Důvěřuj v Jehovu, ne v člověka
„Lepší je mít útočiště v Jehovovi, než důvěřovat v člověka.“ — Žalm 118:8.
1, 2. a) Kolik lidí má dnes pevnou, neotřesitelnou důvěru v Jehovu a proč? b) Kdo důvěřuje v to, že Jehova přivodí lepší stav?
JEN málo lidí má dnes pevnou, neotřesitelnou důvěru v Jehovu Boha. Někdo vůbec nevěří, že existuje Bůh. Jiní snad věří v Boží jsoucnost, ale málo se starají o jeho vůli. I zbožní členové církví tohoto světa většinou nedůvěřují v Jehovu, ale v náboženská podání nebo v duchovní. Podobají se těm, o nichž napsal apoštol Pavel: „Svědčím o nich, že mají horlivost pro Boha, ale ne podle přesného poznání; neboť protože nepoznali spravedlnost Boží, ale snažili se zavést svou vlastní spravedlnost, nepodřídili se spravedlnosti Boží.“ — Řím. 10:2, 3.
2 V koho doufají lidé, že přinese lepší budoucnost? Většinou vkládají důvěru v lidské snahy, a ne v Jehovovo předsevzetí s lidstvem. Jen malá menšina ze čtyř miliard obyvatelů Země důkladně prozkoumala důkazy o Jehovově existenci, plní své povinnosti k němu a drží se jeho zákonů. Tito lidé v něj naprosto důvěřují, protože vědí, že splní své zaslíbení o zřízení spravedlivého nového pořádku pro lidstvo. Prohlašují jako kdysi žalmista: „Já však — v tebe jsem vložil svou důvěru, Jehovo. Řekl jsem: ‚Ty jsi můj Bůh.‘ “ (Žalm 31:14; 31:15, KB) Také dbají Božího varování: „Nevkládej důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, u něhož není záchrana.“ — Žalm 146:3.
3. Proč si nemají dát vzít odvahu ti, kteří důvěřují v Jehovu, přestože jich je jen poměrně malá menšina?
3 Měli by se ti, kteří důvěřují v Jehovu, dát zbavit odvahy, protože jsou ve srovnání se čtyřmi miliardami obyvatelů Země jen malou menšinou? Ne, protože počet nebyl nikdy rozhodující, když šlo o otázku, co je správné. Většina lidstva se již často mýlila. Ježíš Kristus řekl: „Vcházejte těsnou branou, protože široká a prostranná je cesta vedoucí ke zkáze a mnoho je těch, kteří na ni vcházejí, ale těsná je brána a úzká cesta vedoucí do života a málo je těch, kteří ji nalézají.“ (Mat. 7:13, 14) Ne, důvěřovat v úsudek většiny, to není cesta, která vede „těsnou branou“ do plnosti života. Dějiny poskytují nesčetné důkazy o nesplněných lidských slibech a o škodě, kterou mnozí utrpěli, protože jim slepě věřili.
4. Co můžeme dnes lépe posoudit a proč?
4 Důkaz toho, jak pošetilé je důvěřovat v lidskou moudrost, je minulé století. Nyní již víme, co nám přineslo vědecky vysoce vyvinuté 20. století, a proto můžeme lépe posoudit výsledky lidských vymožeností. Můžeme je srovnat s díly Jehovovými a tak jasně vidět, v koho máme vložit svou důvěru.
MARNÉ DOUFÁNÍ VE VĚDU
5. Jakou úlohu hrají vědecké pokroky ve spojitosti s nadějí mnoha lidí v lepší svět?
5 Naděje lidstva na lepší svět byla velmi posilněna vědeckými pokroky minulého století. Mnozí si mysleli, že lidstvo jde vstříc nádherné nové době. Ano, věřilo se, že je nyní v moci člověka vyřešit problémy, jako je chudoba, hlad, nezaměstnanost, nemoci, vysoké stáří a válka. Spisovatel Lewis Mumford napsal o těchto přepjatých nadějích:
„Existoval názor, že stroj pro svou racionální konstrukci a dokonalost chodu je nyní morální silou, ba vynikající morální silou, která určuje člověku nová měřítka. . .
