„Nepřemohou tě“

1, 2. Proč v „čase konce“ nemůže Jeremiášova třída ztrácet čas?

ROK 1919, rok versailleské mírové smlouvy po první světové válce, znamenal obrat pro pomazanou Jeremiášovu třídu. Ve zcela určitých biblických výrazech se chápali Jehovova poselství o zničení tohoto systému věcí v blížící se armageddonské bitvě. — Zjev. 16:13–16.

² Dnes, kdy uplynulo více než 58 let od roku 1919, není jistě času nazbyt. Jeremiáš měl jen omezený čas — 40 let —, kdy hlásal hrozící zničení Jeruzaléma. Jeho dnešní protiobraz má také jen omezený čas. Máme všechny důvody pro to, abychom zůstali bdělí. Nyní, mnoho let po tom, co pověřil Jeremiášovu třídu, je Jehova stále bdělý vzhledem ke svému předsevzetí se zvláštním zřetelem na „čas konce“, v němž národy žijí. (Dan. 12:4) Stále bdí nad tím, co si předsevzal učinit, až skončí „čas konce“. Jeremiáš 1:11, 12 nás o tom ujišťuje:

3, 4. Jak Jehova znázornil Jeremiášovi svou bdělost vzhledem ke svému předsevzetí a jakou otázku si nyní klademe?

³ „A dále ke mně přicházelo Jehovovo slovo a bylo mi řečeno: ‚Co vidíš, Jeremiáši?‘ Řekl jsem tedy: ‚Vidím výhonek mandloně [hebrejsky šaqéd].‘ — A Jehova mi dále řekl: ‚Viděl jsi dobře, neboť zůstávám bdělý — [šaqed] vzhledem ke svému slovu, abych je vykonal.‘ “

⁴ Kdo z nás, ať patří k pomazané Jeremiášově třídě, nebo k těm, kteří ji podporují, by se odvážil zanedbat svou osobní bdělost? Činíme moudře, jestliže napodobujeme Jehovu. Aby znázornil svou vlastní bdělost, způsobil, že Jeremiáš viděl ve vidění „výhonek mandloně“. Jeremiáš věděl, že hebrejské slovo pro „mandloň“ je šaqéd a znamená „ten, kdo je bdělý“. Tento strom se na jaře první probouzí svými květy. Jehova byl jako „výhonek mandloně“ ve svém bdění v období, do něhož vstupovaly národy a království. Jeho prorocké slovo se vztahovalo k určité době a v té době bude také vykonáno. Jeho slovo nikdy nezklame pro jeho nepozornost. Věříme tomu dnes, v roce 1978?

5. Jak Jehova ukázal svou bdělost k vzrůstající naléhavosti svého poselství a jak bychom s tím měli být i my v souladu?

⁵ Protože Jehova byl stále bdělý během všech desetiletí „času konce“, vysílal Jeremiášovu třídu, aby doručovala zprávu národům a královstvím. (Srovnej 2. Par. 36:15, 16.) Jak se přibližuje čas pro Jehovovo provedení rozsudku nad národy a královstvími, situace se stává pro něj o to naléhavější. Dohlíží, zda je jeho varovná zpráva doručována po celém světě, zejména k dobru jednotlivců, kteří musí zaujmout osobní stanovisko. Jeremiášova třída má na mysli, že Jehova je bdělejší než kdykoli jindy a že bude včas připraven, a proto musí i ona zůstat bdělá k vzrůstající naléhavosti svého poselství. Udržuje se v bdělosti stálou činností v jeho oznamování.

ODPOVĚDNOST PRO KONEC TOHOTO SYSTÉMU VĚCÍ

6, 7. Co se dozvídáme o hrozícím zničení přítomného světa ze znázornění, které pak dal Jehova Jeremiášovi?

⁶ Z Jehovova inspirovaného Slova víme, odkud přijde zničení, které hrozí přítomnému systému věcí. Proto známe směr, odkud zkáza přichází, a také způsob, který bude použit. Získáváme o tom další vodítko ze znázornění, které Jehova poslal Jeremiášovi v době, kdy jej určil za „proroka národů“:

⁷ „A podruhé ke mně přišlo Jehovovo slovo a bylo mi řečeno: ‚Co vidíš?‘ Řekl jsem tedy: ‚Vidím kypící, široce otevřený hrnec, jehož otvor je obrácen od severu.‘ Nato mi Jehova řekl: ‚Od severu bude puštěno neštěstí proti všem obyvatelům země. Neboť, „hle, povolám všechny rodiny severních království,“ je Jehovův výrok, „a jistě přijdou a každý postaví svůj trůn ke vchodu do jeruzalémských bran a proti všem jeho zdem kolem dokola a proti všem judským městům. A budu se s nimi soudit pro všechnu jejich špatnost, protože mne opustili a dále přinášejí obětní dým jiným bohům a sklánějí se před díly svých vlastních rukou.“ ‘ “ — Jer. 1:13–16.

