Jak byly dějiny psány staletí předem
CO myslíš, může někdo napsat dějiny předem? Někteří tvrdí, že to není možné, a bez dalšího zkoumání tuto otázku odmítají.
Na chvíli se však zamysli: Jestliže skeptičtí lidé řeknou, že pravé předpovědi nejsou možné, znamená to, že skutečně nejsou možné? Jistě by nebylo moudré dospět ukvapeně k takovému závěru. Možná, že máš přímo doma důkaz toho, že dějiny byly napsány staletí předem. Jak to?
Velmi pravděpodobně máš výtisk Bible, kterou stamiliony lidí po celém světě považují za inspirované Boží slovo. (2. Tim. 3:16) Bible obsahuje mnoho předpovědí o událostech, k nimž došlo staletí po tom, kdy byly předpověděny. Povšimněme si některých příkladů.
‚TYROS SE STANE MÍSTEM, KDE SE BUDOU SUŠIT VLEČNÉ SÍTĚ‘
Jedním příkladem úžasné přesnosti biblického proroctví je předpověď o starověkém fénickém přístavním městě Tyru. Toto město velmi vzrostlo na úkor jiných národů. Vyráběly se zde kovové předměty, skleněné zboží a purpurové barvy. Bylo to obchodní středisko pro karavany procházející krajinou a velké překladiště pro dovoz a vývoz. Kupci a obchodníci v tomto městě se chlubili, že jsou knížaty a že jsou vážení. (Iz. 23:8) Určitou dobu byly přátelské vztahy mezi Tyrem a Izraelem. Nebyly však trvalé, protože Tyros se později spojil s nepřáteli Izraele. Město se dopustilo vůči Izraeli zrady, a proto Bůh inspiroval své proroky Izaiáše, Jeremiáše, Ezechiela a jiné, aby předpověděli, že toto fénické přístavní město postihne neštěstí. Čteme o tom například:
„Tak řekl Pán Jehova: ‚Hle, jsem proti tobě, Tyre, a přivedu proti tobě mnoho národů, jako moře vynáší své vlny. A jistě zpustoší hradby Tyru a strhnou jeho věže a já z něho seškrábu jeho prach a učiním z něho zářící, hladký povrch skalního útesu. Stane se z něho místo k sušení vlečných sítí uprostřed moře. . . Hle, přivádím proti Tyru Nabuchodonozora, krále babylónského ze severu, krále králů, s koňmi a válečnými vozy a jezdci a se sborem, ano s početným lidem. A učiním tě zářivým, holým povrchem útesu. Staneš se místem, kde se budou sušit vlečné sítě. Nikdy nebudeš znovu postaven, neboť já sám, Jehova, jsem mluvil,‘ je výrok Pána Jehovy.“ — Ezech. 26:3–5, 7, 14.
Světské dějiny mluví o tom, že Nabuchodonozor začal obléhat Tyros nějaký čas po zničení Jeruzaléma a Jehovova chrámu v roce 607 př. n. l. Židovský dějepisec Josephus, který se opíral o fénické a jiné dřívější historické zprávy, píše, že Nabuchodonozor obléhal město Tyros 13 let. Z Bible vyplývá, že Nabuchodonozorova vojska způsobila Tyru značné škody. — Ezech. 26:8–11.
Tyros se vzpamatoval z tohoto babylónského úderu. Ale o staletí později, kdy se Tyros rozkládal na ostrově asi 800 metrů vzdáleném od pevniny, vytáhlo proti němu řecké vojsko pod vedením Alexandra Velikého. Obyvatelé odmítli kapitulovat. Alexandr se rozhněval a přiměl své muže, aby strhli zříceniny města na pevnině, uvrhli je do moře a tak vytvořili umělou cestu k ostrovnímu městu. Pak došlo k námořní bitvě, v níž Alexandrovo vojsko zvítězilo. Po sedmiměsíčním obléhání Alexandrovi vojáci dobyli ostrovní město. Když se obyvatelé tvrdošíjně bránili, bylo město zapáleno. Stalo se to, co předpověděl jiný prorok, Zachariáš: „Bude stráven ohněm.“ — Zach. 9:4.