Pro každou lidskou slabost nebo poruchu byl údajně rychle působící technický, chemický nebo farmaceutický lék. Dokonce i elektrická oblouková lampa byla při zavádění důvěřivě vítána jako preventivní prostředek proti nočním zločinům.“
6. Za jaké užitečné věci musí lidstvo děkovat vědě?
6 Není pochyby, že vděčíme vědě za mnoho užitečných věcí. V mnoha zemích nemusí ženy v domácnosti strávit tolik času jako dříve, aby ručně praly nebo šily, vařily na ohni, dělaly zásoby na zimu nebo čerpaly vodu ze studny či z řeky. Díky vědě vyrábí se dnes ze zemního oleje, uhlí a plynu elektrický proud, jímž mohou být napájeny pračky, šicí stroje, sporáky, chladničky, kamna, osvětlení a jiné užitečné výrobky. Vnější záchody byly nahrazeny hygienickými zařízeními v domě. Traktor vykoná tolik jako 50 koní. Stroje k dojení ulehčují zemědělci denní práci. Lékařské pokroky přispěly k úspěšnému potření různých nemocí. Pokročilá technika s počítači a raketami dokonce umožnila člověku, aby přistál na Měsíci.
7. Jak způsobila věda mnoho problémů?
7 Věda sice vyřešila některé problémy, ale zato způsobila mnoho jiných. Auto je například rychlý a pohodlný dopravní prostředek, ale přineslo problémy, které ještě stále nejsou vyřešeny. Ve velkoměstech dochází často k dopravním zácpám. Výfukové plyny zvětšují průmyslové znečištění, které zachvacuje mnohá města. Kromě toho je auto jeden z nejnebezpečnějších vynálezů, které kdy byly učiněny. Podle zprávy časopisu Organizace Spojených národů „World Health“ přichází při dopravních nehodách ročně o život 250 000 lidí a miliony jsou zraněny.
8. Jak ovlivnilo vojenské bádání naše století?
8 O dalším špatném ovoci, které přinesla věda, čteme v knize Velké události 20. století: „Velká tvořivá síla 20. století spočívá nepochybně v ohromném růstu vědeckých poznatků — a nikdy člověk tak horlivě netoužil po těchto poznatcích jako v době války.“ Tanky, letadla, plamenomety, strojní pušky, ponorky, rakety, atomové bomby a jiné zbraně byly vyvinuty vědou. Jimi bylo v tomto století zabito více než 100 milionů lidí — více než v jakémkoli jiném století. „Běda těm,“ čteme vhodně v Božím slově, „kteří skládají naději ve válečné vozy, protože jsou četné, a ve hřebce, protože jsou velmi mocní, ale kteří se nedívali na Svatého Izraele a nehledali samotného Jehovu.“ (Iz. 31:1) Ačkoli vojenské bádání způsobilo tolik neštěstí, vydávají nyní národy ročně 300 miliard dolarů na zbrojení. Asi 25 procent všech vědců Spojených států a Sovětského svazu pracuje pro vyzbrojení a méně než jedna setina procenta pro kontrolu zbrojení nebo odzbrojení.
9. Pomohla věda řešit tísnivé problémy lidstva?
9 Pomáhala věda zadržet celosvětovou záplavu zločinů? Ne, protože kriminality stále přibývá, jak to také Boží slovo předpovědělo pro tyto „poslední dny“. (Mat. 24:12; 2. Tim. 3:1–5, 13) Podle zprávy statistického úřadu je ročně spácháno jen ve Spojených státech 37 milionů těžkých trestných činů, třikrát tolik, než je ve skutečnosti hlášeno policii. Také lékařství sice velmi přispělo k potření určitých nemocí, ale proti jiným je bezmocné. Srdeční nemoci dosáhly epidemického rozsahu, stejně jako pohlavní nemoci; rakovina je dnes jednou z nejčastějších příčin smrti. Znečištění vzduchu, vody a půdy, stejně jako využívání chemie při výrobě potravin stále způsobují nové zdravotní problémy. A vůči stárnutí a smrti je věda naprosto bezmocná. Je tomu stále tak, jak je napsáno v Bibli, že „skrze jednoho člověka přišel na svět hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi“. (Řím. 5:12) Kromě toho je — podle časopisu Parade — přes vědecký pokrok dnes „v celém světě více hladovějících, chudých, negramotných a nezaměstnaných než kdy jindy“.
10, 11. a) Jak se vyjádřily některé světské autority o zklamání vědou? b) Co řekla Bible správně o lidských snahách?
