Otázky čtenářů
● Jestliže v domácnosti starších nebo služebních pomocníků se stane, že děti jsou „viněny z prostopášnosti“, co je rozhodující v otázce, zda hlava rodiny může dále sloužit ve sboru v postavení, k němuž byla jmenována?
Písmo mluví velmi jasně o tom, že ženatí muži, kteří slouží ve sboru, by měly být příkladnými hlavami rodin. Čteme: „Dozorce by tedy měl být.. muž, který vede znamenitým způsobem svou vlastní domácnost, který drží děti v poddanosti se vší vážností (jestliže někdo skutečně nedovede vést svou vlastní domácnost, jak bude pečovat o Boží sbor?).“ (1. Tim. 3:2, 4, 5) „Služební pomocníci jsou manželé jedné manželky a vedou znamenitým způsobem děti a své vlastní domácnosti.“ — 1. Tim. 3:12.
Sbor právem očekává, že starší, služební pomocníci a jejich rodiny budou poskytovat znamenitý příklad křesťanského života. (Srovnej 1. Tim. 4:12; 1. Petra 5:3) Kdyby to tak přestalo být, mohlo by to škodlivě zapůsobit na duchovní blaho sboru. Jestliže například děti starších nebo služebních pomocníků jsou lhostejné, pokud jde o uplatňování biblických zásad, mohlo by to podnítit jiné děti ve sboru ke stejnému jednání a mohly by tím omlouvat své nesprávné chování. (Srovnej 1. Kor. 8:9–13; 10:31, 32) Situace by byla ještě vážnější, kdyby se děti starších a služebních pomocníků zapletly do závažného nesprávného jednání. Jestliže tedy takové děti uvádějí pohanu na rodinu i na sbor, má rada starších rozhodnout, zda je otec dále způsobilý k tomu, aby sloužil jako starší nebo jako služební pomocník. Rozhodnutí rady starších by nemělo být ovlivněno tím, že si on sám myslí, že je ke službě způsobilý bez ohledu na to, co se děje v jeho domácnosti.
Má-li muž zůstat dále ve službě, musí zde být jasné důkazy o tom, že je schopen poskytovat své domácnosti potřebnou duchovní pomoc a že se v tomto ohledu neprovinil vážnou nedbalostí. Bdělý otec může obvykle poznat ve své rodině problémy dříve, než se mu vymknou z ruky. Jako muž, který ví, jak má vést svou domácnost, je schopen podniknout kroky k tomu, aby ve své rodině zvládl nežádoucí situace. Může se sice stát, že se jeho děti dopustí nesprávného jednání, ale on má být schopen poskytovat jim potřebné vedení a ukázňovat je tak, aby se nestaly„prostopášníky“. — Tit. 3:6?
Může se ovšem stát, že někdy dítě odstoupí od cesty pravdy nebo uklouzne do špatného jednání, přestože je otec chvályhodným způsobem snaží rodině duchovně pomáhat. Jeho ostatní děti poskytují možná znamenitý příklad křesťanského života a dosvědčují, že jim rodiče poskytli dobré školení. Jestliže se na druhé straně jedno nezletilé dítě za druhým, ještě pokud zůstává doma, dostává v určitém věku do vážných duchovních těžkostí a uvádí pohanu na rodinu i na sbor, vzniká vážná otázka, zda otec vede „znamenitým způsobem svou vlastní domácnost“. Pak je nutno projevovat velkou opatrnost a neomlouvat situaci pouze poukazováním na biblické příklady těch, kteří se nevydařili, například Ezau, synové Samuelovi. (1. Mojž. 25:27–34 ;26:34, 35; 1. Sam. 8:2, 3, 5) Měli bychom pamatovat na to, že většina těch, o nichž Bible říká, že se dostali na scestí, byli dospělí lidé, kteří se mohli sami plně rozhodovat. Nebyli podřízeni autoritě a vedení takového druhu, jako nezletilé děti v domácnosti a my zde mluvíme o nezletilých dětech.
Vzhledem k duchovnímu nebezpečí, které může ohrozit sbor, jestliže se děti starších nebo služebních pomocníků zapletou do skutečně vážného špatného jednání, měli by muži, o jejichž děti jde, plně spolupracovat s radou starších při objasňování skutečností. Neměli by znevažovat takové vážné nesprávné jednání svých dětí a neměli by se pokoušet je utajit, jen aby si zachovali své postavení.
Měli by se také vyvarovat nevhodné drsnosti vůči dětem. (Ef. 6:4) Tito otcové by měli mít upřímný zájem o to, aby v duchovním ohledu pomohli svým zbloudilým dětem, jak to jen okolnosti dovolují. V prvé řadě by se měli zajímat o duchovní stav rodiny a ne o to, zda mohou dále sloužit v postavení, do něhož byli jmenováni. — Srovnej 1. Tim. 5:8.
Jestliže se tedy děti v domácnosti dopustí vážného nesprávného jednání ve sboru tak vzniknou vážné pochybnosti o tom, zda dotyčný muž vede znamenitým způsobem svou rodinu, neměl by dále sloužit jak starší ani jako služební pomocník. Když takový muž slouží jako starší a jeho spolustarší připustí, aby jejich úsudek a rozhodování byly ovlivněny přátelstvím nebo soucitem do té míry, že by slevili z biblických zásad, pak se může stát, že pokud dále slouží jako starší, ačkoli k tomu není způsobilý, je to pro sbor obzvláště duchovně škodlivé. Může tím být totiž podkopána úcta k celé radě starších. Pro jiné děti ve sboru to může být omluvou, jestliže se také zaplétají do nesprávného jednání.Proto je dobré pamatovat na to, že není skutečně rozhodující, zda je někdo schopným řečníkem nebo organizátorem nebo zda má příjemnou osobnost. Rozhodující je, zda znamenitým způsobem plní svou úlohu otce.
Jedině tehdy může dále sloužit. Jestliže je to tak, měla by se ovšem rada starších vyvarovat nevhodné kritiky a výtek vzhledem k jeho rodinné situaci.