Během staletí byly sice stále pokusy o znovuoživení Tyru, ale město bylo vždy znovu poráženo nepřátelskými vojsky, jak to předpověděl Boží prorok. (Ezech. 26:3) V jakém stavu je dnes Tyros, který kdysi byl velkou námořní mocností starověkého světa? Na tomto místě jsou sutiny a malý přístav, který se jmenuje Sour (Sur). Nina Jidejian píše ve své knize Tyros během staletí (angl., 1969): „Přístav se dnes stal kotvištěm rybářských člunů a místem, kde se rozprostírají sítě“ — přesně podle Ezechielova proroctví. — Ezech. 26:5, 14.
PO BABYLÓNU NASTUPUJE MÉDO–PERSIE A ŘECKO
V šestém století př. n. l. , kdy Babylón byl světovou velmocí, měl prorok Daniel ve snu úžasné vidění o dvou symbolických zvířatech. První byl beran, který měl dva rohy. „A ty dva rohy byly vysoké, ale jeden byl vyšší než druhý, a ten vyšší vystoupil později.“ (Dan. 8:3) Co představoval tento beran? Anděl Danielovi vysvětlil: „Beran, kterého jsi viděl, se dvěma rohy, představuje krále médského a perského.“ — Dan. 8:20.
Danielovi zde bylo řečeno jméno světové velmoci, která měla nastoupit po Babylónu. Přesně podle těchto podrobností byl Babylón poražen Médo-Persií. Médové (malý roh) byli nejprve silnější, a Peršané (vyšší roh, který vystoupil později) získali převahu později.
A co říci o druhém zvířeti z tohoto vidění? Daniel nám říká, že to byl „kozí samec“, který „přicházel. . . přes povrch celé země a nedotýkal se země. A kozel měl nápadný roh mezi očima.“ — Dan. 8:5.
Kozel bojoval s beranem a porazil jej. (Dan. 8:6, 7) Potom se stalo něco neobyčejného. Daniel dále říká: „Jakmile se [kozel] stal mocným, velký roh se zlomil a místo něho nápadně vyrůstaly čtyři, ke čtyřem větrům nebes.“ — Dan. 8:8.
Na dotaz anděla, jaký význam má tato část symbolického vidění, dostal Daniel odpověď:
„A chlupatý kozel představuje řeckého krále; a veliký roh, který byl mezi jeho očima, ten představuje prvního krále. A že ten byl zlomen, takže místo něj nakonec povstaly čtyři: to jsou čtyři království, která povstanou z jeho národa, ale ne s jeho silou.“ — Dan. 8:21, 22.
Těmito slovy bylo předpověděno, že po Médo–Perské říši bude následovat jako světová velmoc Řecko.
Co měl znamenat kozlův „velký roh“, který byl zlomen a na jehož místě se objevily čtyři jiné rohy? Z andělova vysvětlení je patrné, že velký roh znázorňoval „prvního krále“ Řecka jakožto světové velmoci. Tím byl Alexandr Veliký. Je zajímavé, že po Alexandrově smrti byla nakonec jeho říše rozdělena mezi jeho čtyři generály, „ke čtyřem větrům nebes“. — Dan. 8:8.
Podle zprávy Josephovy bylo prý toto proroctví ukázáno Alexandrovi, když se přiblížil k Jeruzalému. Čteme: „Když mu byla ukázána kniha Danielova, v níž [Daniel] prohlásil, že jeden z Řeků zničí Perskou říši, uvěřil, že je to řečeno o něm, a v radosti prozatím propustil zástup lidí, ale druhý den si je opět povolal a řekl jim, aby si řekli o jakékoli dary, které by chtěli.“ — Židovské starožitnosti, kniha XI. , kapitola VIII. , odstavec 5.
Těmito několika podrobnostmi prorockého vidění tedy biblická kniha Danielova popsala dějiny více než 200 let předem. A tato biblická kniha zasahuje do budoucnosti ještě dále. Jak daleko?
