že se obraceli na světské soudy v případech, které mohly být rozhodnuty uvnitř křesťanského sboru, utrpěli v duchovním ohledu porážku. Nikdo z nás by se jistě nechtěl stydět nebo cítit lítost, protože opovrhl opatřením, kterým se dnes soudí podle biblického způsobu. Měli bychom být ze srdce vděčni za toto teokratické opatření. Když dbáme rady a zdravého úsudku těch, kteří ‚k nám mluví Boží slovo‘, dokazujeme tím, že máme přání úzce spolupracovat s třídou „věrného a rozumného otroka“ a být Kristovými poddanými. — Žid. 13:7, 17; Ef. 5:24; Mat. 24:45–47.
Jelikož dnes jsou zjeveny Jehovovy soudcovské výroky, učíme se poznávat vysoká měřítka, podle kterých se musíme řídit. To nám pomáhá správně rozhodovat jak osobní, tak sborové záležitosti, ačkoli jsme nedokonalí. Přicházíme tím také blíže k Jehovovi a získáváme předtuchu jeho spravedlivého nového pořádku. V naději na tuto nádhernou dobu můžeme s důvěrou říci Jehovovi: „Až zde budou od tebe soudy pro zemi, obyvatelé úrodné země se budou jistě učit spravedlnosti.“ — Iz. 26:9.