Návrhy, které mohou pomoci k zachování rodinného kruhu

MY všichni v rodinném kruhu — otec, matka i děti — máme společný zájem, aby se naší rodině dobře dařilo. Není možné svalit všechnu odpovědnost jedině na otce. Rodinný kruh má společný zájem o jídlo, oblékání, přístřeší, o zdraví a růst. Všichni sdílíme štěstí i nezdary, které prožívá rodina. A především je nutné, aby si celá rodina zachovala zdravý duchovní vztah k Jehovovi Bohu. Otec je zodpovědný za vedení a ostatní by se měli na všech těchto věcech podílet a spolupracovat v nich. Je pravda, že otec je hlavním živitelem, ale ostatní někdy musí nést náklad s ním.

V dnešní době, kdy stoupají ceny a dochází k inflaci, je praktické, jestliže má rodina svůj rozpočet. Je nutné, aby členové rodiny získali správné stanovisko. Děti by neměly být náročné a neměly by trvat na tom, co samy chtějí. Všichni musí spolupracovat a vzájemně si v lásce pomáhat. Budou-li všichni členové projevovat tohoto správného ducha, budou jednat opatrně, aby nepřekročili celkový rodinný příjem. Ať jsou všichni spokojeni s tím, že rodina má základní věci, které potřebuje. (1. Tim. 6:8) Dejte pozor, abyste zbytečně neupadli do dluhů. Bible říká: „Nebuďte nikomu dlužni ani jedinou věc, jen to, abyste se navzájem milovali.“ (Řím. 13:8) Chlapci a děvčata, když se dáte do jídla, sníte všechno beze zbytku? Vezmete si jenom tolik jídla, kolik můžete sníst, aby nezůstaly žádné zbytky, které by se vyhazovaly? Ano, měli bychom dát pozor, abychom nebyli marnotratní. Dávejme pozor, abychom v první řadě vydávali své peníze za to, co je nutné, a ne za nadbytečný přepych.

A jak, chlapci a děvčata, přispíváte hmotně ke šťastnému rodinnému duchu? Kolik z vás se účastnilo na jaře a v létě zahradních prací a jak jste pomáhali v pěstování toho, co může sloužit rodině jako pokrm? Stojí zato poznat, jak se pěstují jedlé rostliny, protože mohou být před námi obtížnější doby a může být nutné, abychom se všichni podíleli na získávání potravin základních pro život. Říkáte, že žijete v městě, kde nejsou zahrady, v nichž byste mohli pracovat? Dobrá, kolikrát jste vy, dospívající chlapci, v posledních šesti měsících něco opravovali pro své rodiče v domě? Dům stále potřebuje nějaké opravy, a nemělo by být ponecháno otci, aby je prováděl. Snad vás otec může cvičit a může vám pomáhat, abyste dělali základní domácí opravy a udržovali v pořádku auto.

Vy, dospívající dívky, připravujete se zájmem jídlo pro vaši rodinu? Kolik již umíte upéci koláčů a moučníků? To jsou příjemné povinnosti, o které se matky mohou rozdělit se svými dcerami. Nemělo by se připustit, aby děti zlenivěly, aby „zůstaly sedět“ a promarnily svůj čas. Naopak, měli bychom považovat své děti za platné členy šťastného rodinného kruhu. Rozvíjejme u každého člena domácnosti takového ducha, aby byl ochoten pomáhat.

Tak se náš rodinný kruh skutečně stane skupinou šťastných přátel — milujících druhů. Je nutné, aby se děti staly blízkými přáteli svých rodičů a aby s nimi volně mluvily o všech problémech. Rodiče, vy byste neměli zaujímat v rodině postoj vládců nebo šéfů. Otec by měl být spíše jako Ježíš, „Věčný otec“, který učinil své učedníky svými přáteli. Ježíš projevoval svým učedníkům důvěru. (Iz. 9:6; Jan 15:14) Měli byste, otcové, také získat důvěru svých dětí. Je dobré, jestliže si členové rodiny učiní plán, aby užili odpočinek společně jako rodina a aby si prázdniny zorganizovali tak, aby se to všem v rodině líbilo. Postarejte se, aby to pro vás byla změna, která by byla zdravá, osvěžující, poučná a finančně nenáročná. Klíč k dosažení správného rodinného ducha je společná činnost, které věnujeme čas. Pravým společenstvím se buduje rodinná jednota.