8. Proč kypěl symbolický „hrnec“ a co bylo naznačeno tím, že byl obrácen od severu?

⁸ Pamatujme si, že Jeremiáš byl povolán v roce 647 př. n. l. a že mu bylo uloženo, aby byl „prorokem národům“. Již tehdy začaly hrozit Jeruzalému a judské zemi vážné těžkosti. To, co kypělo v hrnci, který viděl Jeremiáš ve vidění, nebylo nic dobrého pro odpadlý Jeruzalém a ostatní judská města. Důvody, pro něž to v hrnci „kypělo“, nepůsobily k ochlazení obsahu hrnce, spíše vedly k dalšímu rozdmýchávání ohně pod hrncem. To, že široce otevřený hrnec byl obrácen od severu, znamenalo, že vařící se horký obsah má být vylit na to, co leží na jihu, na Jeruzalém a judskou zemi. Neštěstí na ně nemělo přijít z Egypta, od jihu, mělo přijít na odsouzená města od severu. — Jer. 4:6, 7; 6:1, 22.

9. Jaké vylévání symbolického „hrnce“ na judskou zemi Jeremiáš sledoval?

⁹ Obsahem symbolického hrnce, který měl Jehova vylít na judskou zemi, měly být „všechny rodiny severních království“. Babylón měl být tehdy vedoucí složkou vpádu do judské země, neboť babylónská říše se tehdy vyvýšila a stala se třetí světovou říší biblických proroctví. Jeremiáš jako prorok musel čekat 27 let, než viděl, jak symbolický hrnec vylévá v roce 620 př. n. l. svůj první obsah babylónských vojsk do judské země. O tři roky později došlo k dalšímu vylití symbolického hrnce v podobě druhé invaze Babylóňanů, a Jeremiáš se tak nakonec dostal pod vládu Sedechiáše, vazala císaře Nabuchodonozora Babylónského. Pak přišla Sedechiášova vzpoura a v roce 609 př. n. l. byl symbolický hrnec docela převrácen potřetí — došlo ke konečnému vylití babylónských hord na judská města.a V létě 607 př. n. l. „neštěstí“ dosáhlo vrcholu ve vyvrácení Jeruzaléma. V časném podzimu tohoto roku byla celá judská země opuštěna.

10. Čeho bude podle svého očekávání Jeremiášova třída svědkem, jak to bylo předstíněno starověkým „neštěstím“?

¹⁰ Členové dnešní Jeremiášovy třídy očekávají, že budou svědky toho, co bylo předstíněno starověkým „neštěstím“! Ano, očekávají, že uvidí „neštěstí“ v daleko větším rozsahu, „neštěstí“, které napadne křesťanstvo, dnešní protiobraz odpadlého Jeruzaléma a judské země.

11. Jak zjevuje ostré světlo Bible „špatnost“ křesťanstva, podobnou špatnosti odpadlého Jeruzaléma a Judeje?

¹¹ Prastaré křesťanstvo se vyznačuje ‚vší špatností‘, která rozleptala starý Jeruzalém a judskou zemi. Je-li ostré světlo Bible obráceno na křesťanstvo, odhalí, že i navzdory Jehovovým Deseti přikázáním obětovalo „jiným bohům“. Ano, uctivě se sklání před dílem lidských rukou. Vyznává, že je křesťanské, ale nenapodobuje Ježíše Krista v oddělování se od bezbožného světa. Je proniknuto nacionalismem, který rozděluje a který plodí války. Přijde-li nějaká národní krize, projeví se jako ctitel politického státu, díla lidských rukou. Nesmírné bohatství křesťanských církví je označuje jako ctitele hmotařství. Činné přátelství s tímto světem z nich dělá Jehovovy nepřátele.