10 Ovoce našeho vědeckého věku je jasně patrné. Víme ze zkušenosti, co tento věk přinesl, a docházíme k témuž závěru jako kniha Etika prostředí: „Dnešní technologie je již zklamáním.“ Také spisovatel Lewis Mumford napsal: „Názor, že technický a vědecký pokrok je také lidským pokrokem. . . , se dnes stal zcela neudržitelný.“ A historik Arnold Toynbee řekl: „Usilovali jsme o to, abychom byli ovládáni strojem, a výsledky jsou hrůzné. . . Hříšnému člověku nesmí být dána do ruky hračka, která byla vyvinuta v jeho laboratořích.“
11 Dnes můžeme jasně vidět, kam došlo lidstvo, protože důvěřovalo v člověka. Je to právě tak, jak předpověděl Boží prorok Jeremiáš: „Zlořečený je tělesně schopný muž, který vkládá svou důvěru v pozemského člověka a skutečně činí tělo svou paží a jehož srdce se odvrací od samotného Jehovy.“ (Jer. 17:5) I slova inspirovaného žalmisty se potvrzují: „Nestaví-li sám Jehova dům, pak se stavitelé namáhali marně.“ — Žalm 127:1.
JEHOVA SI ZASLOUŽÍ NAŠI DŮVĚRU
12. Kdo jediný si zaslouží naši důvěru, jde-li o životně důležité věci?
12 Jak tedy ukazuje zkušenost, je pošetilé důvěřovat v lidskou moudrost, jde-li o životně důležité věci. Nemůžeme očekávat, že člověk vyřeší velké problémy lidské rodiny. Jenom Jehova, všemohoucí stvořitel, je toho schopen. Proto se v těchto kritických dobách nemáme dát vést nikým jiným než Jehovou. Považoval bys čmárání dítěte za spolehlivou mapu pro nebezpečnou cestu? Nedůvěřoval bys spíše údajům znalce, který cestu přesně zná? Lidská moudrost není spolehlivým vůdcem na naší cestě nebezpečnými „posledními dny“ a při naší touze po věčném životě v Božím novém pořádku. Proto Bible říká: „Požehnaný je tělesně schopný muž, který vkládá důvěru v Jehovu a jehož spolehnutím se stal Jehova.“ — Jer. 17:7.
13–15. a) Jak svědčí vesmír o Jehovově moudrosti a moci? b) Proč by tím měla být posílena naše důvěra v Jehovu? (Iz. 40:28, 29)
13 Jehovova díla, která svědčí o jeho moudrosti a moci, nám vlévají důvěru. Když vidíme, co již učinil a co je s to učinit, roste naše důvěra v jeho schopnost řídit náš život a přivodit spravedlivý nový pořádek. Důkaz Jehovovy schopnosti vidíme v samotném vesmíru. Dříve než byl vynalezen dalekohled, panoval názor, že těch několik tisíc hvězd, které bylo lze vidět pouhým okem, jsou všechny hvězdy, které existují. Ale již první primitivní dalekohledy odhalily, že jich je mnohem více. S moderními přístroji, které dnes slouží k bádání ve vesmíru, je možno vidět tolik miliard hvězd, že vidíme potvrzena Jeremiášova slova: „Nemůže být sečteno nebeské vojsko.“ — Jer. 33:22.
14 Také se zjistilo, že nebeská tělesa nejsou v prostoru pouze náhodně roztroušena. Jsou uspořádána ve skupinách, které se nazývají „galaxie“. Každá galaxie obsahuje miliardy hvězd a mnoho jiné hmoty. Galaxie, v níž žijeme, se označuje jako Mléčná dráha a obsahuje zhruba 100 miliard hvězd, které jsou podobné našemu Slunci. Počítá se, že průměr naší galaxie měří asi 100 000 světelných let (světlo urazí za rok asi 9,46 bilionů kilometrů). Ale to ještě není vše. V časopise National Geographic se říká, že člověk „stojí jakoby oněmělý před novými objevy“. Bylo odkryto tolik galaxií, že podle jednoho odhadu jich je 10 miliard, podle jiného dokonce 100 miliard! Dále se pozorovalo, že i tyto galaxie jsou organizovány. Jsou uspořádány do „hvězdokup“, z nichž každá obsahuje určitý počet galaxií.