UPRAVENÁ DOMÁCNOST

Šťastná domácnost se vždy zrcadlí na vzhledu domova. Domov by měl být udržován v čistotě a měl by být pohodlný. K tomu, aby šťastný domov byl také čistý, jak tomu má být u křesťanů, mohou přispívat všichni členové domácnosti, aby bylo možné kdykoli přijmout hosty a návštěvníky. Potom se nikdo v rodině nebude stydět přijmout návštěvu přátel. Upravený, dobře reprezentující domov zrcadlí duchovní čistotu pravých křesťanů.

Sjednocená křesťanská rodina se stará také o to, aby pozemek kolem domu byl udržován upravený a úhledný. Rodiny, které chtějí omezit práci s udržováním okolí domu na nejmenší míru, vysazují jen takové keře a květiny, které jsou nutné. Nezavádějí složitou, dekorativní zahradní architekturu, jejíž udržování by vyžadovalo velmi mnoho času. Jestliže je pozemek upraven jednoduše, stačí rodina za jednu nebo dvě hodiny společné práce týdně udržovat vnější okolí svého příbytku v dobrém stavu, a bude mít dobrou pověst v sousedství. Sousedé potom nebudou moci namítat, že křesťanská rodina, která vykonává mnoho práce mimo domov, zanedbává svou domácnost. Všichni v rodině také musí zachovávat přátelský vztah k sousedům. Uvědom si, že neupravené dvorky a domy, které jsou uvnitř špatně udržovány, se mohou stát „podnětem ke klopýtání“ pro sousedy, kteří by možná jinak věnovali pozornost našemu křesťanskému poselství. Ať duch šťastného, uspořádaného domova vyzařuje do sousedství. — 1. Kor. 10:32.

BIBLE POMÁHÁ DUCHU RODINY

V osmnáctém a devatenáctém století se v Evropě a v Americe stalo zvykem číst v rodině Bibli. Rozhovory o biblickém poselství poskytovaly rodině duchovní vedení a do vnímavých srdcí se tak vštěpovaly základní zásady spravedlnosti. V mnoha domovech se Bible stala působivým činitelem při vytváření zdravého rodinného ducha.

V našem dvacátém století svědkové Jehovovi zdůrazňují, že je nutné studovat doma Bibli. Každodenní rozhovory o biblických textech a týdenní rozšířené studium Svatého písma poskytují základ pro jednotu křesťanské rodiny. Nejde jen o to, že by se četlo a poslouchalo Zlaté pravidlo (Mat. 7:12) a že by se mluvilo o ovoci ducha (Gal. 5:22, 23), ale členové rodin cítí podnět, aby se skutečně stali „činiteli slova“. (Jak. 1:22) Pod otcovým vedením se mluví o biblických pravdách tak, aby to podněcovalo srdce všech členů rodiny. To potom rodinám pomáhá v tom směru, že si všichni navzájem hojnou měrou radostně prokazují dobré skutky a že se tak projevují i vůči lidem vně. Rodiny, které jednají nesobecky, jsou spokojené, jak to řekl Ježíš: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ — Sk. 20:35.

Zaujímá-li doma Bible nejdůležitější místo, uznáváme tím skutečnost, že Jehova Bůh je velký Otec, který se stará o domácnost. (Jak. 1:17; Žalm 145:16) Tímto způsobem je podporován a udržován zdravý vztah k Bohu nejen u celé rodiny, ale je tak posilován a udržován osobní vztah k Bohu u každého jednotlivce. Velkým ziskem pro celou rodinu je pak zbožná oddanost a spokojenost. (1. Tim. 6:6) Každý v rodině cítí, že je žádoucí a že jej druzí potřebují, a všichni jsou povzbuzováni k tomu, aby společně celým srdcem sloužili Jehovovi. Rodina pociťuje skutečné bezpečí a jistotu.

