Zprávy a jejich hlubší význam
V rodinách jsou nutné rozhovory
● Kancléř Helmut Schmidt z Německé spolkové republiky prohlásil: „Mám již dlouhou dobu dojem, že lidé spolu dost nemluví, ani manželské dvojice, ani rodiče se svými dětmi, ani přátelé mezi sebou.“ Dodal: „Stáváme se stále nemluvnějšími, a to mne děsí.“ Kancléř Schmidt navrhl, že by lidé měli jednou týdně vypnout své televizory a měli by spolu mluvit.
Dobrých účinků správné výměny myšlenek v rodinách si povšiml Walter Washington, starosta města Washingtonu, D. C. Účastnil se sjezdu více než 52 000 svědků Jehovových, který se konal ve městě letos v létě, a povšiml si, že tam byly skupiny velmi sjednocených rodin, a vyznačovaly se kázní a čistotou. Starosta Washington poznamenal, že rodiny potřebují takové „morální pouto“ a že tyto rodiny slouží jiným náboženským skupinám jako dobrý příklad.
Rodiny svědků Jehovových dosahují takového úspěchu proto, že rodiče skutečně dbají rady Božího slova, aby vychovávali své děti „v kázni“ a aby ‚usměrňovali jejich mysl k Jehovovi‘. To vštěpuje mladým nejvyšší morální měřítka, poslušnost zákona, úctu k lidem všech ras a víru v Boha a jeho předsevzetí. — Ef. 6:4; 5. Mojž. 6:4–7.
Jeden způsob, jak toho tito rodiče dosahují, jsou pravidelné domácí rozpravy o Bibli. To jim poskytuje příležitost, aby svým dětem vštípili životně důležité poučení, a mladým je tak umožněno, aby vyjádřili, co mají v srdci, a aby mluvili o svých otázkách a problémech.
Mezi dospívající mládeží se epidemicky rozšiřuje těhotenství
● V listu „Science News“ bylo nedávno uveřejněno prohlášení: „Ve Spojených státech je, prostě řečeno, nejprudší vlna epidemického rozšíření těhotenství mezi dospívající mládeží.“ Poslední dostupné vládní statistiky, a to za rok 1976, ukazují, že počet narozených nemanželských dětí stoupl na 468 000, což je dvojnásobek ve srovnání s počtem před deseti lety. Polovina z těchto porodů, totiž 235 300, připadá na dospívající dívky. Kromě toho mělo v minulém roce podle odhadu 300 000 dospívajících děvčat potrat.
Odpovědní činitelé prohlašují, že hlavní příčiny epidemického rozšíření těhotenství spočívají v uvolnění rodinných a náboženských pout, ve stále rostoucím počtu rozbitých rodin, v přibývání rozvodů a v tom, že ve světě se stále více zdůrazňuje sex a sexuální svoboda.
List „Science News“ také poznamenává: „Snad nejlepším zákrokem proti epidemickému rozšíření těhotenství mezi dospívajícími dívkami. . . je posílení rodinného života v Americe, . . . protože dívky, které otěhotní, obvykle pocházejí z domovů, kde nedostávají poučení o tom, co je v sexuální oblasti hodnotné, a nemají žádné vedení.“
Pro rodičovské vedení mládeže neexistuje ve skutečnosti žádná náhražka, obzvláště tehdy ne, pokud jde o vysoká morální měřítka Bible. — Přísl. 22:6; Žalm 119:104, 105.
Nevinní nemají žádná lidská práva?
● V Anglii, v Cheshire, si jedna manželka přála potrat, ale její manžel měl proti tomu námitky a vyžadoval, aby nejvyšší soud jí v tom soudně zabránil. Soud však prohlásil, že manžel ‚nemá žádné zákonné právo. . . zabránit své manželce, aby nepodstoupila potrat‘. Dala si tedy provést potrat. V očích zákona tudíž usmrcené dítě také nemělo žádná zákonná práva.
V Pennsylvánii jeden soudce prohlásil, že usmrcení devítiměsíčního plodu, který je ještě v mateřském těle, nemůže být považováno za vraždu, protože plod ‚neměl svou vlastní samostatnou existenci‘. Za několik dní by se však dítě narodilo, a potom by usmrcení bylo v očích zákona vraždou.
Ti, kteří souhlasí s usmrcením nenarozených, mohli by si sami položit otázku, zda sami nejsou rádi, že nebyli mezi těmi nenarozenými dětmi, jejichž život skončil potratem.
Boží zákon vyjadřuje zásadu: „Nezabíjej nevinného.“ (2. Mojž. 23:7) Nenarozené dítě skutečně může být označeno tímto výrazem. Bůh nepovažuje lidský zárodek neboli plod za pouhý kousek tkáně, ale za vyvíjejícího se člověka, jehož práva mají být chráněna. — Žalm 139:13–16.
Usmrcení nenarozeného nevinného člověka je jednání, které je skutečně v Božích očích odsouzené, a ti, kteří soustavně projevují neúctu k životu, ponesou za to před Bohem odpovědnost.