Kázání na hoře — Jeho rámec a pozadí

KÁZÁNÍ na hoře je nejslavnější kázání, které bylo kdy proneseno.Myšlenky z něj jsou v srdcích a na rtech stovek miliónů lidí na celém světě. Má tento proslov Ježíše Krista, přednesený před téměř 2000 lety, co říci dnešním lidem?

Pokoušejí se lidé ještě stále nalézt štěstí? Potřebují lidé dosud správné zásady jako vodítko pro chování jednoho k druhému? Uctívají dnes lidé, kteří si přejí znát, co Bůh vyžaduje, přijatelným způsobem?

Lidí, kteří touží po pravdivém objasnění těchto věcí, je dnes stále více. Jelikož právě o tom všem se mluví v Kázání na hoře, je právě tak časové ve dvacátém století jako v den, kdy bylo proneseno. Prospěje nám tedy, jestliže prozkoumám, co Ježíš řekl ve slavném kázání.

Ale nejdříve se podívejme na pozadí a rámec tohoto velkolepého proslovu.

DVĚ SOUHLASNÉ ZPRÁVY

Kázání na hoře se objevuje ve dvou evangeliích. (Matouš, kapitoly 5–7; Lukáš 6:20–49) Matoušova zpráva o kázání je asi čtyřikrát delší než Lukášova. V Lukášově podání se vyskytuje pouze pět a půl verše, které se neobjevují u Matouše. Kde jsou obě zprávy současné, liší se často v doslovném znění. Mělo by to dát podnět k tomu, aby vznikly pochybnosti o věrohodnosti kázání, jak se vyskytuje v naší Bibli?

Vzhledem k námitce, která vyvstává z toho, že Lukáš vynechává velké části kázání, které jsou u Matouše, píše A. T. Robertson v díle Soulad v evangeliích pro badatele o Kristově životě: „Tím se opomíjí vzít v úvahu několik dlouhých pasáží podobného obsahu, které Lukáš umístil jinde, nebo které Ježíš opakoval při jiných příležitostech ([srovnej] Mat. 6:9–13 a Luk. 11:2–4; Mat. 6:25–34 a Luk. 12:22–31). Ježíš často opakoval své výroky při jiných příležitostech, jak to dělají a měli by dělat všichni učitelé. . . ani bychom neměli být překvapeni, že Lukáš, který všeobecně píše všem křesťanům, vynechává dlouhé části ze začátku kázání, jež byly určeny zvláště Židům (viz Mat. 5:17–27; 6:1–18). Potom Robertson připojuje:

„Nehledě na tyto odchylky, které připouštějí vysvětlení, mělo by být připomenuto, že oba proslovy začínají a končí podobně, že se povšechně podobají a uspořádání odlišných částí, že vykazují všeobecnou podobnost a často jsou ve výrazech naprosto totožné.“

KDY A NA JAKÉM MÍSTĚ

Kdy během své pozemské služby přednesl Boží Syn své kázání? Písmo podává zprávu, že Ježíš přerušil svou první cestu po Galileji, aby slavil „židovský svátek“ (pravděpodobně pasach 31 n.l.) v Jeruzalémě. (Jan 4:46 až 5:1) Lukáš vypravuje, že Ježíšovi po jeho návratu do Galileje farizeové vytkli, že uzdravil v sobotu muže s uschlou rukou. (Luk. 6:6–11) Krátce nato „vyšel na horu, aby se modlil a setrval celou noc v modlitbě k Bohu. Ale když nastal den, zavolal si své učedníky a vybral z nocích dvanáct, které také nazval apoštoly — (Luk. 6:12, 13)

Potom Ježíš „sešel s nimi a postavil se na rovném místě. Byl tam velký zástup jeho učedníků a velké množství lidí z celé Judeje a Jeruzaléma a z tyrského a sidonského přímoří, kteří přišli, aby ho slyšeli a byli uzdraveni ze svých nemocí. Dokonce ti, kteří byli znepokojováni nečistými duchy, byli vyléčeni. A celý zástup se snažil dotknout se ho, protože z něho vycházela síla a všechny je uzdravovala. A pozvedl oči k svým učedníkům a začal říkat“ — pronesl Kázání na hoře. — Luk.6:17–20.