Rodiny, které v dřívějších dobách měly zdravého křesťanského ducha, zdůrazňovaly, že je nutné denně se v rodině modlit. Modlitby byly pronášeny nejen při jídle, ale také na konci dne, kdy celé rodiny společně klekaly v hluboké úctě. Otec promlouval k Bohu za celou rodinu, vyjadřoval vděčnost za radosti, které prožívali celý den, a prosil, aby jim byly odpuštěny chyby. Podobně i v dnešní době rodiny svědků Jehovových jsou ‚bdělé vzhledem k modlitbám.‘ (1. Petra 4:7; 4:8, KB) Rodina, která zůstává těsně spjata s Bohem v modlitbě, dostává pomoc, aby se v ní vytvářel zdravý rodinný duch.

POKORA A DOMOV

Pokorní rodiče, kteří mají jako křesťané dobrou vnímavost, jsou vždy ochotni naslouchat, co říkají jejich šťastné děti. Otec i matka vědí, kdy mají děti pochválit a projevit důvěru v jejich dobré vlastnosti. Rodiče by měli být zdrženliví, pokud jde o kritiku, obzvláště veřejnou, a měli by vždy pevně a laskavě usilovat o vytváření dobrého ducha a dobrého vztahu a pečovat o to, aby si s dětmi stále mohli sdělovat myšlenky. Rodiče by nikdy neměli vyvolávat dojem, že se považují za neomylné, protože tím by mohla vzniknout mezi nimi a dětmi přehrada. Otec se nevzdává svého vedoucího postavení, které mu určuje Bible, a přece může být pokorný. (Jak. 3:2) Někdy se může stát, že musí sám něco u sebe napravit před celou rodinou a že musí nějak upravit některá svá rozhodnutí.

Rodiče by neměli být ke svým malým dětem příliš nároční a neměli by se stále vracet k jejich slabostem. Věcným a prospěšným rozhovorem u stolu mohou laskavě a pokorně povzbudit děti, aby se zlepšily v chování. Je dobré, jestliže se rodiče při projednávání rodinných problémů a záležitostí snaží zaujímat pozitivní a radostný postoj. Vzpomeňme si, že druhé z ovoce ducha je „radost“. (Gal. 5:22) Ani děti by neměly od svých rodičů očekávat příliš mnoho. Také děti musí být pokorné a ohleduplné a měly by počítat s tím, že je rodiče povedou. — Ef. 6:1–3.

Jestliže děti mají jen omezené příležitosti pěstovat společenství s jinými křesťanskými dětmi, musí se rodiče sami snažit stát se dobrými přáteli svých dětí. Jestliže děti mají mnoho přátel, je dobré, aby rodiče poznali tyto přátele svých dětí a také se s nimi spřátelili. Rodiče mohou pomoci svým dětem k budujícímu přátelství, jestliže pozvou k sobě domů takové děti, které mají dobrý postoj, ať již s jejich rodiči nebo samotné.

‚Domov, drahý domov‘! Tato slova se dobře hodí na šťastné domovy Božího lidu až do dnešní doby. Jehova dále žehná svému lidu a poskytuje mu to, co potřebuje k životu, a především bohatá duchovní opatření, a proto mnoho „domovů“ jeho lidu na zemi je dobře vybaveno, aby se na nich mohlo zrcadlit štěstí jeho velké univerzální domácnosti. (Žalm 104:1, 14, 15; Mat. 4:4) Stávají se z nich přístavy pravého míru a bezpečí, přestože v těchto „kritických časech“ je tolik rozporů. (2. Tim. 3:1–5, 13) Pro vděčné děti i rodiče by skutečně domov měl být něčím jedinečným. Když děti dospívají, měly by je radostné vzpomínky a láska ke stárnoucím rodičům vést k tomu, aby se alespoň na několik hodin vracely domů, kdykoli se jim naskytne příležitost, aby mohly lépe uvažovat o tom, jak byly v mládí obklopeny pokojem a bezpečím a jakou dostaly zdravou výchovu, a aby za to mohly projevovat vděčnost. Ano, ‚domov, drahý domov‘ — ať byl v našem dětství jakkoli skromný — by měl v nás stále vyvolávat radostné vzpomínky na znamenitou výchovu a na rodinného ducha, který byl pevně založen na Božím slovu, Bibli.