Otázky čtenářů

● Co znamená přísloví, které říká: „Posměvače bys měl uhodit, aby se nezkušený stal bystrým; a ten, který má porozumění, měl by být kárán, aby rozeznal poznání“?

Tato slova najdeme v Příslovích 19:25 a obracejí naši pozornost na dvě odlišné metody poučování. Rodiče by měli znát obě.

První přísloví zdůrazňuje, že má-li se nezkušený nebo prostý člověk poučit o tom, jak je nutné vyhýbat se nesprávnému jednání, měl by možná vidět trest, který přichází na posmívajícího se, zatvrzelého činitele zla. Nezkušený člověk se může poučit z takového působivého jednání. Zřejmě to na něj bude působit jako něco odstrašujícího. Ale člověk, který má porozumění, nepotřebuje takovou silnou výstražnou lekci. Často stačí, aby slyšel káravá slova; pohotově přijme radu a uplatní ji.

Mnozí rodiče již viděli, jak pravdivá jsou tato slova, a jiní to ještě uvidí a budou mít užitek z uplatnění tohoto přísloví. Má-li se dítě naučit, jak se vyhýbat něčemu nesprávnému, musí být často postaveno před přísnou kázeň, jako je například naplácání (buď když je vidí u někoho jiného, nebo je pociťuje osobně). Takové kárání se může zdát zpočátku nepříjemné jak dítěti, tak i rodičům, ale nakonec se může ukázat, že se to vyplatilo. (Žid. 12:11) Dítě může být uvedeno do stavu, který je popsán na konci Přísloví 19:25.

V mnoha případech, kdy rodiče soustavně pevně dítě vedou a utvářejí, dosahuje dítě takových pokroků, že se pak může učit ze slov, jimiž je rodiče kárají nebo mu radí. Jaké je to pro nás znamenité poučení, abychom se učili již od mládí!