Ježíš tedy kázal na hoře krátce po tom, co si vyvolil svých dvanáct apoštolů. To bylo zřejmě v roce 31 n. l., asi v polovině jeho tříapůlleté pozemské služby. Ačkoli kázání slyšelo „velké množství lidí“ z celé Palestiny, zpráva v Písmu naznačuje, že Ježíš mluvil hlavně k užitku svých učedníků. — Mat. 5:1, 2; Luk. 6:17, 20.

Na kterém místě Ježíš promluvil? O tom existuje mnoho dohadů. Mnozí uvažují o vysoké hoře v Galileji, jako je hora Tábor. Jiní dávají přednost místu zvanému „Hattinské rohy“, které je mezi horou Tábora Kafarnaum. Písmo však výslovně neuvádí přesné místo Kázání na hoře.Biblický slovník vydávaný Jakubem Hastingsem v tomto ohledu podotýká:

„Kázání bylo vysloveno v Galileji, dějišti většiny Ježíšovy služby (porovnej Mt. 4:23–25, Lk 6:17) Jestliže je v Mt. 8:5, Lk 7:1 nějak naznačeno, že k událost došlo blízko Kafarnaum, nemělo by být přesné umístění ani pak definováno. . . Hora, o které je zmínka u Mt. 5:1; 8:1, Lk 6:12, není jmenována a nemůže být identifikována. Můžeme se však domnívat, že dějištěm Kázání byl kraj západně od jezera, ne příliš vzdálený hustě obydlenému pobřeží.“

JEŽÍŠOVA VYUČOVACÍ METODA

Všiml sis někdy, jak se vyučovací metoda, kterou nacházíme v Kázání nahoře, liší od způsobu, jakým sovětští intelektuálové dávají pokyny?V díle, které již bylo citováno, říká Hastings o Ježíšově vyučovací metodě:

„Když učil zástupy v jejich synagogách, na cestách, podél pobřeží a na galilejských úbočích, vyjadřoval své náboženské pravdy a etické zásady konkrétními populárními výroky, mnoha jednoduchými způsoby porovnával svůj životní vzor s konvenčními představami a zvyky a své učení doplňoval znázorněními z běžného zaměstnání, zkušeností a prostředí svých posluchačů. Úplně osvobozený od scholastiky a intelektualismu. . .neučil tyto náměty podle staré nebo moderní školy. Předkládal své myšlenky tak, aby mu všichni mohli rozumět. Mluvil prostě, s rozlišovací schopností a vroucně, takže to působilo na všechny vážné posluchače.“

Jak jsi obeznámen s pravdami, které jsou obsaženy v Kázání na hoře?Pravděpodobně znáš některé slavné výroky, jako je vzorná modlitba neboli „Otčenáš“ a prohlášení, které se stalo známé jako „zlaté pravidlo“, kde Ježíš řekl: „Všechno, tedy, co chcete, aby vám lidé činili, musíte stejným způsobem činit jim.“ (Mat. 6:9–13; 7:12) Co však víme o ostatních Ježíšových slovech? Byl bys rád, kdybychom o nich uvažovali podrobněji?

Následující vydání Strážné věže budou obsahovat sérií článků, v nichž bude zpracováno celé Kázání na hoře. Abychom měli plný užitek z tohoto vysvětlení, proč bychom se na ně nepřipravili tím, že si hned teď nebo při nejbližší příležitosti pečlivě přečteme celé kázání? Čti je pečlivě. Rozjímej nad tím, co Ježíš řekl. Shledáš, že tě to velmi potěší.