12. Jak Jehova předem varoval Jeremiáše a jaký mu dal slib, který je i k našemu povzbuzení?

¹² Starověký Jeremiáš musel uznat, že Jehova byl oprávněn vylít národní neštěstí na Izraelity, kteří zrušili svatou smlouvu s ním. Jehova věděl, že to, co přikázal v roce 647 př. n. l. Jeremiášovi mluvit k obyvatelům judské země, nebude se většině líbit. Proto předem Jeremiáše otevřeně varoval, že králové země, knížata, kněží a judský lid budou proti němu bojovat. Dokonce jeho život bude ohrožen. Co kdyby Jehova nebyl slíbil mladému prorokovi, že všichni tito nepřátelé jej nepřemohou? Byl by měl odvahu vytrvale pokračovat po 40 let jako Jehovův „prorok národům“ a nakonec vidět své zatvrzelé nepřátele poražené? Je těžko si to myslet! Jehovův slib starověkému Jeremiášovi patří i dnešní Jeremiášově třídě a jejím podporovatelům!

13. Pro jaké nemravnosti kypí nyní symbolický „hrnec“ proti křesťanstvu?

¹³ Jehovův symbolický „hrnec“ pro „čas konce“ již vře. Stejně jako „sedm zlatých misek plných hněvu Boha“ ze Zjevení 15:7, představuje i „hrnec“ nádobu veškerého „neštěstí“, které Jehova vylije na křesťanstvo. Křesťanstvo se provinilo velkou nemravností, pro kterou je Jehova musí volat k odpovědnosti, a to tím spíše, že tvrdí, že je s Bohem v „nové smlouvě“ skrze Krista. Nyní Jehova shledává jeho ruce potřísněné krví dvou světových válek, kromě mocného pronásledování jeho křesťanských svědků. Jsou to Boží slova zapsaná u Jeremiáše 2:34, která dnešní Jeremiášova třída obrací proti křesťanstvu: „Také na vašich sukních byly nalezeny stopy krve duší nevinných chudáků. Nenalezl jsem je při vloupání [jako by nevinní chudáci byli zloději], ale jsou na nich na všech [sukních].“

14. a) Proč je křesťanstvo nejvíce pokáráníhodnou částí světové říše falešného náboženství? b) Co na ně Jehova vyleje ze svého symbolického „hrnce“?

¹⁴ Před zraky celého světa se křesťanstvo stále honosí důkazy svého smrtonosného způsobu jednání. Je nejvíce pokáráníhodnou částí světové říše falešného náboženství, protože tvrdí, že jedná ve jménu křesťanství neboli ve jménu náboženství schváleného Bohem Bible. Není divu, že pro jeho potupný příklad si nekřesťanský svět neváží těch, kdo se prohlašují za křesťany! Bůh Bible je křesťanstvem stavěn do falešného světla. Jeho vina není skryta Božím očím. Jehova je bude zcela zaslouženě trestat. Ale nejdříve vzbudil Jeremiášovu třídu, aby upozorňovala každého na odpadnutí a cizoložné jednání této na světě největší náboženské organizace. Proti ní Jehova obrátil široké ústí svého symbolického „hrnce“. Blíží se hodina, kdy jej zcela převrátí a vyleje nebeské popravčí síly na novodobý protějšek odpadlého, cizoložného Jeruzaléma a judské země. Zničením tak odstraní hlavního pomlouvače svého svatého jména. — Jer. 1:14–16.

15. Proč musí mít Jeremiášova třída opásány boky a stát činně na svých nohou a jak dlouho?

¹⁵ Celé dílo Jeremiášovy třídy ještě není skončeno. Členové této třídy musí mít opásány boky a činně stát na svých nohou, dokud jejich přikázané dílo nebude hotovo. Celý „velký zástup“ křesťanů, kteří aktivně podporují Jeremiášovu třídu, musí s ní dále spolupracovat. Jeremiášova třída musí stát nepohnutě jako „železný sloup“ a „opevněné město“ s „měděnými hradbami“. Takový byl starověký Jeremiáš. Ježíš Kristus nezůstal za ním ani trochu pozadu v oznamování hrozícího zničení Jeruzaléma, které nastalo 676 let po zkáze Jeruzaléma Jeremiášovy doby. Jako pomazaní následovníci Ježíše Krista musí Jeremiášova třída dělat totéž, dokud nebude svědkem zničení protiobrazného Jeruzaléma a Judeje naší doby.

16. Jaké dvě věci musí ohlašovat Jeremiášova třída, podobně jako Ježíš Kristus?

¹⁶ Jako Ježíš musí Jeremiášova třída ohlašovat nejen „přijatelný čas“, „Jehovův rok dobré vůle“, ale též „den pomsty našeho Boha“. — Iz. 61:1, 2; 49:6; 2. Kor. 6:2; Jer. 11:20; 20:12; 46:10; Luk. 21:22.