DĚJINY, KTERÉ BYLY NAPSÁNY 600 LET PŘEDEM
Jedinečné proroctví, které nacházíme v 9. kapitole Danielově, uvádí historické podrobnosti více než šest set let předem. Toto proroctví ukazuje, že po šedesáti devíti „týdnech let“ „od vydání slova o obnovení a opětovném založení Jeruzaléma“ se objeví „Mesiáš, Vůdce“, a že krátce nato bude město Jeruzalém i se svým chrámem zničeno. (Dan. 9:24–27, Menge) Jak se splnila tato předpověď?
Perský král Artaxerxes Longimanus vydal ve dvacátém roce své vlády výnos, že má být Jeruzalém obnoven a znovu vystaven. Tento výnos vešel v platnost na podzim onoho roku, totiž v roce 455 př. n. l. Počítáme-li dále šedesát devět týdnů let (každý „týden“ po sedmi letech) neboli 483 let od roku 455 př. n. l. , přicházíme k roku 29 n. l. Podle biblické zprávy se Ježíš z Nazaretu právě v tom roce představil při svém křtu v Jordánu jako Mesiáš. — Luk. 3:21–23; 4:16–21.
Totéž proroctví říká, že Mesiáš bude „odříznut. . . v polovině [sedmdesátého] týdne“. (Dan. 9:26, 27) Přesně v souladu s tím Ježíš zemřel v den pasach na jaře roku 33 n. l. , právě uprostřed „týdne let“ neboli tři a půl roku po tom, kdy křtem začal svou životní dráhu jako Mesiáš. — Mat. 26:2; Jan 13:1, 2.
Ve spojitosti se zničením Jeruzaléma je v tomto proroctví mluveno o generaci, v níž se Mesiáš objeví a bude odříznut smrtí: „A město a svaté místo uvede do zkázy lid vůdce, který přijde. A konec toho bude záplavou. A až do konce bude válka; co je rozhodnuto, je zpustošení.“ (Dan. 9:26) Pět dnů před svou smrtí řekl o tom Ježíš další podrobnosti, jak čteme:
„A když se přiblížil [k Jeruzalému], pohlédl na město a plakal nad ním a řekl: ‚Kdybys alespoň v tento den rozeznalo věci, které by ti byly k pokoji — nyní však jsou skryty před tvýma očima. Neboť na tebe přijdou dny, kdy tvoji nepřátelé vystaví kolem tebe opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou utiskovat a srazí tebe i tvé děti v tobě k zemi a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas, kdy jsi bylo zkoumáno.‘ “ — Luk. 19:41–44.
O „opevnění ze špičatých kůlů“ píše Josephus, že během židovského povstání římský generál Titus dal kolem Jeruzaléma postavit zeď. Jeho vojáci porazili všechny stromy z okolí a za pouhé tři dny postavili téměř 8 kilometrů dlouhou hradbu z kůlů. Pak došlo ke krveprolití, v němž zahynulo 1 100 000 „dětí“ Jeruzaléma. Jak přesně se splnily předpovědi o zničení města, poznáváme z toho, že zůstaly stát pouze tři věže a část západní městské brány. Josephus píše: „Všechny ostatní části městské hradby dobyvatelé tak dalece srovnali se zemí, že cizí příchozí sotva mohli věřit, že kdy bylo město obydleno.“
K tomuto zničení Jeruzaléma došlo v roce 70 n. l. , asi 605 let po tom, kdy Daniel napsal svou knihu (kolem r. 536 př. n. l.). Splňování takových podrobných biblických předpovědí, jež byly vysloveny staletí předem, v nás skutečně vzbuzuje víru. Biblické předpovědi však nepojednávají pouze o vzdálené minulosti. Mnohé z nich se pozoruhodným způsobem plní v dnešní době a naznačují, jak se můžeš ty dožít nádherné a šťastné budoucnosti. Příští článek bude pojednávat o některých z těchto proroctví.
[Nákres na straně 326]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
„SEDMDESÁT TÝDNŮ“
455 př.n.l. 33 n.l. 70 n.l.
(jaro)
29 n.l. 36 n.l.
69 týdnů let 70. „týden“
(= 483 roků)
Ježíš
20. pomazán
rok Ježíš Jeruzalém
Artaxerxe „odříznut“ zničen