15 Nesmírná velikost vesmíru, jeho pořádek a přesné zákony, které určují pohyby nebeských těles, vyvolaly u některých vědců údiv. Časopis Science News o tom napsal: „Kosmology zneklidňuje o tom uvažovat, protože se zdá, jako by zvláštní a přesné podmínky stěží mohly nastat náhodou.“ Přirozeně, vesmír nepovstal „náhodou“. Moudrost, moc, pořádek a zákonitost, které se projevují ve vesmíru, pocházejí od Jehovy Boha, velkého stvořitele: „Nebesa oznamují Boží slávu a prostora vypráví o dílu jeho rukou.“ (Žalm 19:1; 19:2, KB) Jehovovy schopnosti jsou tak velké, že lehce může dělat to, co lidé považují za nemožné, ano, „on sečítá počet hvězd, všechny je nazývá jejich jménem“. — Žalm 147:4.
16. K jakému závěru je možno dojít na základě nových biologických objevů?
16 Mnozí vědci také stále více žasnou nad moudrostí a komplikovaností, které se projevují v živých organismech na zemi. V časopise Science Digest se objevilo tvrzení: „Ve světle nových objevů, které jsou skoro denně činěny v molekulární biologii, stává se pravděpodobnost, že život povstal náhodou, stále menší, ne-li dokonce nemožnou.“ Jeden vědec odhaduje, že dědičné informace, které obsahuje jediná lidská buňka, by naplnily tisícisvazkovou encyklopedii. Odkud to všechno přišlo? Už jen jeden svazek encyklopedie svědčí o existenci inteligentního autora. A právě tak úžasná rozmanitost informací v jedné živé buňce, i moudrost a komplikovanost, které se v ní projevují, svědčí o existenci nějakého původce. Proto Bible říká zcela jednoduše a pravdivě o Jehovovi Bohu: „U tebe je zdroj života.“ — Žalm 36:9; 36:10, KB.
17. Co by měli uznat pokorní lidé?
17 Pokorní lidé proto uznávají skutečnost, kterou mnozí vědci i jiní lidé neuznávají, že totiž existuje „Jehova, stvořitel nebes, a ten vznešený, který je roztáhl, ten, který rozšířil zemi a její výnos, ten, který dává lidu na ní dech a ducha těm, kteří po ní chodí“. (Iz. 42:5) Tento podivuhodný stvořitel, který projevuje takové schopnosti a takovou moudrost, si jistě zaslouží naši důvěru. Čtyřiadvacet starších, které viděl Jan ve vidění, to potvrzuje slovy: „Hoden jsi, Jehovo, náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci, a pro tvou vůli byly zde a byly stvořeny.“ — Zjev. 4:11.
18, 19. a) Co ukazuje srovnání Jehovových děl s lidskými díly? b) V koho máme proto skládat důvěru: v Boha, nebo v člověka?
18 Když jsme srovnali Boží díla s díly člověka, můžeme se zeptat: „Kdo si zaslouží naši plnou důvěru?“ Jistě ne člověk vzdor všem jeho vědeckým pokrokům. Ohromné škody a zmatek, které již způsobil na zemi, jsou důkazem toho, že nezná odpověď na základní životní otázky, a také od něho nemůžeme očekávat nějaké řešení problémů. Je tomu tak, jak říká Světová encyklopedie:
„Vzdor velkým vědeckým pokrokům zbývá pro vědce ještě mnoho nevyřešených problémů. . .
Botanikové stále ještě dobře nevědí, jak probíhá fotosyntéza. Biologové a biochemikové ještě neznají odpověď na otázku, jak vznikl život. Astronomové nemají ještě uspokojující vysvětlení pro vznik vesmíru. Lékaři a fyziologové neznají ani příčinu rakoviny a účinné léky proti ní, ani neumí léčit různá virová onemocnění. . . Psychologové ještě neznají všechny příčiny duševních nemocí.“
19 Jehova na to všechno zná odpověď. Má též moudrost a schopnost řešit problémy, s nimiž se lidstvo trápí. Proto jsou velmi vhodná varovná slova Bible: „Nevkládej důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, u něhož není záchrana.“ (Žalm 146:3) Namísto toho lidé, kteří milují, co je správné, kteří si cení života a touží po lepších poměrech, patří k těm, jež popisuje žalmista: „Ti, kteří znají tvé jméno, budou v tebe důvěřovat, neboť, Jehovo, jistě neopustíš ty, kteří tě hledají.“ — Žalm 9:10; 9:11, KB.