17. Co nesmíme udělat, i když králové, knížata, kněží i lid zesílí boj proti nám?

¹⁷ „Poslední dny“ tohoto systému věcí nejsou dobou, kdy bychom měli složit ruce do klína jenom proto, že králové, knížata, kněží i lid křesťanstva zesílí boj proti nám. S více než 58 lety veřejné služby na celém světě Jeremiášova třída již dávno není „jen chlapec“. Od roku 1919 snášela boj zaměřený proti ní politickými náboženskými a lidovými prvky tohoto starého světa.

18. Jaká Jehovova ujišťující slova se již splnila na Jeremiášově třídě a co to znamená pro budoucnost?

¹⁸ Dnes dosáhla vytrvalá Jeremiášova třída mužnosti, dospělosti. Protože věrní členové Jeremiášovy třídy vymírají, ročně se co do počtu zmenšuje, přesto však setrvává ve svém díle, jímž byla pověřena Jehovou. Až dosud se ukázala jako pravdivá jeho ujišťující slova, že odporující králové, knížata, kněží a lid ji „nepřemohou“. Jeho slova se ukáží jako stejně pravdivá i v budoucích krušných dnech, protože se blíží čas jeho pomsty, kdy bude vylit jeho symbolický „hrnec“. Naši bojechtiví nepřátelé nás nepřemohou! Proč? Protože svrchovaný Pán Jehova vojsk zůstává s námi, aby nás „osvobodil“ v budoucnu stejně, jako to činil v minulosti. Uvidíme své nepřátele, jak klesnou!

„ABYS STAVĚL A ŠTĚPOVAL“

19. Jaké pozitivní dílo měla Jeremiášova třída vykonávat a jak to dělala?

¹⁹ Starověký Jeremiáš byl pověřen jako „prorok národům“, nejen aby plenil, strhával, bořil a ničil, ale také aby „stavěl a štěpoval“. (Jer. 1:10) Ne aby „stavěl“, co bylo strženo a zbořeno, a „štěpoval“, co bylo vypleněno a zničeno, ale měl předpovídat stavění toho, co Jehova chtěl, aby bylo stavěno, a štěpování toho, co Jehova chtěl, aby bylo štěpováno a pěstováno do plného užitku. Tato část Jeremiášova pověření se nyní s konečnou platností vztahuje na pravé království Jehovy Boha, protože od roku 1914 n. l. „království světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista“. (Zjev. 11:15) Proto se musí nyní splňovat Kristova slova: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům.“ (Mat. 24:14) Tato činnost přináší s sebou pěstování pravého křesťanství a jeho stavění v mnoha územích, kde bylo nově kázáno Jeremiášovou třídou a jejími aktivními podporovateli. Bylo nutné budovat duchovní ráj.

20. Jak prováděl Jeremiáš ve své době dílo stavění a štěpování a kdo dnes spolupůsobí v naplňování tohoto díla?

²⁰ Již dávno, v letech 647–607 př. n. l. , Jeremiáš konal dílo štěpování a stavení třídy neizraelských jedinců, kteří měli přežít zničení Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. Byli to Rechabité, potomci Jonadabovi, a etiopský eunuch Ebedmelech. (Jer. 35:1–9; 38:1–13; 39:15–18) Tito bohabojní Jeremiášovi přátelé znázorňovali „velký zástup“, který je dnes přátelsky nakloněn Jeremiášově třídě a činně pomáhá tomuto pomazanému ostatku v jeho díle. S Jeremiášovou třídou čelí vzrůstajícímu odporu králů, knížat, kněží a lidu.

21. Jak bude patřičně odměněna věrnost „velkého zástupu“ Jeremiášově třídě?

²¹ Neochvějná věrnost členů „velkého zástupu“ Jeremiášově třídě bude patřičně odměněna. Nynější bojovníci proti Bohu je nepřemohou. S Jeremiášovou třídou přežijí bitvu „velikého dne Boha, Všemohoucího,“ v Armageddonu. Vytvoří základ pro „novou zemi“ pod Jehovovými „novými nebesy“. (Zjev. 7:9–17; 21:1–4) Jeremiášova třída má velkou radost, když může stavět ve „velkém zástupu“ cennou naději na budoucí pozemský ráj, podle milujícího předsevzetí svrchovaného Pána Jehovy.

[Poznámka pod čarou]